Asthma bronchiale - které biologikum kterému pacientovi

05/2021

MUDr. Olga Kirchnerová, Ph.D.¹; MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.²

¹ Klinika pneumologie a ftizeologie FN Plzeň

² Ústav klinické imunologie a alergologie, FN Hradec Králové

SOUHRN

Podle statistických odhadů trpí v ČR cca 5 % astmatiků těžkou formou nemoci, která představuje vyšší riziko morbidity a mortality a značnou socioekonomickou zátěž. Donedávna používané léčebné strategie pro terapii těžkého astmatu opírající se o neselektivní protizánětlivý účinek kortikosteroidů nebyly dostatečně úspěšné. Z klinické praxe víme, že tyto molekuly působí do určité míry u většiny nemocných, ale léčba je provázena řadou nežádoucích systémových účinků a nedokáže zabránit progresivní ztrátě plicních funkcí u refrakterního astmatu. V posledních několika desetiletích byly vyvinuty nové biologické léky, která zasahují cíleně přímo do patogeneze nemoci na molekulárně buněčné úrovni, a tato léčba tak přinesla zásadní obrat v terapii těžkého astmatu. Jejich indikační kritéria však nejsou vzájemně se vylučující, a v klinické praxi proto často čelíme situacím, v nichž musíme volit mezi více alternativami. Dalším praktickým problémem je řešení případného selhání jedné terapeutické modality. V následujícím textu jsou shrnuta některá doporučení, jak v dané situaci můžeme postupovat.

Klíčová slova

fenotypy, biomarkery, anti-IL-5 terapie, anti-IgE terapie, anti-IL-4/IL-13 terapie

SUMMARY

According to statistical estimates, approximately 5% of asthmatics in the Czech Republic suffer from severe asthma as an increased risk of morbidity and mortality and a significant socio-economic burden. Until recently, treatment strategies for the treatment of severe asthma have not been sufficiently successful. We know from clinical practice that corticosteroids work to some extent in all patients, but this treatment is accompanied by many systemic side effects and fails to prevent progressive loss of lung function in refractory asthma. In the last few decades, new biological drugs have been developed. These drugs directly interfere with the pathogenesis of the disease at the molecular-cellular level, and this treatment has brought a major turnaround in the treatment of severe asthma. However, their indications are not mutually exclusive and thus we often face the situation, when more alternative ways are available. The other issue is possible failure of efficacy of the biological treatment. There is a summary of some suggestions, how to handle these pitfalls in the following text.

Key words

phenotypes, biomarkers, anti-IL-5 therapy, anti-IgE thetapy, anti-IL-4/IL-13 therapy