Vybrané články

02/2018 MUDr. Michal Koula, MUDr. Kristýna Kubíčková, prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc.
V přehledovém článku je proveden rozbor základních farmakologických vlastností, léčebných výsledků i indikací fixní kombinace sofosbuviru a velpatasviru (Epclusa®). Jde o kombinaci inhibitoru kofaktoru polymerázy (produktu NS5A oblasti virového genomu) - velpatasviru a inhibitoru RNA dependentní RNA-polymerázy (produktu NS5B oblasti virového genomu) - sofosbuviru. Protože se jedná o první kombinaci virostatik účinnou proti všem základním genotypům viru hepatitidy C, je její indikační pole velmi široké. Primární výhodou preparátu je jeho vysoká bezpečnost, minimální nežádoucí účinky, téměř 100% účinnost a především jednoduchost jeho podání z pohledu pacienta.

02/2018 MUDr. Barbora Yassin, MUDr. Karel Dvořák, Ph.D.
Léčba chronické virové hepatitidy C prodělala v posledních desetiletích zásadní vývoj. Od objevení vlastního viru v roce 1989, přes první terapeutické režimy s interferonem a kombinaci interferonu s ribavirinem, které byly zatíženy množstvím nežádoucích účinků, až k dnešním léčebným schématům s užitím přímo působících antivirotik. Přímo působící antivirotika a jejich zavedení do klinické praxe způsobilo doslova revoluci v léčbě hepatitidy C. Léčba je nyní vysoce účinná u naprosté většiny pacientů, a navíc není provázena významnějšími nežádoucími účinky. Článek uvádí přehled léčebných možností chronické infekce HCV přímo působícími antivirotiky.

02/2018 MUDr. Regina Herčíková; doc. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D.
Systémová onemocnění pojiva představují skupinu autoimunitních onemocnění postihujících často několik orgánů či orgánových systémů, zejména ledviny, plíce, kůži a pohybový aparát. Ani postižení kardiovaskulárního systému není neobvyklé a mnohdy je natolik závažné, že výrazně zhoršuje prognózu a v některých případech dokonce představuje vedoucí příčinu úmrtí u těchto nemocných. Cílem tohoto sdělení je podat ucelený přehled nejčastějších kardiovaskulárních komplikací - tj. postižení srdce, periferních a plicních cév - a zdůraznit význam screeningu, včasné diagnózy a správné léčby, které mohou významně zpomalit průběh základní choroby a zlepšit její prognózu.

02/2018 MUDr. Milan Flekač, Ph.D.
Jak známo, perorální antidiabetika ztrácejí v monoterapii postupně účinnost, proto je nutné včas kombinovat různé typy antidiabetik, někdy i v menších dávkách. Další komorbidity často přítomné při diabetes mellitus 2. typu, tedy arteriální hypertenze, dyslipidemie, poruchy koagulace a další, vyžadují komplexní farmakoterapii. Určitě je dobré léčit vše, ale je třeba také zajistit, aby pacient léky užíval. Pokud pacient nechce užívat veškerou doporučenou medikaci, je vhodné stanovit priority, aby užíval alespoň to nejdůležitější. Již pro iniciální fázi léčby diabetes mellitus 2. typu se v současné době doporučují v řadě situací kombinace antidiabetik z různých skupin. Proto je možné využití kombinovaných přípravků perorálních antidiabetik, které spojují většinou účinky metforminu a některého z léčiv 2. linie, zejména inhibitorů dipeptidyl peptidázy (DPP-4), inhibitorů sodíko-glukózového ko-transportéru 2 (SGLT-2) či pioglitazonu. Je známou skutečností, že fixní kombinace léčiv zvyšují adherenci pacienta k léčbě, a tím i její úspěšnost.

