Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.

06/2020

První dáma české gerontologie. To jsou slova, která mi přijdou na mysl, položím-li si otázku, kým je docentka Iva Holmerová. Ale její záběr odborný, mezioborový a lidský je daleko širší. Empatie a oddanost oborům - geriatrie, gerontologie a studia dlouhověkosti - kterým vtiskla jedinečný a osobitý ráz, z ní činí výjimečnou lékařku, pedagožku a kolegyni.

Narodila se před 65 lety v Kostelci nad Labem. Po studiích na gymnáziu v Brandýse nad Labem absolvovala v roce 1981 Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze (dnešní 1. lékařská fakulta UK). Následně pracovala jako sekundářka v Obvodním ústavu národního zdraví Prahy 8 a Prahy 9 a v Okresním ústavu národního zdraví v Mělníku a postupně se specializovala v praktickém lékařství, geriatrii, veřejném zdravotnictví a medicíně dlouhodobé péče. V roce 2002 obhájila na Lékařské fakultě v Plzni disertační práci ze sociálního lékařství a získala titul Ph.D. v oboru sociální gerontologie.

Sociální problematika ve stáří a péče o geriatrické pacienty jsou tématy, která k osobnosti docentky Holmerové neodmyslitelně patří. Významně se podílela na rozvoji gerontologie v České republice a několik desetiletí je neúnavnou bojovnicí za rozvoj dlouhodobé péče a péče o seniory, zejména pak o lidi s demencí. Zabývá se klinickou geriatrií, medicínou stáří a dalšími otázkami souvisejícími s postavením seniorů a rodinných pečujících či službami pro seniory. Ve své klinické, vědecké i publicistické práci zdůrazňuje etické aspekty dlouhodobé péče, nutnost mezioborového přístupu a meziresortní spolupráce.

Roku 1991 založila docentka Iva Holmerová Gerontologické centrum v Praze 8 s denním stacionářem pro pacienty s demencí a stala se jeho ředitelkou. Šlo o první zařízení tohoto typu v České republice. Projekt Gerontologického centra je v současné době respektován jako jeden z modelů péče o seniory u nás. Centrum, na j ehož aktivity lze b ezesporu nahlížet jako na příklad dobré praxe, se zaměřuje na doléčení a rehabilitaci starších lidí a podporu kvalitního života lidí s demencí. S apelem na důstojnost těchto jedinců razí docentka Holmerová termín „lidé“ (nikoli pacienti) s demencí.

Za svého působení se podílela na zrodu řady nových služeb pro seniory a lidi s demencí v rámci Gerontologického centra i České alzheimerovské společnosti. Jmenujme například model zdravotně sociálního zařízení, komunitního centra pro seniory, denního stacionáře pro lidi s demencí, osobní asistenci, moderně koncipované geriatrické doléčovací oddělení, kontaktní poradenská místa, svépomocné skupiny, respitní péči v domácnosti pro pacienty s demencí či psychosociálních intervenční programy pro seniory s demencí.

Snaha o zlepšení péče o lidi s demencí vedla docentku Holmerovou a její spolupracovníky k myšlence založení České alzheimerovské společnosti, která spatřila světlo světa v roce 1997. Cílem sdružení je pomáhat lidem s demencí i těm, kteří o ně pečují. Mezi aktivity České alzheimerovské společnosti, která je členem Alzheimer Europe a Alzheimers Disease International, patří například udělování certifikátu Vážka za kvalitu služeb pro lidi s demencí. Symbolem této kvality se stal nejspíš ne náhodou živočich symbolizující sílu, odvahu a vítězství nad překážkami. A netřeba připomínat, že překážek, s nimiž se musejí potýkat lidé s demencí, jejich pečující osoby a odborníci z oblasti geriatrie a gerontologie, je více než dost. Zásluhy Ivy Holmerové, která je dlouhodobě aktivní i na mezinárodní alzheimerovské scéně, ocenil mimo jiné výbor Alzheimer Europe, když ji po několikaletém členství zvolil v roce 2016 za svou předsedkyni.

