Úvodník 01/2026

01/2026

Vážení čtenáři,

v interní medicíně a farmakoterapii bychom asi jen těžko hledali oblast prožívající tak dramatické změny a rozvoj, jako je obezitologie. Zatímco ještě před patnácti lety dosahovala nejúčinnější antiobezitika poklesů hmotnosti kolem 5-8 %, s příchodem léčby založené na agonistech střevních hormonů (glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1), glukózodependentní inzulinotropní peptid (GIP) a řady dalších došlo působením nejúčinnějších z nich k poklesům hmotnosti o více než 20 % zároveň s dlouhou řadou pozitivních metabolických, kardiovaskulárních a renoprotektivních účinků. Léčba obezity se tak posouvá do daleko širšího kontextu, kdy je cílem dosáhnout nejen snížení hmotnosti, ale především prevence komplikací obezity, případně remise nebo alespoň zlepšení komplikací již přítomných.

I proto přinášíme v tomto čísle sérii článků zaměřených právě na téma obezity a jejích komorbidit a komplikací.

Nejaktuálnější informace o možnostech konzervativní léčby dětské obezity přináší článek MUDr. Jana Boženského s názvem Farmakoterapie dětské obezity - přehled současných poznatků. Antiobezitika používaná u dospělých je bohužel stále více nutné využívat i v adolescentním věku, a právě praktickým aspektům tohoto využití se věnuje zmíněný článek.

Článek MUDr. Marka Broula a spoluautorů s názvem Obezita a sexuální zdraví: podceňovaná komorbidita s praktickými implikacemi pro farmakoterapii se zabývá tématem, kterému zatím není věnována zdaleka taková pozornost, jakou by si zasloužilo. Článek přináší celou řadu klinicky využitelných poznatků a tipů, jak tuto situaci změnit.

Velmi důležitou otázkou se zabývá i článek MUDr. Petra Suchardy s názvem Potřebujeme novou klasifikaci obezity? Tradiční klasifikace obezity podle BMI je sice snadná a dlouhodobě používaná, avšak nebere v potaz některé důležité aspekty, jako je například rozložení tuku, vztah ke komorbiditám a řadu dalších. Názory na tuto otázku se sice různí, ale je jistě pozitivní snaha o dosažení klinicky nejlépe použitelné klasifikace.

Konkrétní popis komplexní účinnosti jednoho z antiobezitik, duálního agonisty GLP-1/GIP - tirzepatidu, přináší článek prof. Mullerové s názvem Účinek tirzepatidu na redukci hmotnosti a zlepšení kvality života pacientky s obezitou a kombinací lipedému a lymfedému dolních končetin. Zabývá se mj. také velmi častou komorbiditou obezity - lipedémem, jehož léčba musí být komplexní a samotné snížení hmotnosti obvykle není dostatečné.

Už jen stručně zmíním další článek s názvem Úloha semaglutidu v kardio-renálněmetabolickém syndromu MUDr. Jana Vachka. Tento nový syndrom zdůrazňuje vzájemnou provázanost kardiálních, renálních a metabolických komplikací obezity a ukazuje, že některé léky, například právě zmiňovaný semaglutid, mohou pozitivně ovlivnit všechny jeho tři složky.

Pevně věřím, že vás tato kombinace článků z oblasti obezitologie zaujme a přinese vám nové zajímavé poznatky dobře využitelné v klinické praxi. Vzhledem k vysoké prevalenci obezity je nezbytně nutné, aby o možnostech prevence a léčby tohoto onemocnění byli informováni lékaři prakticky všech specializací. Budeme velmi rádi, když k tomu přispěje také aktuální vydání časopisu Farmakoterapeutická revue.

S přáním zajímavého čtení

Váš

Martin Haluzík