02/2018 Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
Podávání agonistů glukagonu podobného peptidu 1 (GLP-1) představuje v současné době jeden z nejúčinnějších způsobů léčby diabetes mellitus 2. typu, a to díky zlepšení kompenzace diabetů v kombinaci se snížením hmotnosti, poklesem krevního tlaku a s řadou dalších pozitivních účinků na kardiovaskulární rizikové faktory. Liraglutid je zatím jediný z dostupných inkretinových léků, který k těmto účinkům přidává ještě pozitivní vliv na kardiovaskulární komplikace, celkovou a kardiovaskulární mortalitu a progresi diabetického onemocnění ledvin. V tomto článku shrnujeme komplexní účinky liraglutidu na kompenzaci diabetu, kardiovaskulární rizikové faktory a kardiovaskulární komplikace a hodnotíme jeho současné postavení v léčbě diabetu.

02/2018 MUDr. Pavlína Piťhová, Ph.D.
Syndrom diabetické nohy znamená přítomnost ulcerace na noze diabetika distálně od kotníku, jedná se o závažnou a velmi obtížně léčitelnou komplikaci diabetes mellitus. Léčba musí být komplexní a musí zahrnovat odlehčení postižené končetiny, revaskularizaci v případě ischemie, antibiotickou léčbu v případě infekce, debridement a přípravu spodiny rány a vhodné krytí rány. Zdá se, že rozhodujícím momentem pro zhojení diabetické ulcerace je dobře fungující mikrocirkulace. V popředí zájmu jsou tedy vedle metod nefarmakologických i metody farmakologické podpory mikrocirkulace, zejména použití alprostadilu a sulodexidu.

02/2018 MUDr. Kateřina Lefflerová, CSc.
Antikoagulační Léčba patří k nejúčinnějším Léčebným postupům v kardiovaskulární farmakoterapii. PeroráLní antikoagulační Léčba se opírá více než 60 Let o antagonistu vitaminu K - warfarin. Mezi nejčastěji uváděná úskaLí této Léčby patří obtížná predikce odpovědi na terapeutickou dávku, úzké terapeutické okno, nutnost častých kontroL INR, Lékové a potravinové interakce. AčkoLiv je Léčba warfarinem spojena s řadou úskaLí a v tomto tisíciletí byLa zavedena do kLinické praxe nová antikoaguLancia, zůstává warfarin piLířem peroráLní antikoaguLační Léčby a v některých indikacích i Lékem první voLby.

02/2018 Doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.
Cévní mozkové příhody jsou druhou nejčastější příčinou mortality v našich zemích. Třetina pacientů zemře do jednoho měsíce, další třetina má trvalé následky. Důsledná intervence všech rizikových faktorů, ať v primární či sekundární prevenci, je klíčová v ovlivnění prevalence onemocnění. Stěžejním rizikovým faktorem je v tomto případě arteriální hypertenze. Důsledná kontrola krevního tlaku je tedy pro prevenci cévní mozkové příhody často kauzální. Zvláště významným prediktorem pro vznik cévní mozkové příhody je vysoký pulzní tlak. Rozhodující v primární i sekundární prevenci je správná volba farmakologické intervence. Nejvíce protektivních důkazů mají léky ovlivňující renin-angiotenzin-aldosteronový systém, ideálně v kombinaci. Nezapomeňme, že pro adekvátní adherenci k terapii našich pacientů je optimální užití těchto léků ve fixních kombinacích. K minimalizaci následků cévních mozkových příhod je nutná nejen ideální farmakologická léčba, ale i časná intervence iktových center a následná komplexní péče (výživa, fyzioterapie, ergoterapie).

02/2018 Doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D.; MUDr. Michaela Šnejdrlová, Ph.D.
Souhrnný článek popisuje mechanismus účinku hypolipidemika alirocumabu a přehled programu studií ODYSSEY, který zkoumá účinky tohoto hypolipidemika u pacientů s familiární hypercholesterolemií a rovněž u nemocných s vysokým kardiovaskulárním rizikem.

