Dušnost – jeden příznak, mnoho příčin i u nádorových onemocnění

02/2018

Prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., MUDr. Marcela Tomíšková, MUDr. Martina Doubková

Klinika nemocí píicních a tuberkulózy FN a LF Masarykovy univerzity, Brno

SOUHRN

Dušnost je definována jako subjektivní pocit nedostatku vzduchu, který často vzniká u nemocného s pokročilým onemocněním, kdy požadavky na dodávku kyslíku jsou vyšší, než je organismus schopen zajistit. Dušnost je jedním z nejčastějších příznaků u nemocných s pokročilým nádorovým onemocněním. Její výskyt se u těchto nemocných pohybuje mezi 29 až 74 %. Dušnost v posledních šesti týdnech života je pozorována u 50 až 70 % nemocných s nádorovým onemocněním. Nejčastěji se s ní setkáváme u nemocných s bronchogenním karcinomem. Při volbě léčebného postupu je třeba vždy zvažovat, zda míra zátěže a riziko závažných nežádoucích účinků léčby nepřeváží nad jejím uvažovaným prospěchem pro nemocného (nežádoucí účinky léků, nutnost opakovaných vyšetření a kontrol, dlouhodobá hospitalizace atd.).

KLÍČOVÁ SLOVA

dušnost, nádorové onemocnění, etiologie, léčba

SUMMARY

Dyspnoea is defined as a subjective feeling of airlessness that often arises in a patient with advanced disease where oxygen supply requirements are higher than the body can provide. Dyspnoea is one of the most common symptoms in patients with advanced cancer. Its incidence ranges from 29 to 74% in these patients. Dyspnea in the last 6 weeks of life is observed in 50-70% of patients with cancer. Most often we encounter it in patients with bronchogenic carcinoma. When choosing a treatment, always consider whether the severity and risk of serious undesirable effects of the treatment outweigh its intended benefit to the patient (drug side effects, need of re-examination, long-term hospitalization, etc.).

KEY WORDS

dyspnoea, cancer, aetiology, treatment