Vybrané články

05/2019 Doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.
Léčba akutní fáze tromboembolické nemoci je dobře známa a dnes máme k dispozici výběr z několika léků. Problémem je však stanovit optimální délku antikoagulační terapie. Přes řadu doporučení omezujících délku antikoagulační terapie jsou situace, kde se domníváme, že prolongovaná antikoagulační terapie by byla pro nemocného výhodná. V prolongaci byla zkoušena všechna dostupná antikoagulancia. Jako slibné se jeví pokračovaní v léčbě přímými antikoagulancii, a to jak ve standardní, tak ve snížené dávce. Výhody a nevýhody jednotlivých postupů diskutujeme v našem článku.

05/2019 MUDr. Libor Červinek, Ph.D.
U onemocnění imunitní trombocytopenií došlo v roce 2016 ke změně v souhrnu údajů o přípravku týkající se agonistů trombopoetinového receptoru. Stav po splenektomii již není obligátní součástí indikačních kritérií pro léčbu trombopoetinovými agonisty. Dosažení setrvalé remise po vysazení trombopoetinových agonistů představuje stále velmi živou oblast léčby. V oblasti léčby imunitní trombocytopenie v graviditě byla publikována zajímavá studie s rekombinantním lidským trombopoetinem. Byly publikovány výsledky studie s dalším perorálním agonistou trombopoetinového receptoru avatrombopagem. V léčbě imunitní trombocytopenie byly zveřejněny povzbudivé výsledky randomizovaných studií s perorálním inhibitorem slezinné tyrosinkinázy fostamatinibem. Nově se v oblasti imunitní trombocytopenie objevují léky inhibující lidský neonatální Fc receptor.

05/2019 MUDr. Gabriela Romanová; MUDr. Petr Smejkal, Ph.D.
Léčba pacientů s hemofilií zaznamenala během posledních let nebývalý posun. Stále přicházejí na trh nové léky, které umožňují hemofilikům v rámci profylaktické aplikace rekombinantními koncentráty FVIII/FIX předcházet krvácení a tím současně zamezit vzniku nebo dalšímu rozvoji hemofilické artropatie. Nové přípravky v léčbě hemofilie umožňují pacientům žít zcela plnohodnotný život, což je patrné zejména u mladších hemofiliků. Samozřejmě, trochu jiná situace nastává u pacientů starších, kteří byli v minulosti léčeni „on demand“ a poškození jejich kloubů je již bohužel nevratné. Nicméně, i u těchto pacientů nové rekombinantní přípravky umožňují předcházet další progresi kloubního poškození, tím oddálit náročné ortopedické výkony s dlouhou rehabilitací a současně zabránit významnému finančnímu a osobnímu zatížení pacientů a zlepšit kvalitu jejich života. Spektrum rekombinantních koncentrátů zahrnuje čtyři generace přípravků. První generace přípravků přichází během výroby do styku s lidským albuminem, druhá generace s lidskými proteiny. Přípravky třetí generace během výroby nepřicházejí do styku s lidskými proteiny, přípravky čtvrté generace jsou již syntetizované lidskými embryonálními buňkami. Využití těchto nových přípravků je primárně u pacientů předtím neléčených plazmatickými přípravky FVIII/FIX, u pacientů HCV (hepatitis C virus) i HIV (human immunodeficiency virus) negativních, na druhou stranu jsou využity i v případě HIV i HCV pozitivních pacientů. Zcela nová situace nastává u pacientů s těžkou hemofilií A a inhibitorem, u kterých revoluční podkožní aplikace přípravkem emicizumab jedenkrát týdně zcela změnila život v jednoznačně pozitivním smyslu.

05/2019 MUDr. Radomíra Hrdličková
Hemofilie A a hemofilie B jsou nejobávanější dědičné poruchy krvácení. Trvalá profylaktická substituční terapie faktorem VIII / faktorem IX je standardem péče o pacienty s těžkou hemofilií, ale nutnost relativně časté intravenózní aplikace faktorů mnohdy znamená nedodržení léčby. Přicházející nové možnosti léčby usilují o snížení léčebné zátěže - koncentráty faktorů s prodlouženým poločasem, humanizovaná bispecifická monoklonální protilátka emicizumab, která napodobuje koagulační funkci aktivovaného faktoru VIII s výhodou subkutánní aplikace. Aktuálně jsou zkoumány nové sloučeniny pro obnovení rovnováhy hemostázy u hemofilie; cílí na přirozené antikoagulační proteiny - inhibitor dráhy tkáňového faktoru, antitrombin, protein C a protein S.

