Spironolakton - jaké má postavení v léčbě hypertenze?
04/2019
MUDr. Jiří Veselý
LF UK, Hradec Králové; Kardiologická ambulance, Edumed Broumov
SOUHRN
Spironolakton, antagonista mineralokortikoidních receptorů, je v léčbě hypertenze používán více než 50 let. Silné postavení má v léčbě hypertoniků s primárním hyperaldosteronismem, u pacientů s rezistentní hypertenzí a u hypertoniků se srdečním selháním. Účinek spironolaktonu na snížení krevního tlaku ve vícečetných kombinacích antihypertenziv byl prokázán v řadě malých nekontrolovaných studií, nejvýznamněji v této oblasti přispěla subanalýza studie ASCOT-BPLA. V posledních deseti letech bylo provedeno i několik randomizovaných studií, ve kterých byl prokázán vyšší antihypertenzivní účinek spironolaktonu ve srovnání s placebem (ASPIRANT) i dalšími antihypertenzivy (PATHWAY-2). Pro klinické využití spironolaktonu jsou i u hypertoniků důležité výsledky studií u pacientů s chronickým srdečním selháním. U pacientů s redukovanou ejekční frakcí levé komory redukuje spironolakton morbiditu i mortalitu, u pacientů se zachovalou ejekční frakcí levé komory byla prokázána pouze redukce morbidity. Výsledky uvedených klinických studií se odrážejí v platných doporučených postupech, které obsahují i praktická doporučení pro řešení různých klinických situací.
Klíčová slova
doporučené postupy, hypertenze, primární hyperaldosteronismus, rezistentní hypertenze, spironolakton, srdeční selhání
SUMMARY
Spironolactone, a mineralocorticoid receptor antagonist, has been used for over 50 years in the treatment of hypertension. It has a strong position in the treatment of hypertensive patients with primary hyperaldosteronism, in patients with resistant hypertension and in hypertensive patients with heart failure. The effect of spironolactone on lowering blood pressure in multiple combinations of antihypertensive drugs has been demonstrated in a number of small uncontrolled studies, with the subanalysis of ASCOT-BPLA trial contributing most in this area. Several randomized trials have been conducted over the past decade to show a higher antihypertensive effect of spironolactone compared to placebo (ASPIRANT) and other antihypertensive agents (PATHWAY-2). The results of studies in patients with chronic heart failure are also important for the clinical use of spironolactone in hypertensive patients. In patients with reduced ejection fraction, spironolactone reduces morbidity and mortality; in patients with preserved ejection fraction, only a reduction in morbidity was demonstrated. The results of these clinical trials are reflected in current guidelines, which include practical recommendations for addressing various clinical situations.
Key words
current guidelines, hypertension, primary hyperaldosteronism, resistant hypertension, spironolactone, heart failure
Celý článek je dostupný pouze pro předplatitele
Staňte se pravidelným odběratelem našeho časopisu Revue Farmakoterapie...