Membranoproliferativní glomerulonefritida se zaměřením na C3 glomerulopatii – pohled patologa

01/2026

MUDr. Marek Kollár, Ph.D.

Pracoviště klinické a transplantační patologie, IKEM, Praha

SOUHRN

Membranoproliferativní giomeruionefritida již není v současném pojetí považována za samostatnou nozologickou jednotku, ale představuje morfologický vzor glomerulárního poškození, který může vznikat na podkladě různých patofyziologických mechanismů.

Historická klasifikace membranoproliferativní glomerulonefritidy, která je odlišovala na základě ultrastruktury na typ I-III, byla v průběhu dekád postupně nahrazena patogeneticky orientovaným přístupem, který reflektuje odlišné imunologické mechanismy vedoucí k tomuto morfologickému vzoru. Na rozdíl od elektronové mikroskopie v minulosti má nyní zásadní roli v diagnostice imunofluorescence. Ta umožňuje rozlišení mezi komplementem-mediovanými a imunitními komplexy mediovanými či monoklonálními imunoglobuliny-mediovanými glomerulárními chorobami. Elektronová a světelná mikroskopie nadále zůstávají nepostradatelnými součástmi diagnostického algoritmu.

Tento přehled shrnuje historický vývoj konceptu membranoproliferativní glomerulonefritidy, současné patogenetické rozdělení jednotek, jejich charakteristické histopatologické, imunofluorescenční a ultrastrukturální znaky a diskutuje také základní histopatologickou diferenciální diagnostiku. Omezeně jsou zmíněny také klinické souvislosti a význam pro prognózu a terapii, včetně rizika rekurence po transplantaci ledviny.

Klíčová slova

MPGN, membranoproliferativní GN, C3GN, IK-MPGN, nefropatologie

SUMMARY

Membranoproliferative glomerulonephritis is no longer regarded as a distinct nosological entity but rather represents a morphological pattern of glomerular injury that may arise from different pathophysiological mechanisms. The historical classification of membranoproliferative glomerulonephritis, which subdivided cases into types I-III based on ultrastructural features, has over the decades been progressively replaced by a pathogeneticafly oriented approach reflecting distinct immunological mechanisms that converge on this morphological pattern. In contrast to the past, when electron microscopy played the central role, immunofluorescence is now pivotal in the diagnostic workup, allowing discrimination between complement-mediated diseases and immune complex-mediated or monoclonal immunoglobulin-mediated glomerular disorders. Nevertheless, electron microscopy and light microscopy remain indispensable components of the diagnostic algorithm.

This review summarizes the historical evolution of the concept of membranoproliferative glomerulonephritis, the current pathogenetic classification of related entities, and their characteristic histopathological, immunofluorescence, and ultrastructural features, and it also discusses the main histopathological differential diagnosis. Clinical correlations and implications for prognosis and therapy are addressed briefly, including the risk of recurrence after kidney transplantation.

Keywords

MPGN, membranoproliferative GN, C3GN, IC-MPGN, renal pathology