Biologická léčba osteoporózy

05/2017

Prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc.

Klinika revmatologie 1. LF UK a Revmatologický ústav, Praha

SOUHRN

Denosumab je lidská monoklonální protilátka, která vazbou na ligand pro receptor aktivující jaderný faktor kappa B (receptor activator of nuclear factor kappa B ligand, RANKL) zabraňuje aktivaci RANK na osteoklastech a na jejich prekursorech, a tlumí tak osteoklastickou osteoresorpci. Nástup účinků denosumabu je rychlý a po vysazení léku účinky léku opět rychle odeznívají. Podávání denosumabu po dobu 10 let významně snížilo riziko obratlových i neobratlových zlomenin a fraktur v oblasti kyčle a není spojeno s významnými nežádoucími projevy. Romosozumab, monoklonální protilátka vázající sclerostin, zvyšuje novotvorbu kosti a snižuje osteoresorpci. U žen s postmenopauzální osteoporózou se riziko zlomenin obratlů snižuje po roce léčby romosozumabem a v dalším roce léčby denosumabem. Léčení revmatoidní artritidy biologickými DMARD (disease-modifying antirheumatic drugs) zpomaluje úbytek kostní hmoty a pokles denzity kostního minerálu (bone mineral density, BMD) a upravuje rovnováhu remodelace kosti. Je třeba dalších studií k ověření účinku biologických DMARD na riziko zlomenin.

KLÍČOVÁ SLOVA

denosumab, romosozumab, anti-TNF, osteoresorpce, zlomeniny, minerál

SUMMARY

Denosumab, a human monoclonal antibody that inhibits osteoclastic-medicated bone resorption by binding to ligand (receptor activator of nuclear factor kappa B ligand, RANKL) and preventing activation of the receptor RANK on osteoclasts and their precursors. Denosumab has a rapid onset and offset effect. Over 10 years, denosumab significantly reduced vertebral, nonvertebral, and hip fracture risk compared with placebo, and had an excellent safety profile. Romosozumab, a monoclonal antibody that binds sclerostin, increases bone formation and decreases bone resorption. In postmenopausal women with osteoporosis, romosozumab was associated with a lower risk of vertebral fracture than placebo at 12 months and, after the transition to denosumab, at 24 months. Treatment with biologic drugs is associated with the decrease in bone loss. Studies with anti-TNF blocking agents show decrease in bone loss and BMD, and also a better profile of bone markers. There are still unmet needs for studies regarding their actions on the risk of bone fractures.

KEY WORDS

denosumab, romosozumab, anti-TNF, bone resorption, fractures, bone mineral