Do pozornosti odborné komunity se docentka Iva Holmerová vepsala také jako předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Ve Společnosti působila postupně jako členka výboru, místopředsedkyně a posléze její předsedkyně (2007-2012 a 2015-2019). Za rozvoj oboru, spolupodílení se na koncepci oboru a standardů péče, podporu vzdělávání lékařů v oblasti geriatrie a mediální publicitu gerontologie nese nemalé zásluhy. Coby zástupce odborné společnosti se významně zasadila například o to, aby geriatrie zůstala základním specializačním oborem postgraduální přípravy lékařů.

V rámci Institutu pro postgraduální vzdělávání působila Iva Holmerová jako vedoucí Katedry oborů následné a dlouhodobé péče (2011-2014), Subkatedry paliativní medicíny (2013-2014) a na Katedře medicíny dlouhodobé péče působí od roku 2014 dosud. Od roku 1997 je členkou atestační komise pro obor gerontologie a geriatrie a od 2012 odbornou garantkou vzdělávání v oborech geriatrie a medicína dlouhodobé péče za Českou lékařskou komoru. Je zakladatelkou a garantkou každoročního kongresu Pražské gerontologické dny a organizátorkou řady dalších vzdělávacích aktivit. V roce 2004 byla prezidentkou kongresu Evropské asociace Azheimer Europe, podílela se na organizaci 3. mezinárodního kongresu vaskulární demence, světového kongresu World Organization of Family Doctors nebo evropského kongresu European Association for Palliative Care, je členkou vědeckých výborů každoročních kongresů Alzheimer Europe a konferencí s tematikou demence v rakouské Kremži, stejně tak jako výročních kongresů České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP v Hradci Králové.

Aktivně se věnuje také publikační a osvětové činnosti. Působila jako výkonná redaktorka a členka redakční rady časopisu odborné společnosti - České geriatrické revue, nyní Geriatrie a Gerontologie, dále v mezinárodních časopisech s gerontologickou problematikou - Journal of the American Medical Directors Association (JAMDA) a Aging Clinical and Experimental Research (ACER). Je členkou redakční rady on-line časopisu Paliatia (Paliatia.eu) a dalších periodik. Pravidelně spolupracuje s médii a k aktuálním otázkám se vyjadřuje i prostřednictvím blogu na portálech aktualne.cz nebo www.i60.cz.

Významnou část kariéry docentky Holmerová tvoří vědecká činnost. Je řešitelkou a spoluřešitelkou rozvojových a výzkumných projektů, jak tuzemských, tak se zahraniční spoluprací. Jmenovat můžeme například FRAM (projekt podporovaný Evropskou unií z programu pro zaměstnanost a sociální solidaritu - Progress), projekty řešící problematiku dlouhodobé péče podle zadání Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR, projekt CaMDeM pro Agenturu pro zdravotnický výzkum Ministerstva zdravotnictví ČR (AZV) ve spolupráci s University College London, mezinárodní Projekt PALLIARE (Erasmus v klíčové aktivitě KA2 - Spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů), mezinárodní platformu provozovanou University of Nottingham a podpořenou projektem Marie Curie v rámci programu Horizon 2020 - Interdisciplinary Network for Dementia Utilising Current Technology (INDUCT) či projekt dlouhodobé péče v rámci spolupráce rakouské agentury Fonds zur Forderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF) a Grantové agentury ČR v roli Lead Agency. Mezi poslední řešené projekty patří projekt AZV Dlouhodobá péče pro lidi s demencí a CrisDis ve spolupráci s Matematicko-fyzikální fakultou UK a projekt Re-imagining Environments for Connection and Engagement: Testing Actions (RECETAS) financovaný z programu Horizon 2020, který se zabývá osamoceností a „social prescribing“.

