02/2025

02/2025 Doc. PharmDr. Martin Šíma, Ph.D.

02/2025 MUDr. Dana Čtrnáctá
Atogepant je selektivní perorální antagonista receptoru pro peptid související s genem kaLcitoninu (calcitonine gene-related peptide, CGRP) schválený pro preventivní Léčbu epizodické i chronické migrény. Indikační kritéria jsou shodná s kritérii pro monoklonální protilátky. Pro krátký biologický poločas eliminace je vhodný zejména u mladých žen v reprodukčním věku. Jeho podávání je jednoduché a pohodlné. Účinnost a dobrý bezpečnostní profil byly prokázány v klinických studiích. Je dalším z velmi slibných terapeutických možností pro pacienty s migrénou.

02/2025 MUDr. Marta Sobotková
Garadacimab je nově registrovaný lék určený k profylaktické léčbě pacientů s hereditárním angioedémem s deficitem C1 inhibitoru. Blokuje aktivovaný koagulační faktor XII a tím inhibuje tvorbu bradykininu, který je hlavním mediátorem zodpovědným za vznik otoku u pacientů s touto diagnózou. Klinické studie naznačují jeho vysokou účinnost a bezpečnost.
 

02/2025 MUDr. Dan Veselý
Pro úspěšnou léčbu infekcí způsobených virem lidské imunitní nedostatečnosti (human immunodeficiency virus, HIV), jejímž výsledkem je omezení replikace viru do nedetekovatelných hodnot, bylo dlouhodobě nutné kombinovat tři různé molekuly s alespoň dvěma různými mechanismy protivirového účinku. S rozvojem nových generací léků, zejména ze třídy inhibitorů integrázy začalo být možné v širší míře užívat dvojkombinace, tedy duální léčbu infekcí způsobených virem HIV. Depotní léčba HIV je v současnosti tvořena a do budoucna zkoumána pouze v duálním formátu. Depotní přípravky delší dobu úspěšně užívané v léčbě mnoha chronických onemocnění se nyní se stávají standardní a do budoucna velmi slibnou formou léčby HIV.

02/2025 Doc. MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D.
Hereditární angioedém je vrozené onemocnění charakterizované opakujícími se atakami bolestivých, nesvědivých otoků v dermis a v submukóze, významně snižující kvalitu života. Onemocnění nejčastěji vzniká v důsledku nedostatku C1 inhibitoru či jeho funkčního defektu. Léčbu lze rozdělit na léčbu akutních atak a na profylaxi: krátkodobou (před invazivním výkonem) či dlouhodobou (s cílem dosažení plné kontroly onemocnění a normalizace kvality života nemocných). V posledním desetiletí došlo k významnému rozšíření spektra terapeutických možností, zejména dlouhodobé profylaxe. Prakticky rovnocenně lze v klinické praxi použít LanadeLumab, koncentrát C1 inhibitoru určený s podkožnímu podání, či peroráLní malou molekulu berotraLstat, a tím předcházet vzniku akutních atak. V letošním roce byla dále registrována monokLonáLní protilátka proti faktoru XII. Ve fázi prekLinických a klinických zkoušení se nacházejí další slibné možnosti: cílené malé molekuly (podání profyLaktické i on demand), monokLonáLní protilátky, Léčba na bázi RNA interference, genová terapie a editace.

02/2025 MUDr. Michaela Andělová
Myasthenia gravis (MG) je chronické autoimunitní onemocnění, které vzniká působením autoprotiLátek na struktury nervosvaLového spojení, zejména na acetyLchoLinový receptor. Myasthenia gravis lze relativně dobře léčit kombinovanou imunosupresivní léčbou, která je ale zatížena řadou nežádoucích účinků a bezpečnostních rizik a u nemalé části pacientů je onemocnění na léčbu refrakterní. Tento článek si klade za cíl shrnout patofyzioLogické mechanismy MG a nové typy léčiv, které na tyto mechanismy cílí. Jedná se o léčbu zaměřenou na B Lymfocyty a pLazmatické buňky, inhibitory kompLementu a antagonisty neonatáLního receptoru imunogLobuLinů (neonatal Fc receptor, neonatal fragment crystaLLizabLe receptor, FcRn). Některé z těchto Léčeb jsou již schváleny a další klinické studie probíhají.