05/2019 Doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D.
Nejúčinnějším prostředkem v prevenci recidivy tromboembolické příhody je antikoagulační léčba, ta je však spojena s rizikem krvácení. Extenze antikoagulační léčby nad 3, 6 či 12 měsíců na dobu neurčitou až celoživotní je indikována u pacientů s vysokým rizikem recidivy, nemajíli zároveň vysoké riziko krvácení. S nejvyšším rizikem recidivy jsou spojeny příhody bez zřejmého vyvolávajícího faktoru, tedy neprovokované. Provokované příhody mají riziko variabilní v závislosti na tom, zdali se jednalo o závažný či méně závažný, trvalý či přechodný vyvolávající faktor. V prevenci recidivy lze použít antikoagulační léčbu - warfarin či nová (přímá) antikoagulancia v plné či redukované dávce. Mírnou účinnost v této indikaci má i kyselina acetylsalicylová. U pacientů s hlubokou žilní trombózou byl v prevenci rekurence prokázán též účinek sulodexidu. Zdůrazňuje se význam edukace pacienta o možných variantách sekundární prevence a vhodnost jeho aktivního zapojení do rozhodování. Důležité je rovněž pravidelné přehodnocování benefitu léčby s její případnou úpravou.

05/2019 MUDr. Věra Malinová
Gaucherova nemoc je vzácné dědičně podmíněné metabolické onemocnění. V důsledku nedostatečné aktivity lysosomálního enzymu glukocerebrosidázy dochází k nahromadění glukocerebrosidu v lysosomech postižených buněk. Projevuje se nejčastěji zvětšením sleziny, jater, příznaky krvácivé diatézy a postižením skeletu. V laboratoři se objevuje trombocytopenie, anemie či leukopenie, střádavé změny v kostní dřeni obratlů a dlouhých kostí je možno zobrazit při vyšetření magnetickou rezonancí. Potvrzení diagnózy je možné na enzymatické a molekulárně genetické úrovni. V léčbě se uplatňuje substituce chybějícího enzymu formou nitrožilních infuzí či snaha o redukci substrátu, který je za normálních okolností štěpen glukocerebrosidázou. Nutný je komplexní přístup včetně symptomatické léčby a genetického poradenství.

04/2019 MUDr. Dana Vondráčková
Hemofilie je dědičné onemocnění, které postihuje z více než 90 % chlapce. Hlavním příznakem je krvácení, nejčastěji do kloubů. Přestože se péče o tyto pacienty stále zlepšuje, krvácení do kloubů se nedá zcela zabránit. Zvláště u těžkých forem je časté a prudké. Změny v kloubech způsobené krvácením vedou k chronické bolesti, deformitám a těžkým artropatiím, které značně zhoršují kvalitu života těchto nemocných. Preventivní a aktuální náhrada chybějícího srážecího faktoru zmírňuje akutní bolest i následky krvácení. Přispívá však také k tvorbě inhibitoru, který zhoršuje stav a průběh onemocnění. V centrech pro hemofilii je léčba zaměřena hlavně na profylaxi a substituci faktoru, systematická léčba bolesti včetně farmakoterapie je však u 30-50 % pacientů nedostatečná.

04/2019 MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Železo je pro naše tělo zcela nepostradatelný prvek, sehrávající významnou roli v řadě fyziologických procesů, počínaje transportem molekul kyslíku na straně jedné a konče regulací buněčného cyklu a buněčné diferenciace na straně druhé. Následující text ve stručnosti popisuje hlavní body týkající se jeho absorpce, a to ve vztahu k jednotlivým formám možné suplementace.

