Nefroprotektivita a antidiabetika

06/2018

MUDr. Milan Flekač, Ph.D.

III. interní klinika - klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN, Praha

SOUHRN

V dnešní době existuje řada léčebných postupů, které mohou být v primární i sekundární prevenci diabetického onemocnění ledvin efektivní, přesto v některých případech nemusí být dostatečně účinné či dokonce selhávají. Antidiabetika mohou zasáhnout mechanismem nezávislým na ovlivnění glykemie či přímým renoprotektivním vlivem. Víme, že prevence vzniku nebo zpomalení progrese renálního postižení znamená i redukci kardiovaskulárního rizika u osob s diabetem. Je zřejmé, že je nutné volit léky, které nezhoršují parametry renálních funkcí. Není jasně stanoveno, zda se terapeutické přístupy ve volbě antidiabetik mají lišit v závislosti na době trvání diabetu, přítomnosti cévních komplikací diabetu či přítomnosti a tíže postižení ledvin. Při volbě antidiabetik je třeba mít také na paměti, že funkce ledvin u pacientů s diabetem je méně stabilní oproti osobám bez diabetu. Je nutno počítat s rizikem akutního zhoršení, např. při interkurentním onemocnění či různých terapeutických intervencích. Proto je vhodné přednostně volit léky, jejichž dávkování není na funkci ledvin závislé. Podle nových doporučených postupů Evropské asociace pro studium diabetu a Americké diabetické asociace z roku 2018 by si měl diabetolog při selhání monoterapie metforminem položit v druhém kroku otázku, zda je přítomna klinicky manifestní ateroskleróza, resp. onemocnění ledvin, a volit výhradně léky s prokázanou kardiovaskulární, resp. renální protektivitou.

KLÍČOVÁ SLOVA

diabetické onemocnění ledvin, nefroprotektivita, antidiabetika, renální funkce, kardiovaskulární bezpečnost

SUMMARY

Wide spectrum of drugs that can be effective in both primary and secondary prevention of diabetic kidney disease is now for clinical use, yet in many cases may not be effective enough or even fail. Antidiabetic agents can affect by the mechanism nondependent on the glycaemic control or direct renoprotective effects. The question is whether treatment procedures for the choice of antidiabetics depends on the duration of diabetes, the presence of macrovascular complications and the presence and severity of kidney disease. We know that preventing the onset or slowing the progression of diabetic kidney disease also means lowering the risk of cardiovascular complications in patients with diabetes. Therefore, it is advisable to choose drugs that do not impair renal function. When choosing antidiabetics, it should also be borne in mind that diabetic kidney function is labile compared to people without diabetes. Acute exacerbations such as illness or various therapeutic interventions should be considered. It is preferable to choose drugs which are not depend on renal function.

KEY WORDS

diabetic kidney disease, nephroprotectivity, antidiabetic agents, renal function, cardiovascular safety