Prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

01/2023

Profesor Michal Vrablík patří mezi přední tváře české preventivní kardiologie, ale jeho jméno soustavně rezonuje i v mezinárodní lipidologické komunitě. Od roku 2011 je předsedou České společnosti pro aterosklerózu (ČSAT), v roce 2022 byl znovu zvolen na další pětileté funkční období. Současně je také předsedou České asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti (ČKS). V mezinárodních odborných společnostech působil ve výboru European Atherosclerosis Society (EAS) a nyní je předsedou Evropské federace International Atherosclerosis Society (IAS) a členem výboru pro komunikaci IAS. Své hluboké odborné vědomosti a klinické zkušenosti s radostí předává, a to nejen studentům medicíny a postgraduálním studentům 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy, ale i mladým vědcům. V roce 2010 inicioval a začal organizovat projekt International Atherosclerosis Research School (iARS), jedinečný a ambiciózní vzdělávací program pro mladé vědce z klinické praxe i základního výzkumu v oblasti aterosklerózy. Program iARS navazuje na úspěšnou koncepci letní školy, kterou v roce 2006 založila za podpory EAS profesorka Ulrike Beisiegel. Setkání iARS, založené na intenzivním kontaktu mezi lektory a studenty, se koná každé léto, a to ve spolupráci s Universitätsklinikum Hamburg-Eppendorf v Hamburku. Probíhá střídavě v Praze a v Hamburku, čímž se posiluje vědecká spolupráce obou zemí.

Profesor Vrablík se narodil 1. května 1973 v Praze. Po studiu na gymnáziu ve Voděradské ulici v Praze 10 nastoupil na 1. LF UK v Praze, kde studoval od roku 1991 do roku 1997.

Jeho cesta na lékařskou fakultu ale nebyla přímočará. Dlouho uvažoval o studiu práva, ale nakonec mu přišla smysluplnější právě medicína. Je to zajímavé i s ohledem na to, že nepochází z lékařské rodiny, ale naopak je v rodině prvním lékařem.

Po studiu, které absolvoval s vyznamenáním, věděl jistě jen jediné, že se nechce věnovat chirurgii. Nabízelo se místo na III. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze na Karlově náměstí, kde jej zaujala osobnost profesora Richarda Češky, významného internisty a lipidologa, kterého dodnes považuje za svůj vzor a mentora, i když měl později příležitost poznat ještě mnoho dalších inspirativních osobností. Vztah k profesoru Češkovi formoval Michalovo směřování právě k lipidologii. Pod jeho vedením absolvoval postgraduální studium v oboru fyziologie a patofyziologie člověka a jeho disertační práce se týkala klinických a genetických nálezů u familiární hypercholesterolemie.

Po dvou atestacích z vnitřního lékařství byla důležitým milníkem v Michalově odborné praxi roční stáž v St. Paul’s Hospital v kanadském Vancouveru (v letech 2005-2006). Dále ho ale ovlivnily i pracovní pobyty ve Velké Británii, kde bylo pro něj podnětné sledovat aktivity British Hyperlipidemia Association. Docentem vnitřního lékařství se dr. Vrablík stal v roce 2010 a o osm let později získal profesuru.

Familiární hypercholesterolemie (FH) zaujímá v profesním životě profesora Vrablíka zásadní místo. Když po profesoru Češkovi přebíral vedení ČSAT, bral tak pod svá křídla i projekt MedPed, který letos slaví dvacáté výročí své činnosti na poli vyhledávání osob s FH a kaskádovitého screeningu FH v rodinách a je v evropském kontextu jedinečný. Díky odkazu profesora Josefa Šobra na poli moderní diagnostiky FH a neúnavnému úsilí a entuziasmu českých odborníků (kliniků a genetiků), mezi které patří i Michal, se podařilo České republice vyšvihnout se mezi lídry v diagnostice FH, od kterých se učí i bohatší západní země. Profesor Vrablík se rovněž soustavně podílí na řadě klinických studií testujících novou léčbu závažných dyslipidemií včetně FH a jeho pracoviště je největším tuzemským centrem pro léčbu inovativními inhibitory proproteinové konvertázy subtilisinu/kexinu typu 9.

Profesor Vrablík při své každodenní práci lékaře, ale i při svém pedagogickém působení vyznává pečlivost, důslednost a lidskost. Právě lidskost považuje za velmi důležitou, protože se na ni v dnešní technické a rychlé medicíně může snadno zapomenout. Byla jsem několikrát svědkem jeho přirozeného přístupu k pacientům nechyběl úsměv na tváři, povzbuzení, empatie, vyslechnutí stesků, srozumitelná komunikace, ale ani přátelský dotyk a pomoc sanitářům s lůžkem nemocného. Právě pacienty samotné a jejich potřeby měl Michal vždy silně na zřeteli. Už v roce 2014, kdy se organizované hlasy pacientů ozývaly spíš ještě tiše a nesměle, inicioval spolu s profesorem Tomášem Freibergerem z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno vznik pacientské organizace Diagnóza FH a nikdy její činnost nepřestal nezištně a s radostí podporovat, ať již jako individuální lékař, nebo jako představitel odborné společnosti. Byl to on, kdo otevřel pacientské organizaci cestu do programu odborných akcí ČSAT a propojil tak na partnerské úrovni obě strany.