02/2018 Doc. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D.
Obtížně léčitelná hypertenze není jasně definovaný pojem. Příčinou obtížného dosažení cílových hodnot krevního tlaku může být nediagnostikovaná sekundární etiologie hypertenze. Další možností je pseudorezistence, která může být způsobena nesprávnou technikou měření krevního tlaku, panickými atakami či nespoluprací (non-adherencí k léčbě) pacienta. Bohužel není výjimkou, že problém je na straně lékaře: nesprávně zvolená léková kombinace, příliš složité dávkovací schéma, chybění diuretika v léčbě, nedostatečná motivace pacienta. K úspěchu léčby pomáhá zjednodušení léčebného schématu. Preferujeme léky s dlouhým biologickým poločasem eliminace podávané jedenkrát denně a fixní lékové kombinace. Pokud se nedaří dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku, je na místě vyšetření nemocného ve specializované hypertenzní poradně.

02/2018 MUDr. Petra Vysočanová
Arteriální hypertenze je v České republice nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním. V dospělé populaci se vyskytuje asi ve 40 %, s nárůstem ve vyšších věkových skupinách. Arteriální hypertenze a hypercholesterolemie patří také k nejdůležitějším rizikovým faktorům vzniku dalších kardiovaskulárních onemocnění. Vzhledem ke snadné diagnostice, dobré dostupnosti lékařské péče a široké nabídce antihypertenziv by arteriální hypertenze měla být jak dobře léčitelným onemocněním, tak snadno ovlivnitelným rizikovým faktorem. Ovšem i přes výše uvedené většina hypertoniků stále nedosahuje uspokojivé kontroly krevního tlaku. Při snaze o dobrou kontrolu krevního tlaku je třeba umět správně změřit krevní tlak, sestavit optimální terapii vhodnou pro konkrétního pacienta a také kontrolovat compliance pacienta s námi doporučenou léčbou. Až u 15 % nemocných se setkáváme s rezistentní hypertenzí, kdy je nutné ke kontrole krevního tlaku používat kombinaci antihypertenziv a je nezbytné vyšetřit sekundární hypertenzi. Zvláštní přístup vyžadují pacienti s kolísáním krevního tlaku.

02/2018 Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Současné podávání více než jednoho léčiva k ovlivnění kardiovaskulárního rizika zásahem do metabolismu sérových lipoproteinů není ve srovnání s postupy v léčbě arteriální hypertenze či diabetu zdaleka tak často využíváno. Základem hypolipidemické léčby je ve velké převaze případů statin, k němuž je v případě nutnosti dalšího snížení LDL cholesterolu možná kombinace s ezetimibem nebo sekvestranty žlučových kyselin - pryskyřicemi. Velmi zajímavé a slibné jsou výsledky probíhajících studií s některými novými hypolipidemiky. Především monoklonální protilátky proti PCSK9 nabízejí možnosti velmi výrazného ovlivnění lipidogramu. I jejich místo bude převážně v kombinačních farmakologických režimech. Využití fixních kombinací statinu s ezetimibem považujeme za vítanou pomůcku ke zlepšení adherence, kterou v kontextu nových a mnohdy komplikovanějších léčebných režimů budeme udržovat stále obtížněji.

02/2018 MUDr. Miloš Kubánek, Ph.D.
Z hlediska farmakoterapie srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory (heart failure with reduced ejection fraction, HFrEF) je důležité, že komorbidity mohou ovlivňovat farmakokinetiku a farmakodynamiku použitých léků, a tím i účinnost a bezpečnost léčby. Na druhou stranu může farmakoterapie HFrEF v některých případech negativně ovlivňovat vývoj komorbidit. V případě kombinace sacubitril/valsartanu je doporučeno u pacientů s glomerulární filtrací 30-60 ml/min/1,73 m², jaterní dysfunkcí stupně B podle Childovy-Pughovy klasifikace nebo systolickým krevním tlakem 100-110 mm Hg zahájit léčbu nejnižší dávkou a pečlivě pacienty monitorovat. Významným nálezem je zpomalení poklesu glomerulární filtrace a nižší výskyt závažné hyperkalemie při léčbě touto kombinací v porovnání s enalaprilem. Překvapením je snížení glykovaného hemoglobinu a sérové koncentrace kyseliny močové při léčbě kombinací sacubitril/valsartanu, což otvírá nové možnosti pro individualizovanou léčbu HFrEF. Univerzálním nálezem je u většiny komorbidit přetrvávající benefit z léčby touto kombinací v porovnání s enalaprilem.

