Účinná terapie upadacitinibem u pacientky s revmatoidní artritidou komplikovanou lichen planus - kazuistika

03/2024

MUDr. Leona Procházková, Ph.D.

Revmatologická ambulance, II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno

SOUHRN

V předkládané kazuistice je prezentován průběh a terapie revmatoidní artritidy komplikované rozvojem lichen planus. Pacientka byla po selhání terapie konvenčními syntetickými chorobu modifikujícími léky léčena inhibitorem tumor nekrotizujícího faktoru a (TNF-α) v monoterapii z důvodu intolerance terapie methotrexátem. V průběhu biologické terapie došlo k rozvoji rozsáhlého lichen planus, který byl refrakterní k topické i systémové kortikoterapii, včetně terapie ultrafialovým zářením typu B. Bylo vysloveno podezření na indukci lichen planus probíhající biologickou terapií, po ukončení terapie inhibitorem TNF-α byly zvažovány další možnosti léčby aktivní revmatoidní artritidy, které byly limitovány nemožností komedikace methotrexátem. V této situaci lze zvážit switch na jiný inhibitor TNF-α, vhodnější volbou je terapie blokátory interleukinu 6 nebo inhibitory Janusových kináz, pro které jsou dostupné důkazy o velmi dobré účinnosti i v monoterapii. Vzhledem k narůstajícímu pochopení patofyziologického podkladu lichen planus, který je charakterizován dominantní přítomností signálů interferonu γ a interleukinu 21, je v současné době terapie inhibitory Janusových kináz zvažovanou možností při léčbě refrakterní formy onemocnění. Pacientka byla úspěšně léčena inhibitorem Janusových kináz upadacitinibem, který vedl k velmi rychlému poklesu aktivity revmatoidní artritidy a taktéž k vymizení kožních projevů lichen planus, včetně významného pruritu.

Klíčová slova

revmatoidní artritida, biologická terapie, inhibitory Janusových kináz, upadacitinib, lichen planus, sdílené rozhodnutí

SUMMARY

The following case study presents the course and treatment of rheumatoid arthritis (RA) complicated by the development of lichen planus. After the failure of conventional synthetic disease-modifying antirheumatic drugs the patient was treated with tumor necrosis factor α (TNF-α) inhibitor in monotherapy (due to intolerance to methotrexate). During the treatment with the TNF-α inhibitor, the patient developed extensive lichen planus, which was refractory to both topical and systemic corticosteroid therapy, and also ultraviolet B radiation therapy. Suspicion was raised regarding the induction of lichen planus by inhibitor TNF therapy. After discontinuing the TNF-a inhibitor therapy, other treatment options for active rheumatoid arthritis were considered, with limitation due to methotrexate intolerance. In this situation, switching to another TNF-a inhibitor could be considered, but treatment with interleukin 6 blockers or Janus kinase inhibitors, for which there is evidence of very good efficacy even in monotherapy, might be a more suitable choice. Given the increasing understanding of the pathophysiological basis of lichen planus, characterized by the dominant presence of interferon y and interleukin 21 signals, Janus kinase inhibitors are currently considered an option for the treatment of refractory lichen planus. The patient was successfully treated with the Janus kinase inhibitor upadacitinib, which led to a very rapid decrease in arthritis activity and also to the disappearance of the skin manifestations of lichen planus, including significant pruritus.

Key words

rheumatoid arthritis, biological therapy, Janus kinase inhibitors, upadacitinib, lichen planus, shared decision-making