Diagnóza FH dnes samostatně iniciuje řadu aktivit a projektů jak pro pacienty s FH, tak v rámci kardiovaskulární prevence, ke kterým e odborná společnost připojuje, podporuje je a garantuje je. Za všechny lze zmínit např. osvětový Týden FH nebo společné úsilí o zavedení plošného screeningu FH u dětí, které by mělo vyvrcholit právě letos, v závislosti na výsledcích pilotního projektu plošného screeningu FH u novorozenců. ČR by se tak snad již brzy mohla stát teprve čtvrtou zemí Evropy s tímto typem screeningu. Michalův podíl na tomto úspěchu by byl značný.

Profesor Vrablík je pracovně velmi vytížený člověk, přesto vždy odpoví na e-mail a vždy se snaží pomoci. Pokud se ho zeptáte, jakého profesního ocenění získaného během kariéry vědce, lékaře či činovníka v odborných organizacích si nejvíce váží, odpoví, že pro něj je asi nejvyšší ocenění to, když ho kolegové požádají o radu nebo pomoc. A velkou radost mu dělá výchova postgraduálních studentů a byl by rád, kdyby jich bylo více. S uspokojením pozoruje pokračování již zmíněné letní iARS, kterou prošlo už téměř 300 mladých kolegů z celého světa.

S Michalem nemusíte strávit mnoho času, abyste si všimli, jak je přátelský, bezprostřední a skromný. Nedělá mu potíže odbornému plénu upřímně říct, že něco neví nebo že o něčem slyší poprvé v životě, a než se nadějete, tak si s vámi tyká. Už z jeho fyziognomie vytušíte, že nejraději odpočívá aktivním sportem (pokud se tedy zrovna nezačte do knihy, což dělá velmi rád). Syn jej inspiroval k běhu, ale má rád také kolo a lyže včetně skialpinismu. Hory má asi nejraději; kdyby se nevěnoval medicíně, nejspíš by provozoval útulný horský penzion. Kromě sportu má ale rád i kulturu – divadlo všech forem, moderní balet, filmy, moderní výtvarné umění (naposledy jej nadchla výstava Jean-Michela Basquiata ve vídeňské Albertině). Rád si užívá večeří s přáteli. Co naopak příliš nemusí, jsou sociální sítě. Má dvaadvacetiletou dceru a dvacetiletého syna. Oba odmala vyrůstali ve společnosti lékařů a jejich rodin, což je zřejmě ovlivnilo veskrze pozitivně, protože se rozhodli pro studium medicíny.

Michal má, kromě řady jiných předností, také jeden fantastický dar dar vyjadřování. Dokáže plynně a s bohatou slovní zásobou přednášet, vysvětlovat, pohotově diskutovat, improvizovat. Jeho styl je osvěžující nejen na odborných akcích, ale přitahuje i novináře. Je vyhledávaným a úspěšným popularizátorem témat preventivní kardiologie a s mikrofonem v ruce se snad už narodil. Stejně brilantně jako v češtině se dokáže vyjádřit i v angličtině.

Profesor Michal Vrablík letos oslaví padesátku, velkou část profesní kariéry má tak stále před sebou. Čeho by ještě chtěl dosáhnout? Bez velkého přemýšlení odpovídá, že by chtěl pomoci dostat preventivní kardiologii na úroveň ostatních podoborů kardiologie nebo ještě blíže nejširší medicínské praxi. A to je cíl, který by se mu mohl splnit. Rostoucí kardiovaskulární morbidita obyvatel vyspělých zemí vede odborníky stále více k tomu, aby zaměřili svoji pozornost na důslednou primární a kvalitní sekundární prevenci, tedy vrátili se ke kořenům problému. Navíc věnovat se preventivní kardiologii, respektive lipidologii, je podle jeho mínění dnes mnohem uspokojivější než dříve. Můžete se nechat fascinovat neuvěřitelným vývojem a pokrokem ve farmakoterapeutických možnostech, osahávat si je vlastníma rukama a používat je ve prospěch pacientů, stejně jako využít kýžené změny strategie ve smyslu celoživotního ovlivňování lipidů jako prostředku zlepšení prognózy nemocných.

Profesor Vrablík je se svým krédem „vždycky se snažím udělat, co mohu, a nejen to, co musím“ preventistou na svém místě.

Mgr. Kristýna Čillíková