Biologická léčba těžkého eosinofilního astmatu

06/2019

MUDr. Lucie Heribanová

Pneumologická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha

SOUHRN

Asthma bronchiale je jedním z nejčastějších chronických onemocnění, které ve většině případů dobře reaguje na léčbu. U cca 5 % pacientů je ale přes maximální snahu pacienta i lékaře dosažení kontroly astmatu problematické. Podle doporučení Globální iniciativy pro astma by u pacientů, jejichž astma není pod dostatečnou kontrolou přes léčbu vysokými dávkami inhalačních kortikosteroidů v kombinaci s dlouhodobě působícími β₂-agonisty (long-acting β₂-agonist, LABA), měla být dána přednost cílené biologické léčbě před dlouhodobou systémovou kortikoterapií. U pacientů s těžkým eosinofilním astmatem - tedy těch, kde je přítomný těžký eosinofilní zánět dýchacích cest spojený obvykle se zvýšeným počtem eosinofilů v krvi - máme možnost indikovat terapii zaměřenou na ovlivnění signální dráhy interleukinu 5 (IL-5), v indikovaných případech i anti-IgE terapii nebo biologika blokující účinek interleukinu 4 (IL-4) a interleukinu 13 (IL-13). Výběr potenciálních respondérů biologické léčby astmatu obecně i z hlediska jednotlivých biologik je ale nadále poměrně komplikovaný.

Klíčová slova

těžké eosinofilní astma, mepolizumab, reslizumab, omalizumab, dupilumab

SUMMARY

Bronchial asthma is one of the most common chronic diseases that in most cases responds well to treatment. In about 5% of patients, however, despite the best efforts of both the patient and the physician, achieving asthma control is problematic. As recommended by the Global Asthma Initiative, patients whose asthma is not adequately controlled through treatment with high-dose inhaled corticosteroids in combination with long-acting β₂-agonists (LABAs), biological therapy should be preferred over long-term systemic corticotherapy. In patients with severe eosinophilic asthma - i.e. those with severe eosinophilic airway inflammation usually associated with an increased number of eosinophils in the blood - we have the option of indicating therapy aimed at influencing the interleukin 5 (IL-5) signaling pathway, IgE therapy or the biologics-blocking effect of interleukin 4 (IL-4) and interleukin 13 (IL-13). However, the selection of potential responders to the biological treatment of asthma in general and from the perspective of individual biologists remains relatively complicated.

Key words

severe eosinophilic asthma, mepolizumab, reslizumab, omalizumab, dupilumab