Vybrané články

05/2021 MUDr. Zuzana Šestáková; MUDr. Jiří Votruba, Ph.D.
Bronchiální termoplastika (BT) je bronchoskopická léčba pacientů s těžkým astmatem, kteří zůstávají symptomatičtí i při optimální terapii. Randomizované kontrolované klinické studie ukázaly, že BT je bezpečná a účinná léčba na snižování závažných exacerbací, zlepšování kvality života a omezení frekvence návštěv akutních zařízeních. V doporučeních Global Initiative for Asthma (GINA) se uvádí, že BT lze zvažovat u dospělých pacientů s astmatem v rámci terapeutického kroku 5 podle GINA. Pětileté studie poskytly důkaz funkční stability pacientů léčených BT s přetrvávajícím klinickým účinkem. Výběr pacientů pro BT vyžaduje úzkou spolupráci mezi intervenčními bronchology a centry pro léčbu těžkého astmatu. Bronchiální termoplastika využívá teplotně řízenou radiofrekvenční (radiofrequency, RF) energii k ovlivnění remodelace dýchacích cest, zejména redukce hypertrofie hladkého svalstva dýchacích cest ve stěně bronchů, což je zřejmě dominantní známka astmatického zánětu. Dlouhodobá bezpečnost BT je vynikající. Optimalizace profilu BT respondérů - tj. který konkrétní fenotyp astmatu má největší prospěch - je intenzivně zkoumána.

04/2021 MUDr. Irena Krčmová, CSc.; MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.; MUDr. Vratislav Sedlák, Ph.D.
Biologická léčba cílí na imunitní pochody v organismu a mění jejich průběh s omezením patologického procesu. Nejširšího využití dosáhla biologická léčba monoklonálními protilátkami v terapii alergického eosinofilního a nealergického eosinofilního bronchiálního astmatu (tzv. charakter zánětu „type-2 high“). Schválené v rámci Evropské unie jsou nyní tři molekuly, které směřují k interleukinu 5 (mepolizumab, reslizumab, benralizumab). Interleukin 5 je klíčovým cytokinem pro růst, diferenciaci a vycestování eosinofilů z kostní dřeně a taktéž pro nábor a aktivaci eosinofilů ve tkáních. Eosinofily infiltrují plicní tkáň a podílejí se na jejím poškození jak prostřednictvím svých cytokinů, tak tvorbou lipidových mediátorů a cytotoxických proteinů. Souběžně uvedené „antieosinofilní" molekuly řeší i komorbiditu „type-2 high“ astmatu - chronickou hyperplastickou rinosinusitidu s nosní polypózou a neklonální hypereosinofilní syndrom. U těžkých astmatiků s častými exacerbacemi je užití biologické léčby často léčbou život zachraňující v dlouhodobém horizontu.

04/2021 MUDr. Martina Šterclova, Ph.D.
V léčbě idiopatické plicní fibrózy mají antifibrotika nezastupitelnou úlohu již desátým rokem. Postupem času se ukazuje, že účinek této skupiny léčiv není omezen jen na idiopatickou plicní fibrózu, ale vztahuje se i na jiná onemocnění charakterizovaná v čase progredující fibrotickou přestavbou plicní tkáně. Nintedanib je v České republice registrován pro léčbu dospělých se systémovou sklerodermií a intersticiálním plicním postižením a pro léčbu dospělých s chronickými fibrotickými intersticiálními plicními procesy s progresivním fenotypem. Pirfenidon je testován v rámci klinických studií v podobných indikacích, včetně neklasifikovatelné plicní fibrózy. Předmětem klinických studií je také možné využití obou antifibrotik v léčbě plicního postižení vzniklého v souvislosti s nemocí covid-19. Sdělení shrnuje informace o probíhajících výzkumech a možném dalším využití antifibrotik.