Od roku 2003 působí docentka Holmerová také na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. V roce 2012 se zde stala proděkankou pro zahraniční vztahy, od roku 2013 je vedoucí Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče (CELLO), v jehož rámci se realizují výzkumné a expertní projekty z oblasti gerontologie a dlouhodobé péče. Od roku 2018 je také garantkou doktorského studijního programu studia dlouhověkosti. Spolupráce zkušených i mladých vědců a studentů doktorských programů univerzity si docentka Iva Holmerová cení a věří, že z ní vzej de řada nových podnětů pro oblast kvality dlouhodobé péče a zdravého stárnutí a pro svou kariéru budou připraveni mladí lidé se zájmem o gerontologii.

Vedle pedagogické práce na Fakultě humanitních studií působí docentka Holmerová i jako hostující profesorka na University of the West of Scotland. Dále je členkou výboru INTERDEM, evropské platformy pro vědeckou spolupráci zaměřenou na psychosociální intervence v oblasti demence, která cílí na lidi s demencí a jejich pečující. Od roku 2011 do roku 2019 byla rovněž aktivní členkou výboru společnosti European Union Geriatric Medicine Society (EUGMAS) a koordinuje neformální pracovní skupinu Exchange of Experience in Long-Term Care (ELTECA).

Samotnou gerontologii vnímá Iva Holmerová jako komplexní obor přesahující do oblasti sociální péče, etiky, sociální antropologie i politiky, bez níž nelze prosadit významné legislativní změny týkající se stárnutí a péče o seniory. Z pozice zkušené gerontoložky šíří poselství o tom, že starší senioři mohou mít specifické problémy, jakými je křehkost, syndrom demence a další geriatrické syndromy vyžadující celostní přístup. Apeluje na odborníky i zástupce legislativy, že geriatrická péče musí prolínat všemi segmenty zdravotní péče a péči o geriatrické pacienty musí zajišťovat tým odborníků. Nezbytnou podmínkou je spolupráce geriatrů s gerontopsychiatry, psychology, specialisty dlouhodobé péče, odborníky na paliativní péči, klinickými farmaceuty, praktickými lékaři a dalšími lékařskými i nelékařskými odbornostmi. Geriatrická péče podle ní musí být nejen odborná, ale především lidsky vstřícná a laskavá.

Za přínosy v oboru geriatrie a gerontologie získala Iva Holmerová řadu ocenění. Patří mezi ně Cena za mimořádný přínos v oboru gerontologie v kategorii klinické, udělená v rámci Gerontologických dnů Ostrava (2004), Cenu Makropulos získal model denního stacionáře pro seniory s demencí (MZ ČR 2008), Řád Vavřínu udělený Hospodářskou komorou České republiky (2012), pamětní medaile České lékařské společnosti J. E. Purkyně (2015), Cena Aesculap Akademie za rozvoj vzdělávání ve zdravotnictví (2015), Cena Asociace poskytovatelů sociálních služeb (2017) či čestné občanství městské části Praha 8 (2020).

Co říci závěrem? Vedle výčtu přínosů a zásluh snad znovu něco osobního. Věřím, že obor geriatrie a gerontologie zůstane do budoucna úzce spjat nejen s odborností, ale i osobností Ivy Holmerové, podobně jako se tomu tak vždy dělo v případě velikánů medicíny. Mám-li však použít symbolické přirovnání, pak mimořádné dílo a hodnoty, které vytvořila Iva Holmerová, nejsou v zásadě ničím heroickým. Je to spíš neutuchající činorodost, laskavost a v neposlední řadě i smysl pro humor, které působí jako kopí mířící na štít heroické maskulinní medicíny a celospolečenského ageismu. My, kteří máme tu čest s Ivou spolupracovat, v ní spatřujeme nejen vynikající odbornici a obdivuhodný ženský vzor, ale i neobyčejnou přítelkyni.

MUDr. Andrea Skálová