Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek kardiologie . Zobrazit všechny články

Antiagregacní přípravky z pohledu klinické praxe

02/2016 Jan Voříšek
Trombocyty hrají významnou úlohu při hemostáze, a to účastí na mechanismu adheze, agregace, konstrikce, tvorbě trombu a hojení. Antiagregační přípravky působí proti funkci trombocytů, respektive proti primární hemostáze. Léky, které máme v současné době k dispozici, umožňují blokovat účinek krevních destiček na úrovni aktivace - jednak ireverzibilní acetylací cyklooxygenázy (COX-1), blokací reabsorpce adenosinu, inhibicí fosfodiesterázy 3 a inhibicí vazby ADP na destičkový receptor P2Y12. Jeden ze zásadních problémů antiagregační léčby vedle jejich nežádoucích účinků je rezistence na léčbu. Ta je také důvodem vývoje nových antiagregačních přípravků.
CELÝ ČLÁNEK

Antitrombotická léčba v sekundární prevenci ischemické cévní mozkové příhody

02/2016 Aleš Tomek
Článek shrnuje zásady antitrombotická léčby v sekundární prevenci ischemické cévní mozkové příhody. Podrobně se zabývá problematikou antiagregační a antikoagulační léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Přehled prevence a léčby žilní trombózy

02/2016 Karel Roztočil
Článek shrnuje současné doporučené postupy profylaxe žilní trombózy, zásady stratifikace rizik, preventivní opatření a způsoby léčby. Podrobně se věnuje problematice farmakoterapie a s ní souvisejícími nežádoucími účinky a kontraindikacemi.
CELÝ ČLÁNEK

Srovnání warfarinu s novými antikoagulancii z pohledu farmakogenetiky

02/2016 Olga Bartošová, Irena Netíková
Antikoagulační farmakoterapie je nejúčinnější prevencí vzniku tromboembolických příhod a zásadně snižuje mortalitu a morbiditu nemocných. Díky této léčbě se snížila incidenci úmrtí a kardioembolizačních příhod u řady pacientů se srdečními i jinými onemocněními. Dlouhou dobu byl jediným perorálním antikoagulačním přípravkem na trhu warfarin. V současné době je z důvodu řady nepříznivých faktorů nahrazován právě novými antikoagulancii ze skupiny přímých inhibitorů trombinu a inhibitorů faktoru Xa.
CELÝ ČLÁNEK

Přehled nových perorálních antikoagulancií

02/2016 Karolína Burdová, Karel Urbánek
Pro perorální antikoagulační léčbu byl dlouhá léta k dispozici pouze warfarin, antagonista vitaminu K, v procesu syntézy koagulačních faktorů. Tento lék se osvědčil v léčbě pacientů s fibrilací síní, žilními trombózami a náhradami srdečních chlopní. V posledních letech zaznamenala mohutný rozmach takzvaná nová perorální antikoagulancia, která zasahují do kaskády koagulačních dějů přímou inhibicí koagulačních faktorů II, resp. X. Proti warfarinu mají několik praktických výhod - především jednoduchost podávání a dávkování bez nutnosti pravidelné monitorace účinku. Tyto vlastnosti spolu s vysokou bezpečností se podílejí na stoupající oblibě nových antikoagulancií, a proto se s nimi stále častěji setkávají ve svých ordinacích lékaři různých odborností.
CELÝ ČLÁNEK

Antikoagulační léčba v roce 2016

02/2016 Jaromír Chlumský
Warfarin je nejčastěji užívaným lékem u pacientů s tromboembolickou nemocí, jeho užívání je ale omezeno nutností titrace dávky a úzkého terapeutického okna. Nová antikoagulancia jsou velmi slibnou skupinou léků, které postupně nahrazují léčbu warfarinem. Preskripce této léčby je zatím omezena pro některé skupiny specialistů. V současnosti je dabigatran, rivaroxaban a apixaban indikován u nemocných s fibrilací síní, plicní embolií nebo trombózou končetiny. V prevenci tromboembolické příhody po ortopedické příhodě je používaná redukovaná dávka rivaroxabanu nebo dabigatranu. Při léčbě je třeba věnovat pozornost funkci ledvin a jater, stejně i preskripčnímu omezení stanovenému pojišťovnami.
CELÝ ČLÁNEK

Farmakokinetické vlastnosti ezetimibu a jeho současné postavení v lécbe dyslipoproteinemií

02/2016 Eva Kubrová, Zoltán Paluch
Článek se věnuje postavení ezetimibu v současné léčbě dyslipoproteinemií a jeho základním farmakokinetickým vlastnostem.
CELÝ ČLÁNEK

