Nová hypolipidemika

02/2021

Prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

Centrum preventivní kardioLogie, III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha

SOUHRN

Farmakologická léčba dyslipidemií je považována za jeden z nejúčinnějších preventivních i terapeutických postupů v oblasti kardiovaskulárních onemocnění. Po objevu statinů a jejich zavedení do praxe v devadesátých Letech se zdálo, že vývoj hypolipidemik je u konce. Jediné nové molekule - ezetimibu chyběla data z velké intervenční studie a nové léky (inhibitory cholesterol-ester transportního proteinu [CETP], agonisté receptorů aktivovaných peroxisomovým proliferátorem alfa/gama [PPAR- α/γ]) přinášely spíše potíže a do klinické praxe se nedostaly. Další možnosti ovlivnění dyslipidemie potřebujeme pro pacienty netolerující statiny či ezetimib, pro ty, kterým současné možnosti léčby nedostačují nebo je u nich přítomno zmnožení na triglyceridy bohatých částic. K dispozici máme další perorálně podávané účinné látky (lomitapid, bempedová kyselina, deriváty omega-3 mastných kyselin). Výrazně se rozšiřuje spektrum parenterálně podávaných hypolipidemických terapií. K etablovaným inhibitorům proproteinové konvertázy subtilisin-kexin 9 (PCSK9) přibývají anti-sense terapie, oligonukleotidy blokující translaci proteinu, proti apolipoproteinu B, lipoproteinu (a) a angiopoetinu podobnému protein 3. Klinickým zkoušením prošel také první zástupce nového léčebného principu, používajícího sekvence malých interferujících RNA (short interfering RNA, siRNA) namířené proti PCSK9. Všechny nové terapie by měly být využitelné v kombinacích se zavedenými hypolipidemiky.

Klíčová slova

hypercholesterolemie, dyslipidemie, LDL cholesterol, lomitapid, mipomersen, bempedová kyselina, omega-3 mastné kyseliny, inhibitory PCSK9, volanesorsen, evinacumab, pelacarsen, inclisiran

SUMMARY

Pharmacological treatment of dyslipidemia (DLP) is considered one of the most effective preventive and therapeutic procedures in the field of cardiovascular disease. After the discovery of statins and their implementation in the 1990s, the development of hypolipidemic drugs seemed to be over. The only new molecule, ezetimibe, lacked data from a large intervention study, and the new drugs were more of a problem (CETP inhibitors, PPAR alpha / gamma agonists) and did not enter clinical practice. We need other options to control dyslipidemia for patients who are intolerant to statins or ezetimibe, for those for whom current treatment options are insufficient or have an increase in triglyceride-rich particles. We have other orally administered active substances (lomitapide, bempedic acid, derivatives of omega-3 fatty acids). The range of parenterally administered hypolipidemic therapies is significantly expanding. In addition to established PCSK9 inhibitors there are anti-sense therapies, oligonucleotides that block protein translation, anti-apolipoprotein B, lipoprotein (a), angiopoietin 3. The first representative of a new therapeutic principle using small interfering RNA (siRNA) sequences directed against PCSK9 has also undergone clinical trials. All new therapies should be useful in combination with established hypolipidemics.

Key words

hypercholesterolemia, dyslipidemia, LDL cholesterol, lomitapide, mipomersen, bempedic acid, omega-3 fatty acids, PCSK9 inhibitors, volanesorsen, evinacumab, pelacarsen, inclisiran