04/2021 Sova M, Doubková M, Solichová L, Šterclová M, Genzor S

04/2021 Kopecký M, Skála M, Neumannová K, Koblížek V - pracovní skupina ČPFS ČLS JEP

04/2021 Brat K, Venclíček O, Herout V, Ruta J, Blažek M, Stehlík L, Havel D, Casas-Mendez F, Dostál P, Černý V

04/2021 Kudela O, Skácel Z, Pekárek Z, Bártů V, Čiemá-Peterová I - pracovní skupina ČPFS ČLS JEP
Tento poziční dokument navazuje na dokumenty České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně týkající se COVID-19. Jedná se konsenzuální dokument panelu expertů k ambulanční léčbě COVID-19. Tento poziční dokument vychází z dostupné literatury a zkušeností s léčbou COVID-19. Poziční dokument bude průběžně aktualizován.

02/2021 Prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.
V léčbě pandemie covidu-19 platí stejná pravidla jako u ostatních onemocnění - užívat jen ověřené léčebné postupy. Doložen je příznivý efekt stimulace imunity aktivní vakcinací či pasivně aplikací monoklonálních protilátek, v určité fázi onemocnění je přínosná virostatická léčba, v jiné inhibice příliš aktivované reparačně-zánětlivé reakce (tzv. cytokinové bouře). V různých fázích již rozvinuté choroby je přínosná též léčba antikoagulační. Naopak řada dalších strategií se ukázala být zcela neúčinná či pro jejich užití nemáme dostatek dat. Článek je přehledem současných možností farmakoterapie, její účinnosti i bezpečnosti.

01/2021 Doc. PharmDr. Jan Juřica, Ph.D.
Článek přináší farmakologický přehled mukoaktivních léčiv v souvislosti s jejich použitím u akutních i chronických zánětů dýchacích cest. Použití mukolytik u chronických zánětlivých onemocnění dýchacího systému se jeví jako bezpečné a přináší jednoznačný, i když mírný benefit. V souvislosti s aktuální epidemickou situací je více akcentováno použití mukolytik u akutních respiračních onemocnění, především u covidu-19. Některé látky prokázaly in vitro, popř. in silico, potenciál bránit vstupu a množení viru SARS-CoV-2, nicméně spolehlivá klinická data prozatím nemáme k dispozici.

06/2020
Podle doporučení České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP jsou základem farmakologické paušální léčby stabilní chronické obstrukční plicní nemoci dlouhodobě působící inhalační bronchodilatancia - anticholinergika a beta-2 agonisté. Nejvíce symptomatičtí pacienti s fenotypem častých exacerbací, současnou diagnózou astmatu či přítomnou eozinofilií pak profitují z triple terapie s přidáním inhalačních kortikosteroidů. Důležité je však léčbu u každého pacienta individualizovat, protože jednotlivé léky, které patří do trojkombinace, se liší nejen nástupem účinku a délkou působení, ale i dostupností inhalačních systémů, afinitou, potencí či selektivitou k receptoru.

06/2020 Doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D.
V léčbě řady plicních chorob, které jsou spojeny s bronchiální obstrukcí, je podstatné kromě vyhodnocení symptomů pacienta a klinického nálezu nastavení optimální inhalační léčby. Zde kromě zvolené medikace hraje velmi podstatnou roli i výběr správného inhalačního systému. Pro pacienta je důležité zvládnutí plně vyhovující inhalační techniky. Nespornou výhodou inhalačně podané léčby je rychlý a cílený transport léku do bronchiálního stromu. Terapeutické ovlivnění bronchiální obstrukce včetně periferních dýchacích cest je důležité pro kontrolu chronického onemocnění, prevenci závažných exacerbací, zlepšení symptomů a kvality života pacienta.

06/2020 MUDr. Irena Krčmová, CSc.; MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.
Představujeme kazuistiku pacienta s refrakterním eosinofilním astmatem a nosní polypózou, u něhož se ani při komplexní antiastmatické léčbě (krok 5 podle Global Initiative for Asthma [GINA]) a perorálních kortikosteroidů nepodařilo dosáhnout kontroly nad příznaky astmatu. Ke klinickému zlepšení došlo až s aplikací mepolizumabu (Nucala), kdy se zřetelně zlepšil i nosní diskomfort. Při ústupu eozinofilního zánětu jsme byli schopni postupně perorální kortikosteroidy vysadit bez relapsu choroby, došlo i ke snížení frekvence infekčních rinosinutid a antibiotické léčby. Pacientovi byla nabídnuta domácí autoaplikace Nucaly, kterou dobře zvládl. Stav z hlediska astmatu je nyní dlouhodobě pod kontrolou. Biologická léčba pacienta uchránila před invalidním důchodem, o kterém již jeho praktický lékař i sám nemocný uvažovali.