02/2025 MUDr. Jan Šťovíček, Ph.D.
Etrasimod, nový perorální modulátor sfingosin-1-fosfátových receptorů (S1P), byl schválen pro léčbu středně těžké až těžké ulcerózní kolitidy. Selektivně ovlivňuje receptory S1P1, S1P4 a S1P5, snižuje migraci lymfocytů a zánět ve střevě. Ve studiích prokázal vysokou účinnost, s klinickou remisí u 32 % pacientů v týdnu 52 a s rychlým nástupem účinku. Bezpečnostní profil je příznivý s nízkým výskytem závažných nežádoucích účinků. Etrasimod nabízí novou terapeutickou možnost pro pacienty s nedostatečnou odpovědí na konvenční nebo biologickou léčbu.

02/2025 Prof. MUDr. Pavel Horák, CSc.
Systémový lupus erythematodes (SLE) je závažné autoimunitní onemocnění s heterogenním klinickým průběhem a prognózou. V současné době se významným způsobem mění pohled na strategii jeho léčby. Důležitou roli v managementu SLE hraje mezioborová spolupráce, včasná diagnostika, hodnocení aktivity choroby a nefarmakologická léčba. Hlavním cílem terapie je navození klinické remise choroby, alternativním cílem pak dosažení nízké aktivity choroby při současné minimalizaci rizik spojených s farmakoterapií. Základním lékem SLE je hydroxychlorochin, který má místo v léčbě jak nezávažných, tak těžkých forem choroby s orgánovými manifestacemi. Užití glukokortikoidů umožňuje rychlou kontrolu aktivity choroby, jejich dlouhodobé užívání je však spojeno s rizikem nežádoucích účinků. Glukokortikoidy jsou dnes vnímány jako určitá přemosťující terapie užívaná optimálně po určitou dobu a jsou doporučeny strategie k jejich snižování, včetně včasného zahájení terapie imunosupresivy a/nebo biologickými léky (belimumab, anifrolumab). Cílová dávka prednisonu či jeho ekvivalentu se posunuje níže a měla by být ≤ 5 mg denně. Pozice biologik v léčbě SLE výrazně posiluje a je možno je v určitých situacích zvažovat jako léky 1. linie léčby po selhání hydroxychlorochinu. Nová doporučení pro léčbu nastiňují efektivní a důkazy podložený přístup k léčbě této závažné choroby.

02/2025 Doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Předložený text pojednává o antagonistech mineraiokortikoidních receptorů, jejich mechanismu účinku, terapeutickém využití v současné medicíně a možných perspektivách budoucího výzkumu. Cílem je poskytnout komplexní pohled na tuto důležitou skupinu léčiv a blíže se zaměřit na jejího nového zástupce finerenon.

02/2025 MUDr. Jan Mizera
Toto krátké sdělení shrnuje dostupné poznatky o účinnosti inhalačních kortikosteroidů (IKS) v léčbě akutního covidu-19 a postcovidového syndromu (long covid). Zatímco účinnost systémových kortikoidů při těžkém průběhu covidu-19 a v terapii respirační formy long covidu je poměrně dobře prozkoumaná, dat o IKS je méně. Z dostupných dat vyplývá možná účinnost IKS v úvodu lehkého covidu-19, kdy mohou zkracovat symptomatické období a snižovat potřebu urgentní lékařské péče a hospitalizace. Účinnost IKS při long covidu je spíše spekulativní, podpořená odborným konsenzem a kazuistikami u pacientů s onemocněním malých dýchacích cest.

02/2025 MUDr. Vojtěch Petr; MUDr. Ivan Zahrádka
Biopsie ledviny zůstává zlatým standardem diagnostiky řady onemocnění ledvin. S rozvojem nových laboratorních metod a terapeutických možností se indikace biopsií postupně mění. Přestože je biopsie ledviny invazivní metodou, má nízké riziko závažných komplikací.