01/2018 MUDr. Barbora Bahníková, MUDr. Karel Dvořák, Ph.D.
Idiopatické střevní záněty jsou chronická onemocnění gastrointestinálního traktu, jejichž incidence ve vyspělých zemích neustále stoupá. Terapeutické možnosti idiopatických střevních zánětů se v posledních letech neustále rozšiřují, některé zažité postupy se díky novým informacím opouštějí. Léčba se řídí především podle typu idiopatického střevního zánětu, anatomického rozsahu a aktivity zánětu. Cílem současné léčby je dosažení remise, tzn. navození a následně udržení dlouhodobého období bez příznaků. Farmakoterapii můžeme rozdělit na terapii konvenční (protizánětlivou a imunosupresivní terapii) a terapii biologiky.

01/2018 Doc. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA
Kombinace léků, které současně ovlivňují dva významné rizikové faktory kardiovaskulárních příhod, představují moderní směr léčby. Výhodná se jeví kombinace antihypertenziv se statiny, protože vědecké důkazy prokázaly významné snížení kardiovaskulárního rizika. Důkazy máme pro kombinaci blokátorů kalciových kanálů se statiny a kombinaci blokátorů kalciových kanálů a inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin se statiny. Statiny zřejmě podporují antihypertenzní účinek vlastním působením na snížení krevního tlaku.

01/2018 Doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D.
Výskyt diabetu ve starším věku se stále zvyšuje, a proto je nezbytné zlepšovat nejen diagnostiku diabetu, ale i způsoby léčby. Pacienti s dříve diagnostikovaným diabetem 1. i 2. typu stárnou a s postupujícím věkem je u nich většinou nutné terapii upravovat. Léčbu a její cíle je nutné volit podle řady kritérií individuálně a využívat moderní bezpečná antidiabetika. Významné je zejména hledisko rizika hypoglykemie, poruch kognice, snížení renálních funkcí a dalších komorbidit typických pro stáří.

01/2018 MUDr. Marcela Szabó
Moderní léky k terapii diabetiků 2. typu zlepšují nejen kompenzaci diabetes mellitus, ale také snižují hmotnost pacientů a jejich krevní tlak, čímž komplexně snižují riziko vzniku komplikací diabetu jak makrovaskulárních, tak mikrovaskulárních. Důležitá je nejen vysoká účinnost léčby, ale také její bezpečnost - zvláštní důraz je kladen zejména na snížení rizika výskytu hypoglykemií. Tyto nemalé nároky na léčbu diabetu 2. typu zcela splňují agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1, jejichž skupina byla koncem roku 2017 rozšířena o nový přípravek dulaglutid. Do klinické praxe v České republice jej uvedla farmaceutická společnost Eli Lilly pod prodejním názvem Trulicity.