05/2020 MUDr. Ján Dindoš
Léčba kašle představuje závažný problém z hlediska jeho prevalence v populaci a z toho rezuLtujících dopadů socioekonomických. V úvodu je uvedená analýza etiologie a patogeneze vzniku kašle a následně i jeho léčba, kde se uplatňuje hlavně konzervativní přístup. Z široké palety léků používaných při léčbě kašle, ale také rýmy, kde dochází k produkci hlenu, se v posledních letech stále více užívají mukolytika, a to ve snaze snížit viskozitu hlenu. Moderní mukolytika mají navíc imunomodulační i antioxidační účinek, a také napomáhají zvýšení efektu antibiotik. Dá se skutečně říct, že mukolytika ani ve 21. století zdaleka neřekla své poslední slovo, což chceme prezentovat v tomto článku.

05/2020 MUDr. Alena Vlachová; MUDr. Simona Tazbirková; PharmDr. Martina Vetchá; MUDr. Libor Fila, Ph.D.
Výběr vhodných kandidátů pro domácí aplikace protilátek proti interLeukinu 5 a receptoru proti interleukinu 5 (IL-5/IL-5R) byl významně urychlen epidemií infekce covid-19. V tomto období je nutno nemocné s obtížně léčitelným astmatem před onemocněním novým koronavirem chránit. Sledování nemocných v tomto období ukazuje účinnost a bezpečnost terapie, současně poukazuje na možná rizika dlouhých intervalů mezi kontrolami.

05/2020 MUDr. David Homola; MUDr. Jaroslav Lněnička; MUDr. Alexander Kreze, CSc.; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Asthma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Těžké refrakterní astma pak definujeme jako astma, u kterého je potřeba k dosažení úplné kontroly takové množství léků, které činí pacientovi obtíže nežádoucími účinky, anebo jako astma, u kterého není ani přes maximální léčbu dosaženo kontroly nemoci. Pacienti s tímto těžkým refrakterním astmatem tak velmi často vyžadují podávání perorálních kortikosteroidů, které jsou klíčové k dosažení stabilizace onemocnění. Dlouhodobé užívání kortikosteroidní terapie ovšem může vést k závažným nežádoucím účinkům. Tam, kde není možné dosáhnout kontroly astmatu pomocí inhalačních kortikosteroidů a přídatné léčby, lze v další volbě užít biologickou léčbu a tím předejít dlouhodobé terapii systémovými kortikosteroidy.¹ Jednou z těchto látek v rámci biologické léčby je omalizumab. Jedná se o protilátku proti IgE (imunoglobulin E), kterou lze aplikovat u pacientů s alergickým IgE mediovaným těžkým perzistujícím astmatem. Naše ambulance pro těžké astma úzce spolupracuje s endokrinologickou ambulancí Interního oddělení Nemocnice Na Bulovce v Praze. Cílem naší spolupráce je úspěšné vysazení dlouhodobé kortikosteroidní terapie u pacientů s nově zavedenou biologickou léčbou. Tímto způsobem lze minimalizovat možné nežádoucí účinky dané jak samotnou terapií kortikosteroidy, tak i nežádoucími účinky při jejím vysazení, jako je například adrenokortikální insuficience.

05/2020 MUDr. Aneta Opravilová
Hrudní empyém je definován jako přítomnost hnisu, případně výpotku s pozitivním mikroskopickým a/nebo kultivačním mikrobiologickým vyšetřením, v pohrudniční dutině. Vzniká nejčastěji přímým šířením infekce z okolních, zánětem postižených tkání, méně častěji pak přímou infekcí pleurální dutiny. Za zlatý standard léčby je považováno provedení hrudní drenáže v kombinaci s podáváním antibiotické terapie. Méně invazivní metody, jako je např. evakuační pleurální punkce, jsou spojeny s horšími výsledky a se zvýšenou morbiditou a mortalitou. Naopak chirurgické řešení indikujeme až při neúspěchu hrudní drenáže. V případě multilokulárního empyému bez přítomnosti bronchopulmonální píštěle je pak výhodné využití intrapleurální aplikace alteplázy.

