Anafylaxe – etiopatogeneze a léčba

05/2025

MUDr. Irena Krčmová, CSc.

Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové

SOUHRN

Anafylaktické příznaky jsou závažné, rychle se rozvíjející a potencionálně fatální systémové reakce vznikající po kontaktu se spouštěčem s následným uvolněním řady substancí, které ovlivňují cévní permeabilitu, tonus hladkého svalstva cév a bronchů s rychlou aktivací systémové zánětlivé kaskády. Nejtěžší formou anafylaxe je anafylaktický šok. Anafylaxe se vyznačuje rozvojem příznaků, které jsou typické a působí na více tělesných systémů (kůže / sliznice / / respirační / kardiovaskulární systém / gastrointestinální systém) současně nebo postupně, ale vyskytující se v krátkém časovém období (do 1 hodiny od nástupu prvních příznaků).

Z hlediska patofyziologického se může jednat o imunologickou reakci zprostředkovanou protilátkami typu imunoglobulin E (IgE) či jinými imunologickými mechanismy a následným masivním uvolněním biologicky aktivních mediátorů z mastocytů a bazofilů. Mastocyty/bazofily mohou taktéž být degranulovány neimunologicky cestou přímé aktivace receptorů.

Léčebný přístup v akutní fázi anafylaxe se neliší. U IgE mediované anafylaxe stoupá riziko s délkou a frekvencí expozice alergizujícím látkám, u přímé aktivace mastocytů je vznik závažného stavu více nepředvídatelný.

Podle klasifikace šoků se jedná o formu šoku distribuční s generalizovanou vazodilatací, dochází k akutní systémové hypoperfuzi vedoucí k hypoxii a dysfunkci životně důležitých orgánů.

Akutní diagnóza anafylaxe je stanovena na podkladě klinických kritérií s ohledem na nutnost neprodleně zahájit terapii při život ohrožujícím stavu. Adrenalin je lékem první volby v léčbě anafylaxe a neexistuje žádná kontraindikace jeho podání. Včasné zajištění žilního vstupu je u pacienta zásadní, než se plně rozvine hypotenze. Anafylaxe má při rychlé a kvalitní léčebné péči ze všech typů šokových situací nejlepší prognózu.

Klíčová slova

anafylaxe, příčiny, léčba

SUMMARY

Anaphylactic symptoms are severe, rapidly developing, and potentially fatal systemic reactions that occur after contact with a trigger, followed by the release of a number of substances that affect vascular permeability, smooth muscle tone in blood vessels and bronchi, and rapid activation of the systemic inflammatory cascade. The most severe form of anaphylaxis is anaphylactic shock.

Anaphylaxis is characterized by the development of symptoms that are typical and affect multiple body systems (skin/mucous membranes/respiratory/cardiovascular/gastrointestinal systems) simultaneously or sequentially but occurring within a short period of time (within 1 hour of the onset of the first symptoms).

From a pathophysiological point of view, it may be an immunological reaction mediated by immunoglobulin E (IgE) antibodies or other immunological mechanisms and the subsequent massive release of biologically active mediators from mast cells and basophils. Mast cells/basophils can also be degranulated non-immunologically through direct receptor activation.

The treatment approach in the acute phase of anaphylaxis is the same. In IgE-mediated anaphylaxis, the risk increases with the duration and frequency of exposure to allergens, while in direct mast cell activation, the onset of a serious condition is more unpredictable.

According to the classification of shock, this is a form of distributive shock with generalized vasodilation, resulting in acute systemic hypoperfusion leading to hypoxia and dysfunction of vital organs.

The acute diagnosis of anaphylaxis is based on clinical criteria, taking into account the need to initiate immediate therapy in a life-threatening situation. Adrenaline is the first drug of choice in the treatment of anaphylaxis and there are no contraindications to its administration. Early establishment of venous access is essential in the patient before hypotension fully develops. With rapid and high-quality medical care, anaphylaxis has the best prognosis of all types of shock situations.

Key words

anaphylaxis, causes, treatment