04/2019 Doc. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc.
Venózní tromboembolisirius je častou komplikací u pacientů s karcinomem. Standardním způsobem terapie u těchto pacientů je dlouhodobé subkutánní podávání nízkomolekulárních heparinů. Cílem studie SELECT-D bylo zhodnotit, zda by perorální inhibitor faktoru Xa, rivaroxaban, nabídl alternativní léčbu venózního tromboembolismu u pacientů s karcinomem.
Pacienti a metody: Studie SELECT-D byla multicentrická randomizovaná otevřená pilotní studie, která probíhala ve Spojeném království. Byla zaměřena na pacienty s aktivní formou malignity a s karcinomem asociovanou trombózou ve formě symptomatické plicní embolie nebo hluboké žilní trombózy. Zařazení pacienti byli léčeni bud' dalteparinem (200 lU/kg denně během prvního měsíce, následně pak 150 lU/kg denně od druhého do šestého měsíce), nebo rivaroxabanem (15 mg dvakrát denně po dobu prvních tří týdnů, poté 20 mg jednou denně po dobu šesti měsíců). Primárním výsledkem bylo opakování venózního tromboembolismu během šesti měsíců. Bezpečnost byla hodnocena podle výskytu velkých krvácivých komplikací nebo klinicky významných nevelkých krvácivých komplikací. Takové krvácení muselo splňovat alespoň jedno z následujících kritérií: nutnost lékařského zákroku, neplánovaný kontakt s lékařem, nutnost přerušení léčby studovaným přípravkem nebo zhoršení výkonu činností každodenního života z hlediska pacienta.
Výsledky: Do každé skupiny bylo náhodně vybráno 203 pacientů, z nichž 58 % mělo metastázy, 26 pacientů mělo rekurentní venózní tromboembolismus (18 u dalteparinu a 8 u rivaroxabanu). Šestiměsíční kumulativní míra recidivy byla při léčbě s dalteparinem 11 % (95% interval spolehlivosti [confidence interval, Cl] 7 -16 %) a při léčbě s rivaroxabanem 4 % (95% Cl 2-9 %) - poměr rizik (hazard ratio, HR) 0,43, 95% Cl 0,19-0,99. Šestiměsíční kumulativní četnost výskytu velkých krvácivých komplikací byla u dalteparinu 4 % (95% Cl 2-8 %) a u rivaroxabanu 6 % (95% Cl 3-11 %) - HR 1,83, 95% Cl 0,68-4,96. Četnost výskytu klinicky významných nevelkých krvácivých komplikací byla u dalteparinu 4 % (95% CI 2-9 %) a u rivaroxabanu 13 % (95% CI 9-19 %) - HR 3,76, 95% CI 1,63-8,69.
Závěr: Rivaroxaban byl ve srovnání s dalteparinem spojen s relativně nízkou recidivou venózního tromboembolismu, ale s vyšším výskytem klinicky významných nevelkých krvácivých komplikací.

04/2019 Prof. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc.
Přehledný referát se zabývá diferenciální diagnostikou anemií založenou na principu hodnocení základních parametrů červené krvinky (středního objemu krvinky) a počtu retikulocytů. U jednotlivých podskupin jsou pak uvedeny speciální metody pro diagnostiku a diferenciální diagnostiku onemocnění.

04/2019 Doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.; prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.
Starší nebo fragiLní nemocní mají obykLe vyšší riziko vzniku fibriLace síní, jsou tedy ohroženi častěji systémovou emboLizací, mají i zvýšené riziko žiLní tromboemboLie. Jsou proto často kandidáty dLouhodobé antikoaguLační medikace a tvoří většinu a nti koagu La n ci i Léčených nemocných. Pro tyto pacienty je typická snížená těLesná hmotnost, omezené renáLní funkce a mnohočetné komorbidity (spojené s podáváním řady daLších Léků). Přímá peroráLní antikoaguLancia (direct oraL anticoaguLants, DOAC) registrovaná v České repubLice - dabigatran, rivaroxaban, apixaban a edoxaban - jsou v řadě těchto indikací příznivou aLternativou dříve dominujícímu warfarinu. Jejich výhodou je, že nemusí být pravideLně Laboratorně monitorována a jsou považována za bezpečnější, zejména pro výrazné snížení rizika vzniku intrakraniáLní hemoragie. Každý Lék ze skupiny těchto přímých peroráLních antikoaguLancií má určitá specifika pLynoucí z farmakoLogických vLastností, případně výsLedků registračních studií, takže se Lze individuáLně rozhodnout pro optimáLní antikoaguLační strategii.
Posuzování benefitu a rizika antikoaguLační Léčby je u starších nemocných sLožité, aLe je nutno je provádět pravideLně a častěji než u mLadších pacientů.

02/2019 Doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D., MUDr. Zuzana Fiedlerová, MUDr. Eva Ivanová
Hemofilie A je vrozená krvácivá choroba způsobená poruchou genu F8. Příčinou deficitu F VIII je celá řada genetických změn, což má význam i pro riziko vzniku inhibitoru, který dnes představuje největší úskalí léčby. Prevalence vzniku protilátky je asi 3-21 %, ale u jedinců s těžkou formou hemofilie až 20-35 %. Protilátky neutralizují podaný F VIII, a tím je substituční léčba neúčinná. Cílem našeho sdělení je představit novou možnost v léčbě nemocných s hemofilií A a inhibitorem, a to použití monoklonální protilátky emicizumab. Emicizumab (Hemlibra®) je bispecifická humanizovaná monoklonální protilátka, která nahrazuje funkci F VIIIa tím, že propojuje aktivovaný F IX s F X. Podává se subkutánně pro profylaxi (k prevenci a snížení frekvence krvácení) u dětí a dospělých s hemofilií A a inhibitorem. Díky své unikátní molekule není funkce ovlivněna přítomným inhibitorem v plazmě. Tuto protilátku je také možné použít u jedinců bez inhibitoru.