05/2020 MUDr. Michaela Cimrová
Plicní mykobakterióza je onemocnění způsobené podmíněně patogenními druhy netuberkulózních mykobakterií. Jedná se o relativně vzácné onemocnění, častěji se vyskytující u imunokompromitovaných pacientů. V naší kazuistice uvádíme netypický případ plicní mykobakteriózy u mladé, doposud zcela zdravé pacientky. Zaměřujeme se na diagnostiku, diferenciální diagnostiku a léčebné možnosti.

05/2020 MUDr. Katarína Sedláková; MUDr. Jaroslav Lněnička; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Asthma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest spojené s bronchiální hyrerreaktivitou a variabilní, často reverzibilní bronchiální obstrukcí. V současné době je astma zpravidla dobře léčitelným onemocněním, základním pilířem léčby je kombinace protizánětlivé a bronchodilatační terapie. Z hlediska odpovědi na farmakoterapii se na jednom pólu nachází snadno léčitelné astma a na druhém pólu problematické těžké astma. Právě pro nejtěžší formy astmatu, které jsou rezistentní vůči maximální obvyklé léčbě, je vyhrazena biologická terapie, která má podle aktuálních mezinárodních doporučení přednost před dlouhodobou terapií systémovými kortikoidy.

05/2020 Doc. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D.
Plicní hypertenze zahrnuje stavy charakterizované zvýšením středního tlaku v plicnici ≥ 25 mm Hg. Nejčastěji se vyskytuje u onemocnění srdce nebo plic. Vzácněji se plicní hypertenze objevuje v důsledku primárního postižení plicních cév (zejména plicní arteriální hypertenze při postižení plicních arteriol a chronická tromboembolická plicní hypertenze související s nedostatečnou reperfuzí po akutní plicní embolii). V léčbě plicní hypertenze u srdečních onemocnění je klíčová především léčba základního srdečního onemocnění. Specifická vazodilatační léčba není u plicní hypertenze u srdečních a plicních onemocnění indikována. V léčbě plicní arteriální hypertenze dominuje farmakoterapie. Nemocní s pozitivním vazodilatačním testem jsou indikováni k léčbě vysokými dávkami blokátorů kalciových kanálů. V případě negativního testu (většina nemocných) je indikována farmakoterapie prostanoidy a agonisty prostacyklinových receptorů, antagonisty endotelinových receptorů, inhibitory fosfodiesterázy 5 a stimulátory solubilní guanylátcyklázy. U chronické tromboembolické plicní hypertenze rozhoduje o způsobu léčby operabilita nálezu. U operabilních pacientů je indikována plicní endarterektomie. U inoperabilních pacientů a u nemocných s reziduální plicní hypertenzí po plicní endarterektomii je indikována balonková plicní angioplastika a/nebo farmakoterapie.

05/2020 MUDr. Ladislav Lacina
Idiopatická plicní fibróza je nevyléčitelné a smrtelné onemocnění projevující se fibrotickou přestavbou plicního intersticia. Pokroky v pochopení patogeneze nemoci vedly ke zpochybnění terapie kortikosteroidy a imunosupresivy. Výstupy ze studie PANTHER dokonce ukázaly nárůst mortality při kombinované imunosupresi oproti placebu. Proto byly vyvinuty zcela nové léky s antifibrotickým působením. Aktuálně jsou dostupné dva - pirfenidon a nintedanib. Oba mají srovnatelný efekt na redukci poklesu plicních funkcí a na prodloužení doby přežití. Kromě toho lze u vhodně indikovaných nemocných nasadit N-acetylcystein. Závažným terapeutickým problémem je zvládání exacerbací idiopatické plicní fibrózy, kdy se většinou uplatňují pulsy methylprednisolonu.