Prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D.

03/2022

 

Profesor Šenolt ukončil studium všeobecného lékařství na 1. lékařské fakultě UK v Praze v roce 2001 a nastoupil do Revmatologického ústavu v Praze. Současně zahájil postgraduální studium oboru fyziologie a patofyziologie na 1. LF UK. Disertační práci obhájil 11. 5. 2006. Specializační atestaci z oboru revmatologie složil v roce 2008. V roce 2010 obhájil habilitační práci a byl jmenován docentem vnitřního lékařství 1. LF UK. Po úspěšném jmenovacím řízení byl v roce 2014 jmenován profesorem.

Pro jeho vědeckou kariéru byla velmi důležitá zahraniční stáž v ve Švýcarsku v Centru experimentální revmatologie (Zentrum für Experimentelle Rheumatologie Universitätsspital Zürich) v letech 2004-2005. Zde kromě vynikajících odborných stimulů vyplývajících z práce ve špičkové laboratoři bazálního výzkumu získal i obrovské zkušenosti v organizaci vědecké práce, řešení grantových projektů, a především i ve schopnosti týmové spolupráce, nejen na úrovni laboratoře, ale i na platformě spolupráce špičkových evropských akademických center. V tomto smyslu ho velmi obohatila spolupráce s prof. Stefanem Gayem, který byl nejen vynikající vědec, ale i skvělý člověk a v revmatologii svým způsobem i vizionář, který se nebál vytyčovat zcela nové cíle výzkumu. Do určité míry lze konstatovat, že řadu těchto vizionářských vlastností přejal i Ladislav Šenolt. Samozřejmé je, že tyto projekty s primárními cíli výzkumu musejí být podloženy velmi hlubokou znalostí literatury vztahující se k danému tématu. Bazální věda dnes vyžaduje plné nasazení, které nehledí na délku pracovní doby či volné víkendy.

Vynikající publikační výsledky profesora Šenolta vedly k tomu, že již v roce 2006 byl jmenován vedoucím pracovníkem laboratorního oddělení experimentální revmatologie v Revmatologickém ústavu. Zde vytvořil velice funkční multidisciplinární výzkumný tým ve stylu vyspělých západních univerzit. Jako hlavní řešitel a spoluřešitel se angažoval v mnoha grantových projektech, výzkumných záměrech a školských výzkumných projektech. Od roku 2007 byl také školitelem sedmi studentů doktorského programu.

Publikoval více než 120 článků v zahraničních odborných časopisech s citačním ohlasem přes 3200 a H-indexem 31. Je také autorem několika kapitol zahraničních i českých monografií. Za svou vědeckou práci získal významná ocenění, například cenu za nejlepší přednášku v kategorii do 35 let na kongresu 6th Central European Congress of Rheumatology nebo ceny za nejlepší publikaci udělené Českou revmatologickou společností.

Oblast odborného zájmu prof. Šenolta je opravdu široká a pohybuje se v oblasti jak bazálního, tak aplikovaného výzkumu. V oblasti bazálního výzkumu jde především o studium nových cytokinů a biomarkerů, v oblasti aplikovaného výzkumu pak především o problematiku biologické a cílené léčby zánětlivých a autoimunitních onemocnění. Prof. Šenolt vede významné projekty v oblasti časné revmatoidní artritidy a spondyloartritid. Několik let se také věnuje problematice erozivní osteoartrózy rukou.

Profesor Šenolt je také velmi aktivním pedagogem. Přednáší na Revmatologické klinice 1. LF UK a často také přednáší v rámci postgraduální výchovy v revmatologii v kurzech a stážích organizovaných Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Přednáší také prakticky na každé akci České revmatologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČRS ČLS JEP) a řada jeho přednášek má velký edukační potenciál.

Několik let je prof. Šenolt členem výboru ČRS ČLS JEP a od ledna 2022 jejím prezidentem. Dále je předsedou hodnoticího panelu P01 – Metabolické a endokrinní choroby Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky. Z mezinárodních aktivit je nutné vyzdvihnout členství v EULAR Stading Committee on Clinical Affairs.

Při psaní medailonků máte někdy problém, že toho k psaní moc nemáte, někdy je problém opačný, tzn. že máte velké množství bibliografických dat, včetně publikačních aktivit, další vědecké a pedagogické činnosti, členství v různých vědeckých radách, grémiích, panelech, akreditačních komisích nebo grantových agenturách. A to je přesně i případ prof. Šenolta. Přestože je výše uvedený přehled jeho aktivit úctyhodný, je jen částečný, i když jsem se snažil vybrat ty nejdůležitější. Jako by den pro něj měl nějak více než 24 hodin. A je nutné dodat, že prof. Šenolt není jen laboratorní vědec, ale i výborný klinik, který týdně ošetřuje desítky pacientů na ambulantním oddělení Revmatologického ústavu. Dále je nutné poukázat na to, že prof. Šenolt vše stihl poměrně rychle, jde stále o relativně mladého člověka, kterému je 46 let, takže lze predikovat další růst jeho H-indexu až do světových, v Česku zcela ojedinělých hodnot.

Po ukončení studia na 1. LF UK přišel MUDr. Šenolt na sekretariát Revmatologického ústavu s žádostí o možnost získání pracovního místa. Již můj prvotní dojem byl velmi příznivý: jednoduše sympaťák, slušňák. Zájem o medicínu, revmatologii, perspektivy výzkumu a programu doktorského studia byly opravdové. Skromný kluk z jižních Čech, který neměl žádnou cestu vydlážděnou, ale uměl se s věcmi poprat. Zdravé sebevědomí bylo vidět, ale na druhé straně i pokora, která sluší každému lékaři i dnes. Nechal jsem si týden na rozmyšlenou, ale zavolal jsem mu druhý den, že jsem sehnal finance na jeho pobyt. Poznal jsem i v telefonu, že byl rád, a já byl rád taky.

Velkým Láďovým koníčkem je sport. Dělá všechno možné, zimní i letní sporty. Nejvíce však vytrvalecký běh, který provozuje pravidelně. A to na vysoké, i když amatérské úrovni. Někdy běhá do práce (více než 20 km), uběhl i maratony, soutěž pořádanou v rámci revmatologického kongresu v zahraničí dokonce vyhrál. Ke sportu vede i své tři děti. A to se dostávám k již k další Láďově lásce, kterou je jeho rodina, jejíž integrita je pro něj zásadní.

Když se prof. Šenolta před několika lety ptala novinářka, jaké si stanovil ve své kariéře cíle, řekl, že by chtěl vychovávat žáky, kteří budou jednou lepší než jejich učitel. Potěšilo mě to. Myslím si, že si svůj cíl začíná splňovat. V jeho osobě vidím garanci skvělého vývoje české revmatologie i Revmatologického ústavu.

 

Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.