01/2018 MUDr. Eva Račická
Dosáhnout optimální úpravy glykemie u pacientů s diabetes mellitus je dosti obtížné, jednou z překážek je i dnes stále ještě nedostatečná léčba postprandiální glykemie. Optimální pokrytí požadavků na vlastnosti prandiálního inzulínu zůstává stále ne zcela dokonale postižitelným cílem. Vývoj rychle působících analog inzulinu byl velkým krokem vpřed ve vývoji léčby, která snižovala postprandiální glykemii u pacientů s diabetem ve srovnání s použitím humánního inzulinu regular, ale přesto jejich profil s rychlejším nástupem účinku při akcelerované absorpci a kratší době působení dokonale nenapodobuje endogenní sekreci inzulinu. Proto vývoj nových analog inzulinu vede k výrobě přípravků s ještě rychlejším nástupem účinku, někdy nazývaných jako „ultrarychle působící inzulinová analoga“. Nový rychleji působící inzulin aspart má upravené složení injekčního roztoku, a to přidáním nikotinamidu, díky němuž dojde k rychlejší počáteční absorpci, a L-argininu, kterým je dosaženo větší stabilizace roztoku. Důsledkem je rychlejší nástup účinku a výraznější snížení postprandiální glykemie u pacientů s diabetes mellitus 1. i 2. typu. Článek shrnuje recentní poznatky o farmakokinetice a farmakodynamice inzulinu Fiasp a jeho klinické účinnosti a bezpečnosti v dosud publikovaných studiích u diabetiků 1. a 2. typu. Popsané výsledky ukazují, že nový inzulin má potenciál účinně rozšířit možnost léčby diabetiků jak při podávání formou intenzifikované inzulinové léčby, tak v inzulinových pumpách.

01/2018 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Kanagliflozin, C-glukosidový derivát thiofenu, patří k inhibitorům transportéru SGLT2, který zajišťuje reabsorpci většiny glukózy v ledvinách. Inhibice snižuje reabsorpci glukózy a renální práh pro glukózu, a tak u diabetiků 2. typu se mechanismem nezávislým na inzulínu sníží zvýšená koncentrace glukózy v krvi. Kanagliflozin inhibuje i SGLT1 transportéry, ale selektivita pro SGLT2 je přibližně stopadesátkrát větší. Zvýšené vylučování glukózy močí, osmotická diuréza, vede také ke snížení hmotnosti a krevního tlaku. Účinkuje na SGLT2 v proximálním tubulu ledvin, dále se prokázalo zpomalení střevní absorpce glukózy při inhibici SGLT1. Z hlediska účinnosti snižuje dobře hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA,_c) v dvojkombinaci i trojkombinaci perorálních antidiabetik a také v kombinaci s inzulinem, bez zvýšení rizika hypoglykemií. V souvislosti s léčbou inhibitory SGLT2 i kanagliflozinem bylo popsáno několik případů euglykemické diabetické ketoacidózy, doporučuje se při potížích sledovat ketolátky. Na kongresu Americké diabetologické asociace v roce 2017 byly publikovány výsledky kardiovaskulární studie CANVAS, kdy kanagliflozin signifikantně snížil riziko primárního složeného výstupu (nefatální infarkty myokardu, cévní mozkové příhody a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění) a složeného renálního výstupu (40% redukce glomerulární filtrace, náhrady ledvin nebo úmrtí z renální příčiny), avšak vyskytly se častěji některé nežádoucí účinky: výskyt nízkých amputací, fraktur, genitálních infekcí u mužů, vaginitidy a symptomů spojených s osmotickou diurézou, které budou sledovány v dalších studiích. Další inhibitor SGLT2 tak prokázal pozitivní vliv na snížení kardiovaskulárního rizika, což je jeden z hlavních požadavků na antidiabetickou terapii.

06/2017 Doc. MUDr. Rudolf Chlup, CSc.
Tato přehledová práce shrnuje základní informace o léčbě rychlými i depotními inzulínovými analogy. Pojednává rovněž o analogách inkretinů, o novém ultrarychlém inzulinovém analogu aspart a o prvním duálním přípravku obsahujícím směs analoga inzulinu s analogem inkretinu. Závěry se opírají o literární reference i o vlastní pozorování. Inzulinová analoga (aspart, rychle působící inzulin aspart, glulisin, lispro, degludec, detemir, glargin) by měla patřit mezi léky první volby při léčbě diabetu 1. i 2. typu. Pro časná stadia diabetu 2. typu dávají dobrou perspektivu i analoga inkretinů (dulaglutid, exenatid, liraglutid, lixisenatid, semaglutid) a rovněž duální přípravky (liraglutid + degludec).