Mají inhibitory TNF stále místo v první linii léčby revmatoidní artritidy?

04/2021

Doc. MUDr. Mária Filková, Ph.D.

Revmatologický ústav a Revmatologická klinika 1. LF UK, Praha

SOUHRN

Léčba revmatoidní artritidy se řídí principem léčby k cíli, kterým je remise, případně nízká aktivita onemocnění. Po selhání léčby konvenčními syntetickými chorobu modifikujícími léky (conventional synthetic disease modifying antirheumatic drugs, csDMARD) je obvykle nutné posílení léčby přidáním biologických DMARD nebo inhibitorů Janusových kináz, ideálně v kombinaci s csDMARD. Zatímco ve většině případů je obvykle nasazena terapie inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa, v případě monoterapie při kontraindikaci nebo nesnášenlivosti csDMARD jsou nejvhodnější inhibitory receptoru interleukinu 6 a Janusových kináz. Rituximab je vhodnou volbou u nemocných s kontraindikacemi jiné biologické léčby, abatacept je spojen s menším rizikem vážných infekcí a může tak být u těchto nemocných zvážen, oba léky jsou preferovány u séropozitivních pacientů. Podle aktuálních doporučení je kladen důraz na individualizovanou péči na základě klinického úsudku lékaře s ohledem na preference pacienta.

Klíčová slova

revmatoidní artritida, chorobu modifikující léky, bezpečnost, účinnost

SUMMARY

Treatment of rheumatoid arthritis using the treat to target strategy is aiming for remission or low disease activity. Patients who failed treatment with conventional synthetic disease-modifying antirheumatic drugs (csDMARD) usually require adding biologic DMARD or Janus kinase inhibitors, preferentially in combination with csDMARD. While treatment with tumor necrosis factor alpha inhibitors usually remains the first choice, treatment with inhibitors of interleukine 6 receptor or Janus kinase should be considered if monotherapy is required due to csDMARD intolerance or contraindication. Rituximab is preferred if other biologics are contraindicated, abatacept is associated with a lower risk of serious infections and can be considered in patients with infectious complications, both show higher efficacy in seropositive patients. Recommendations for treating patients with rheumatoid arthritis support individualized care based on clinical judgment and consideration of patient preferences.

Key words

rheumatoid arthritis, disease-modifying antirheumatic drugs, safety, efficacy