Postavení fibrátů v roce 2016

02/2016 Jan Příborský
Do zavedení statinů do praxe v polovině devadesátých let představovaly fibráty významnou skupinu hypolipidemik. Účinnost statinů byla podpořena pozitivními výsledky klinických studií. Fibráty srovnatelné výsledky neměly, jejich používání tedy významně pokleslo. V současnosti se používají jen ve zvláštních případech a jako přídatná léčba k jiné hypolipidemické léčbě, popřípadě k dietě. Modifikací lékových forem se zlepšila biologická dostupnost. Článek představuje dostupné fibráty, kombinovanou léčbu a postavení fibrátů v léčbě v roce 2016.
CELÝ ČLÁNEK

Farmakokinetické odlišnosti jednotlivých statinů

02/2016 Kristýna Vaněčková, Zoltán Paluch
Článek shrnuje základní farmakokinetické vlastnosti jednotlivých statinů, rozdíly v metabolismu jednotlivých představitelů, nejčastější lékové interakce, které ovlivní jejich klinický účinek. V závěru textu jsou uvedeny obchodní názvy statinů, které jsou dostupné na českém trhu.
CELÝ ČLÁNEK

Hypolipemická léčba v klinické praxi

02/2016 Jan Piťha
Hlavním cílem hypolipemické léčby je snížit nemocnost a úmrtnost na kardiovaskulární příhody aterosklerotického původu, popř. snížit riziko akutní pankreatitidy. Díky laboratorním metodám máme i možnost průběžně monitorovat, jak je tato léčba úspěšná. Současně máme i velice spolehlivá data o příznivém a bezpečném dopadu výrazného snižování cirkulujícího LDL-cholesterolu a to především u vysoce rizikových osob. Ideální hodnoty LDL-cholesterolu by u těchto osob měly být < 1,3 mmol/l. Díky velice účinným lékům, které máme v současné době k dispozici, je tento cíl lépe dosažitelný. Dalším cílem léčby jsou zvýšené hodnoty triglyceridů a nízká koncentrace HDL-cholesterolu. Tyto parametry lze nejúčinněji ovlivnit vhodnou životosprávou. V uvedeném přehledu se chceme zaměřit na léčebné postupy ovlivňující především koncentraci LDL-cholesterolu, popř. ovlivňující koncentraci triglyceridů a HDL-chole- sterolu. Zásadním lékem jsou stále statiny, popř. jejich kombinace s ezetimibem. U vysoce rizikových osob s nedostatečnou odpovědí na tuto léčbu je možné zvážit aferetické metody, popř. zcela nová léčiva - inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba dyslipidemií - současnost, otazníky i budoucnost

02/2016 Richard Češka, Lucie Votavová, Michal Vrablík
Kardiovaskulární onemocnění stále představují celosvětově nejčastější příčinu úmrtí, především v průmyslově vyspělých zemích, včetně naší země. V České republice připadá kardiovaskulární onemocnění jako příčina úmrtí téměř na polovinu počtu zemřelých (více než 50 % žen a mužů lehce pod 50 %). Nejvýznamnějším krokem ke snížení kardiovaskulární morbidity a mortality je prevence, ovlivnění rizikových faktorů. Je to obecně akceptovaný směr v prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Farmakoterapie hyperlipoproteinemií a dyslipidemií je považována za jeden z nejúčinnějších preventivních i terapeutických postupů. Po objevu statinů a jejich zavedení do praxe v 90. letech minulého století se zdálo, že vývoj hypolipidemik je u konce. Jediné nové molekule, ezetimibu, chyběla data z velké intervenční studie (což se změnilo publikací studie IMPROVE-IT) a nové léky do klinické praxe nepostoupily. Teprve v posledních letech se možnosti ovlivnit plazmatické koncentrace lipidů a lipoproteinů velmi významně rozšiřují.
Novými léky, které jsou cílené především na homozygoty s familiární hypercholesterolemií, jsou lomitapid a mipomersen. Za nejvýznamnější progresi a příslib v hypolipidemické léčbě považujeme dnes monoklonální protilátky nebo inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9). Tyto parenterálně podávané léky snižují koncentraci LDL-choles- terolu o 50-60 %, i více, navíc snižují koncentraci apolipoprotinu B a dokonce i koncentraci lipoproteinu(a). Pro tuto nejnovější skupinu nemáme ještě data z kontrolovaných morbiditně-mortalitních studií. Přesto předběžná ale významná data z metaanalýz a sledování bezpečnosti svědčí pro pozitivní trendy ve snižování kardiovaskulárních onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4 5 6