06/2018 MUDr. Petr Kessler
Přímá perorální antikoagulancia byla vyvinuta jako alternativa k warfarinu kvůli těžkostem spojeným s léčbou warfarinem, zahrnujícím vysokou interindividuální a intraindividuální variabilitu účinku, mnohočetné interakce s potravinami a léky a nutnost laboratorních kontrol. V současné době jsou v České republice k dispozici přímý inhibitor trombinu dabigatran a přímé inhibitory faktoru Xa rivaroxaban, apixaban a edoxaban. Warfarin je jediné perorální antikoagulans indikované u všech pacientů s umělými chlopněmi a u pacientů s fibrilací síní nebo tromboembolickou nemocí, kteří mají renální insuficienci znemožňující použití přímých perorálních antikoagulancií. Přímá perorální antikoagulancia jsou oproti warfarinu preferována u pacientů s fibrilací síní nebo tromboembolickou nemocí, u nichž není možná kvalitní laboratorní kontrola, stejně tak jako u pacientů, kteří mají nestabilní antikoagulaci pro komorbidity nebo časté změny ostatní medikace. Naproti tomu benefit přímých perorálních antikoagulancií je nejistý u pacientů s nestabilní antikoagulací způsobenou jejich špatnou compliance.

04/2018 MUDr. Jitka Šlechtová; MUDr. Zdeňka Hajšmanová
Získaná hemofilie A je vzácné hematologické onemocnění, vyvolané autoprotilátkami proti koagulačnímu faktoru VIII, který hraje důležitou roli v koagulaci. Pacienti jsou ohroženi rozsáhlým krvácením, především subkutánním a svalovým. Na rozdíl od vrozené hemofilie není získaná hemofilie vázána na mužské pohlaví a kloubní krvácení je výjimečné. Rozdílné je i to, že aktivita FVIII ani hladina inhibitoru nekorelují se závažností krvácení. U většiny nemocných se vyskytují protilátky IgG, výskyt protilátek IgA znamená horší prognózu.

04/2018 Doc. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc.
V perioperačním období je u každého pacienta léčeného antikoagulancii potřeba vyhodnotit poměr mezi rizikem krvácení a rizikem tromboembolické příhody vyplývajícím ze samotného chirurgického výkonu. Výsledky z velkých randomizovaných studií, které se zabývaly optimálním perioperačním režimem, jsou omezené. Aktuální doporučení pro perioperační postup vycházejí z očekávaného rizika krvácení. U elektivních výkonů spojených s vysokým rizikem krvácení lze zvážit ukončení perorální antikoagulační léčby bez přemostění, při nízkém riziku krvácení se po vysazení perorálního antikoagulancia zahájí přemosťující terapie nefrakcionovaným nebo nízkomolekulárním heparinem. Doba vysazení warfarinu nutná před chirurgickým výkonem vychází z jeho delšího biologického poločasu eliminace. K poklesu INR pod 2,0 jsou zpravidla třeba dva až tři dny, k normalizaci INR je potřeba pět dní. U přímých perorálních antikoagulancií je vzhledem k jejich farmakokinetickému a farmakodynamickému profilu doba nezbytného přerušení antikoagulační léčby v porovnání s warfarinem kratší. U pacientů s normální funkcí ledvin je nutno přerušit podávání dabigatranu dva dny před standardním chirurgickým výkonem, u rivaroxabanu nejméně 24 hodin a u apixabanu 48 hodin předem. Nová perorální antikoagulancia nejsou určena k přemostění léčby jinými antikoagulancii nebo antiagregancii. Tento přehledový článek uvádí praktický postup optimální perioperační strategie u pacientů s perorální antikoagulační terapií.

