Terapie anti-CD20 monoklonálními protilátkami v neurologii z pohledu imunologa

04/2024

MUDr. Tomáš Milota, Ph.D.

Ústav imunologie 2. LF UK a FN v Motole, Praha

SOUHRN

Terapie anti-CD20 monoklonálními protilátkami hraje důležitou roli v léčbě celé řady autoimunitních onemocnění. V neurologii se jedná především o relabující a primárně progresivní formy roztroušené sklerózy. Nejvýznamnější limitací léčby a nežádoucími účinky jsou hypogamaglobulinemie a recidivující bakteriální infekce. Včasná diagnóza komplikací a zahájení terapie jsou klíčové v jejich léčbě. K základním terapeutickým přístupům patří antibiotická profylaxe a imunoglobulinová substituční terapie. V indikovaných případech je možné zvažovat i očkování proti rizikovým infekcím.

Klíčová slova

anti-CD20 monoklonální protilátky, sekundární protilátkové imunodeficience, imunoglobulinová substituční léčba, roztroušená skleróza

SUMMARY

Anti-CD20 monoclonal antibody therapy plays an important role in the therapy of a wide range of autoimmune diseases, such as relapsing and primarily progressive forms of multiple sclerosis in neurology. The most significant limitation of treatment and side effects are hypogammaglobulinemia and recurrent bacterial infections. Early diagnosis of complications and initiation of therapy is crucial in their treatment. Main therapeutic approaches include antibiotic prophylaxis and immunoglobulin replacement therapy. In indicated cases, it is also possible to consider vaccination against high-risk infections.

Key words

anti-CD20 monoclonal antibodies, secondary antibody deficiencies, immunoglobulin replacement therapy, multiple sclerosis