02/2025 Prof. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D.
Zoonózy se každoročně v České republice významně podílejí na počtu hlášených infekčních onemocnění. Stoupající tendence výskytu zoonotických virů, jako je virus zika virus, virus horečky dengue, virus chikungunyi a virus západonilské horečky, přenášených invazivními tropickými druhy komárů, je v první řadě důsledkem dlouhodobého, postupného a prakticky nezastavitelného šíření tohoto hmyzu po evropském kontinentu, včetně severských států. Evropa nyní již pravidelně zažívá opakované každoroční vlny veder, stejně jako časté záplavy. Navyšuje se nejen počet letních dnů s tropickými teplotami, ale období léta jako takového se významně prodlužuje. Stírají se jarní a podzimní období, rychlost nástupu letních teplot po období zim je často až drastická. Tento proces navozuje příznivé životní podmínky pro etablování tropických druhů komárů na našem území. Například ještě v roce 2013 se invazivní druh komára Aedes albopictus, původem z Asie, vyskytoval „pouze" v osmi evropských zemích a zasaženo bylo 114 regionů. O pouhých deset let později byl jeho výskyt potvrzen již ve třinácti zemích a 337 oblastech, včetně České republiky. Tento trend bude pokračovat, je proto nutné očekávat nárůsty autochtonních infekcí, včetně komplikovaných průběhů infekcí a úmrtí, obzvláště v rizikových skupinách rychle stárnoucí evropské populace. Kromě nutnosti hledat nové způsoby kontroly populací komárů, vývoje nových desinsekčních a larvicidních chemikálií je třeba zásadně posilovat programy surveillance napříč spolupracující Evropou, prosazovat používání osobních ochranných pomůcek a jednoznačně posílit výzkum a vývoj specifických antivirotik a nových očkovacích látek.

02/2025 Prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D., MBA
Kazuistika představuje pacienta s roztroušenou sklerózou, který byl nejprve léčen pro izolovanou monokulární poruchou visu, a to kortikosteroidy s dobrým účinkem, následně žádné potíže neměl a dostavil se v důsledku nových klinických příznaků po 15 letech k neurologickému vyšetření, které na základě klinických a laboratorních vyšetření prokázalo definitivní diagnózu relabující formy roztroušené sklerózy. Na základě zahájení adekvátní imunomodulační léčby se podařilo onemocnění stabilizovat.

02/2025 MUDr. Barbora Šochmanová
Kazuistika prezentuje případ 56Leté pacientky se závažnou formou aLopecia areata nereagující na terapii lokálními ani celkovými kortikosteroidy. U pacientky byla proto zahájena terapie inhibitorem Janusovy kinázy 3 a tyrosinové proteinkinázy (tyrosine proteinkinase) (inhibitor JAK3/TEC) ritLecitinibem. Je zde stručně popsána monitorace pacientky v průběhu terapie i před jejím zahájením. Pacientka pro výborný účinek této terapie nadále ritlecitinib užívá.

02/2025 MUDr. Lucie Prokopová, Ph.D.; doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc.;
MUDr. Vlastimil Válek jr.; MUDr. Daniel Bartušek, Ph.D.
Idiopatické střevní záněty, ulcerózní koLitida a Crohnova nemoc jsou celoživotní zánětlivá onemocnění s genetickým podkladem. Při kontaktu imunitního systému trávicí trubice s antigeny zevního prostředí a za spoluúčasti vlastní přirozené mikroflóry dochází ke ztrátě imunitní tolerance, selhání bariérové funkce střeva a k rozvoji poškozujícího zánětu s manifestací idiopatických střevních zánětů. Optimálních výsledků léčby dosahuje i přes pokroky ve vývoji biologické a cílené terapie cca třetina pacientů. Mirikizumab je první monoklonální protilátka proti p19 podjednotce IL-23, schválená pro léčbu UC v ČR. V naší kazuistice přinášíme zkušenosti s mirikizumabem v léčbě pacienta s refrakterní ulcerózní kolitidou.

02/2025 MUDr. Ester Zápotocká
Hemofilie A je vrozené krvácivé onemocnění, které bývá často komplikované krvácením do kloubů a rozvojem různě závažných kloubních změn. V případě hypetrofické synovitidy je důraz kladen na konzervativní možnosti jejího vstřebání. K tomu je zapotřebí dlouhodobě navýšit minimální hladinu koagulačního faktoru VIII (FVIII) tak, aby se zabránilo i možným mikrokrvácením, které k rozvoji synovitidy zásadně přispívají. Nový rekombinantní koaguiační faktor VIII, efanesoctocog α, umožňuje zcela revolučním způsobem navýšit hladinu tak, že šance na vstřebání synovitidy bez invazivního výkonu jsou velmi vysoké.

02/2025 MUDr. Martina Skácelová, Ph.D.
StiUova choroba je vzácné onemocnění dětí a dospělých projevující se celou řadou klinických příznaků, zahrnujících zejména horečku, vyrážku, artralgie/artritidy a celou řadu orgánových projevů. Diagnostika je často složitá, před definitivním stanovením diagnózy by mělo být vyloučeno systémové onemocnění pojiva, infekční a nádorové onemocnění. V léčbě se uplatňují zejména biologické léky (blokátory interleukinu 1 a 6 [IL-1 a IL-6]), v menší míře pak glukokortikoidy.