Úvodník 01/2023

01/2023

Vážené kolegyně a vážení kolegové,

rád bych Vás pozval k přečtení diabetologického bloku časopisu Farmakoterapeutická revue. Věřím, že vybraná témata velmi hezky ukazují, co nového se v diabetologii děje a kam náš obor směřuje. Mimochodem, je skutečně pozoruhodné, že překotný vývoj se stále nezastavuje ani v léčebných možnostech diabetu 1.typu, ani diabetu 2. typu. A lze oprávněně předpokládat, že to stále ještě není konec. Mnoho zajímavého se také děje například v oblasti technologií při léčbě syndromu diabetické nohy, své poslední slovo určitě neřekly také nové technologické možnosti monitorace glykemie a v oblasti diabetu 2. typu je nejvíce živo v léčbě obezity pomocí terapeutik založených na agonismu receptoru GLP-1 a dalších střevních hormonů.

První článek tohoto čísla je dílem doktorky Mullerové a spoluautorů z mého pracoviště – pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Hybridní okruhy v léčbě diabetu 1. typu jsou jednoznačně „hitem letošní sezony“. V IKEM se snažíme nejen stále více pacientů pomocí těchto nejnovějších technologií léčit, ale také vytvářet co nejlepší návody pro lékařskou komunitu a také edukační materiály pro naše pacienty volně dostupné na stránkách Centra diabetologie IKEM. Uvedený článek může sloužit jako jakýsi úvod do oblasti hybridních okruhů v léčbě diabetu pro lékaře, kteří se touto problematikou dosud nezabývali a rádi by se v ni posunuli dále.

Docentka Janíčková Žďárská z Diabetologického centra Interní kliniky ÚVN představuje ve svém článku Finerenon v léčbě komplikací diabetu 2. typu tuto novou molekulu, která je nesteroidním antagonistou mineralokortikoidních receptorů s velmi zajímavými účinky, jak pokud jde o renoprotektivitu, tak i ovlivnění kardiovaskulárních komplikací. Jedná se tak po gliflozinech o již druhou zajímavou možnost, jak ovlivnit diabetické onemocnění ledvin a předejít tak negativním důsledkům jeho terminálních stádií.

Kolegyně Eva Račická se s pečlivostí sobě vlastní věnuje aktuální problematice inzulinů s podáváním 1x týdně. Jedná se o mimořádně zajímavý koncept, který by mohl umožnit komfortní podávání inzulinu u diabetiků 2. typu pouze 1x týdně namísto obvyklého podávání minimálně 1x denně. V současné době jsou v nejpokročilejším stadiu vývoje dvě molekuly: bazální inzulin Fc a inzulin icodec. Za zmínku stojí, že v případě inzulinu icodec je již klinicky testována i jeho fixní kombinace s agonistou receptorů pro GLP-1 semaglutidem, podávaná rovněž pouze 1x týdně.

Doktorka Alena Adamíková se ve svém článku Novinky v léčbě GLP-1 agonisty a duálními agonisty zabývá další mimořádně dynamicky se vyvíjející oblastí. Zde lze za zásadní pokrok označit dostupnost prvního agonisty receptoru pro GLP-1 v tabletě (perorální semaglutid). Možnost perorálního podávání by mohla umožnit časnější zahájení této velmi účinné léčby, což může vést ke zpomalení progrese časných stadií diabetu 2. typu a rozvoje jeho komplikací. Druhým zásadním pokrokem je postupné přicházení duálních agonistů střevních hormonů s prvním zástupcem třídy agonistů GLP-1/GIP tirzepatidem podávaným rovněž 1x týdně. Lze navíc očekávat o trojité, tzv. triple agonisty, kde třetím stimulovaným receptorem je receptor pro glukagon.

Článek profesora Kvapila se věnuje tématu, které v našich ambulancích řešíme všichni velmi často a stále více. Článek Léčba diabetu u starších pacientů velmi přehledně shrnuje specifika této populace pacientů a také aktuální možnosti její léčby. Správným výběrem sice ne vždy zlepšíme dlouhodobou prognózu, ale rozhodně můžeme zásadním způsobem ovlivnit kvalitu života nemocných.

Kolegové z Kliniky nefrologie IKEM, doktor Zahrádka a profesor Viklický, jsou autory článku Glifloziny v léčbě chronického onemocnění ledvin: novinky a perspektivy. Podávání gliflozinů v indikaci chronického onemocnění ledvin je v současné době nejnovějším rozšířením terapeutického použití této skupiny. Prvním gliflozinem v České republice se schválenou úhradou v této indikaci je dapagliflozin. Další zástupce této skupiny, empagliflozin by měl již brzy následovat. Za zmínku stojí, že nefroprotektivní účinky jsou přítomny jak u diabetiků, tak u nediabetiků.

Profesor Karásek ze 3. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc je autorem článku Inclisiran – nový přístup v léčbě dyslipidemie. I zde se jedná o mimořádně zajímavou novinku, kde cíleným umlčením RNA pro PCSK9 (technologie siRNA) je možné dosáhnout významného snížení koncentrace LDL cholesterolu a také Lp(a). Za zmínku stojí, že jde o injekční léčbu, kterou je možné dlouhodobě podávat jen 1x za půl roku, a může být tedy aplikována v ambulanci lékaře při běžné kontrole.

Věřím, že se mi Vás tímto malým předkrmem podařilo nalákat na přečtení celého diabetologického bloku. Uvidíte, že je to nejefektivnější způsob, jak se i nadále diabetologii udržet v centru dění a neztratit přehled o nejzajímavějších novinkách.

Přeji Vám příjemné a ničím nerušené čtení. ©

Váš

Martin Haluzík