02/2018 MUDr. Gabriela Romanová, MUDr. Petr Smejkal, Ph.D.; MUDr. Pavel Polák, Ph.D.; prof. MUDr. Miroslav Penka, CSc.
Rekombinantní aktivovaný faktor VIIa (aktivovaný eptakog alfa, Novoseven®, Novo Nordisk A/S, Bagsværd, Denmark) byl původně vyvinut pro léčbu krvácivých epizod u pacientů s vrozenou hemofilií A a B a inhibitorem a pro život ohrožujícího krvácení v urgentní medicíně. Klinické využití tohoto preparátu se však postupně rozrostlo i o léčbu dalších vrozených krvácivých onemocnění, jako je vrozený nedostatek faktoru VII, Glanzmannova trombastenie a získaná hemofilie. U všech schválených indikací má rekombinantní faktor VIIa trvalý bezpečnostní profil, který je připisován jeho rekombinantnímu charakteru a jeho lokalizovanému mechanismu účinku v místě cévního poškození. Rekombinantní faktor VIIa aktivuje přímo faktor X, což znamená, že se zabrání systémové aktivaci koagulace, a tím se sníží riziko trombotických příhod. Je tedy určen pro všechny pacienty, a to včetně starších nemocných se souběžnými predispozicemi či rizikovými faktory vzniku trombózy.1 Rekombinantní preparát Novoseven® se používá již více než 20 let. Za tuto dobu došlo u pacientů s vrozenými nebo získanými krvácivými poruchami k výraznému zlepšení kvality života a přežití. Novoseven® má současně své nezastupitelné místo při zástavě krvácení v urgentních situacích (trauma, poporodní krvácení apod.) nebo při jiném jinak nezvladatelném krvácení.

02/2018 MUDr. Kateřina Lefflerová, CSc.
Antikoagulační Léčba patří k nejúčinnějším Léčebným postupům v kardiovaskulární farmakoterapii. PeroráLní antikoagulační Léčba se opírá více než 60 Let o antagonistu vitaminu K - warfarin. Mezi nejčastěji uváděná úskaLí této Léčby patří obtížná predikce odpovědi na terapeutickou dávku, úzké terapeutické okno, nutnost častých kontroL INR, Lékové a potravinové interakce. AčkoLiv je Léčba warfarinem spojena s řadou úskaLí a v tomto tisíciletí byLa zavedena do kLinické praxe nová antikoaguLancia, zůstává warfarin piLířem peroráLní antikoaguLační Léčby a v některých indikacích i Lékem první voLby.

01/2018
Společnost Roche oznámila, že Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) přijal kladné stanovisko ohledně přípravku Hemlibra® (emicizumab) pro rutinní profylaxi krvácivých epizod u osob s hemofilií A s inhibitory faktoru VIII. Přípravek Hemlibra prokázal vyšší účinnost v porovnání s předchozí léčbou bypassing přípravky ve dvou studiích fáze III napříč věkovými skupinami. Při subkutánní (podkožní) aplikaci jednou týdně pomáhá přípravek Hemlibra zmírnit zátěž danou léčbou hemofilie A.

06/2017 MUDr. Barbara Kubešová, PharmDr. Lucie Hlávková, MUDr. Václav Kubeš
Trombocytární růstové faktory jsou převážně glykoproteiny, které se nacházejí v alfa-granulech krevních destiček. Zkušenosti vypovídají o tom, že každé lokální zvýšení destičkových faktorů vede k místnímu posílení hojivých a regeneračních procesů. K posílení hojivých procesů lze využít autologní, alogenní i xenogenní faktory. Možnosti využití jsou limitovány infekčními riziky a legislativou.

06/2017 MUDr. Eva Konířová, prof. MUDr. Marek Trněný, CSc.
Imunitní trombocytopenie je získané imunitně podmíněné onemocnění, u kterého zvýšená destrukce a narušená produkce trombocytů vede k trombocytopenii různé tíže s rizikem či přítomností krvácivých komplikací. Terapeutické možnosti pro pacienty s imunitní trombocytopenií jsou cílené buď na inhibici destrukce trombocytů (imunosuprese, splenektomie), nebo na zvýšení produkce trombocytů v kostní dřeni (agonisté trombopoetinového receptoru). Romiplostim patří mezi agonisty trombopoetinového receptoru 2. generace. Tyto látky zvyšují produkci trombocytů napodobením působení endogenního trombopoetinu. Data z klinických studií fáze I-III prokázala vysokou účinnost romiplostimu ve zvýšení počtu trombocytů při příznivém bezpečnostním profilu. Předpokládalo se, že terapie romiplostimem není schopna navodit trvalé vyléčení, ale v poslední době přibývá dat o navození setrvalé remise přetrvávající u části pacientů po ukončení terapie.