Místo warfarinu v éře nových antitrombotik

06/2018

MUDr. Petr Kessler

Oddělení hematologie a transfúziologie, Nemocnice Pelhřimov

SOUHRN

Přímá perorální antikoagulancia byla vyvinuta jako alternativa k warfarinu kvůli těžkostem spojeným s léčbou warfarinem, zahrnujícím vysokou interindividuální a intraindividuální variabilitu účinku, mnohočetné interakce s potravinami a léky a nutnost laboratorních kontrol. V současné době jsou v České republice k dispozici přímý inhibitor trombinu dabigatran a přímé inhibitory faktoru Xa rivaroxaban, apixaban a edoxaban. Warfarin je jediné perorální antikoagulans indikované u všech pacientů s umělými chlopněmi a u pacientů s fibrilací síní nebo tromboembolickou nemocí, kteří mají renální insuficienci znemožňující použití přímých perorálních antikoagulancií. Přímá perorální antikoagulancia jsou oproti warfarinu preferována u pacientů s fibrilací síní nebo tromboembolickou nemocí, u nichž není možná kvalitní laboratorní kontrola, stejně tak jako u pacientů, kteří mají nestabilní antikoagulaci pro komorbidity nebo časté změny ostatní medikace. Naproti tomu benefit přímých perorálních antikoagulancií je nejistý u pacientů s nestabilní antikoagulací způsobenou jejich špatnou compliance.

KLÍČOVÁ SLOVA

warfarin, přímá perorální antikoagulancia, umělé chlopně, fibrilace síní, tromboembolická nemoc

SUMMARY

The direct oral anticoagulants were developed as an alternative to warfarin, because of difficulties associated with warfarin treatment including high inter-individual and intra-individual variability of effect, multiple interactions with food and drugs and necessity of laboratory monitoring. The direct thrombin inhibitor dabigatran and direct inhibitors of factor Xa rivaroxaban, apixaban and edoxaban are available in Czech Republic at this time. Warfarin is the only oral anticoagulant indicated in all patients with prosthetic heart valves and in patients with atrial fibrillation or venous thromboembolism, which have renal impairment precluding the use of the direct oral anticoagulants. The direct oral anticoagulants are preferred to warfarin in patients with atrial fibrillation or venous thromboembolism, in whom the proper laboratory monitoring is not available as well as in patients who have unstable anticoagulation because of comorbidities or frequent modifications of concurrent therapy. In contrast, the benefit of the direct oral anticoagulants in patients with unstable anticoagulation due to their bad compliance is doubtful.

KEY WORDS

warfarin, direct oral anticoagulants, prosthetic heart, atrial fibrillation, venous thromboembolism