Methotrexát a jeho role v denní revmatologické praxi

03/2019

MUDr. Radka Moravcová

Revmatologický ústav a Revmatologická klinika 1. LF UK, Praha

SOUHRN

Methotrexát je v současnosti nejužívanějším chorobu modifikujícím lékem u celé řady revmatických onemocnění. Nejčastěji je podáván v léčbě revmatoidní artritidy, kde je stále lékem první volby a tzv. „kotevním lékem“ pro kombinace s jinými chorobu modifikujícími antirevmatickými léky (disease modifying antirheumatic drugs, DMARD), včetně biologických přípravků, pokud není v monoterapii dostatečně účinný. Má velmi příznivý poměr účinku a rizika, o čemž svědčí fakt, že po třech letech zůstává léčeno methotrexátem více než 50 % pacientů, což je dvojnásobek oproti jiným DMARD. Kromě léčby revmatoidní artritidy je s úspěchem používán k terapii juvenilní idiopatické artritidy a periferní formy psoriatické artritidy. Dále je podáván u některých projevů systémových onemocnění pojiva, jako je systémový lupus erythematodes, systémová sklerodermie, polymyositida, dermatomyositida a další. V této práci jsou shrnuty nejdůležitější obecné zásady podávání methotrexátu u pacientů s revmatoidní artritidou, formy aplikace, dávkování, ale i rizika spojená s jeho častým a dlouhodobým užíváním.

Klíčová slova

methotrexát, revmatoidní artritida, chorobu modifikující léky, biologická léčba

SUMMARY

Methotrexate is currently the most widely used disease modifying drug for a variety of rheumatic diseases. It is most commonly used in rheumatoid arthritis, where it is still the first choice drug and the so-called „anchor drug“ for combinations with other drug modifying drugs (DMARD) or biological agents, unless it is sufficiently effective in monotherapy. It has a very favorable effect/risk ratio, as evidenced by the fact that after three years of treatment, more than 50 % of patients remain on therapy, which is twice as high as other DMARD. In addition to rheumatoid arthritis treatment, it has been successfully used to treat juvenile idiopathic arthritis and peripheral psoriatic arthritis. Furthermore, it is administered in some manifestations of systemic connective tissue disorders such as systemic lupus erythematosus, systemic sclerosis, polymyositis/dermatomyositis, and others. This paper summarizes the most important general principles of methotrexate in patients with rheumatoid arthritis, its forms of administration, dosing, but also its risks associated with its frequent and long-term use.

Key words

methotrexate, rheumatoid arthritis, disease modifying drugs, biologic therapy