Antitrombotická léčba u pacientů s kardiovaskulárními projevy antifosfolipidového syndromu

02/2020

Doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D.

II. interní klinika a Biomedicínské centrum, LF UK a FN Plzeň

SOUHRN

Antifosfolipidový syndrom (antiphospholipid syndrome, APS) je systémové autoimunitní onemocnění, vyznačující se přítomností antifosfolipidových protilátek a různorodými klinickými projevy, z nichž dominují trombóza a/nebo komplikace gravidity. Nejčastější manifestací je žilní tromboembolie, následovaná ischemickou cévní mozkovou příhodou. Léčba akutní příhody se neliší od pacientů bez APS. Vzhledem k vysokému riziku recidivy trombózy je velmi důležité dbát na sekundární antitrombotickou prevenci. Pilířem léčby jsou antikoagulancia, a to i ve většině případů arteriálních trombóz (i intervenčně řešených). Nová (přímá) antikoagulancia se podle dosavadních dat u pacientů s APS nedoporučují. Lékem první volby zůstává warfarin, obvykle ve zvyklé intenzitě (mezinárodní normalizovaný poměr [international normalized ratio, INR] 2-3), v některých velmi rizikových případech či při recidivě trombózy i přes zavedenou léčbu je nutno zvýšit cílový INR na 3-4 či warfarin kombinovat s kyselinou acetylsalicylovou. Přerušení plné antikoagulační léčby (např. z důvodu operace) je nutno minimalizovat a dbát na důslednou tromboprofylaxi nízkomolekulárním heparinem. Problematika APS je velmi složitá a vyžaduje interdisciplinární spolupráci.

Klíčová slova

antifosfolipidový syndrom, trombóza, sekundární prevence, antikoagulační léčba, warfarin

SUMMARY

Antiphospholipid syndrome (APS) is a systemic autoimmune disease characterized by a presence of antiphospholipid antibodies and heterogeneous clinical manifestations, dominated by thrombosis and/or pregnancy complications. The most frequent thrombotic event is venous thromboembolism, followed by ischemic stroke. The treatment in acute phase does not differ from the cases without APS. However, because of high risk of recurrence, secondary antithrombotic prophylaxis is of critical importance. Anticoagulation represents the cornerstone of therapy, including the cases of arterial thrombosis (even after an intervention in arterial bed). Novel (direct) anticoagulants are not recommended in APS, based on the recent data. Warfarin remains the first-choice therapy, usually with target INR (international normalized ratio) 2-3, in the patients with extremely high thrombotic risk or in the case of recurrent thrombosis despite therapy, more intensive anticoagulation (target INR 3-4) or combination with acetylsalicylic acid is necessary. The interruption of full anticoagulation (e.g. due to planned surgery) must be minimalized and adequate thromboprophylaxis with low-molecular-weight heparin provided. APS is very complex and requires an interdisciplinary approach.

Key words

antiphospholipid syndrome, thrombosis, secondary prophylaxis, anticoagulation, warfarin