Úvodník 01/2024

01/2024

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

rok se s rokem sešel a já jsem velmi rád, že vás mohu tímto úvodníkem zase pozvat k přečtení diabetologicky zaměřeného čísla Farmakoterapeutické revue. Možná budete trochu překvapeni, že tam není zase až tolik samotné diabetologie, ale i mnoho nového a zajímavého v oblastech s diabetem úzce souvisejících – například v detekci, prevenci a léčbě komplikací diabetu a také ve využití technologií v léčbě diabetu. Diabetologie je nyní již úplně jiná, než bývala, a nabízí nám stále mnoho novinek.

První článek pana profesora Kvapila z Fakultní nemocnice v Motole – Diagnostika diabetické retinopatie - ukazuje, jak zásadně se mění možnosti diagnostiky diabetických komplikací. Vyšetření nonmydriatickou funduskamerou v ordinaci specialisty a vyhodnocení nálezu pomocí programů umělé inteligence představuje velmi zajímavou novinku v diagnostice diabetické retinopatie, kterou nepochybně budeme využívat stále více.

MUDr. Kovářová z FN Olomouc nám představuje zajímavou kazuistiku komplikované pacientky s familiární hypercholesterolemií, u které bylo dosaženo cílových hodnot lipidů až při trojkombinaci statin, ezetimib a inclisiran, protože ani jednu z předtím zkoušených monoklonálních protilátek proti PCSK9 pro alergii netolerovala.

Update k hybridním inzulinovým pumpám, které dnes představují jednoznačně nejúčinnější způsob, jak dosáhnout uspokojivé kompenzace diabetu 1. typu bez zvýšení rizika hypoglykemií, přináší svěží článek MUDr. Sochorové z Centra diabetologie IKEM. Přidanou hodnotou je také řada praktických tipů, jak se pacient nejlépe sžije s algoritmem pumpy nebo jak řešit kožní reakce v místě vpichu kanyly či senzoru.

MUDr. Račická z Ostravy napsala velmi hezký přehledný článek Léčba inzulinové rezistence, který přehledně shrnuje současné terapeutické možnosti tohoto významného patofyziologického mechanismu podílejícího se na vzniku a progresi diabetu 2. typu.

Již jsme si s ohledem na dostupnost gliflozinů zvykli, že antidiabetickou léčbou můžeme výrazně zlepšit i symptomy a prognózu pacientů se srdečním selháním. Článek profesora Málka z Nemocnice na Homolce přináší krásný přehled léčebných možností této časté komorbidity diabetu a celou řadu nových informací, které nám mohou pomoci v klinické praxi.

Samozřejmě nemohou chybět ani novinky v hypolipidemické léčbě diabetiků, které představuje profesor Michal Vrablík ze III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. Názvy jako bempedoová kyselina, obicetrapid, perorální inhibitory PCSK9 a antisense oligonukletidy i malé interferující RNA budeme slýchat stále častěji a již nyní se o nich v článku pana profesora můžeme dovědět více.

Docent Petrák, rovněž ze III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, je autorem článku Quo vadis hypertension? Kam směřuje farmakologická léčba arteriální hypertenze. Pokud si myslíte, že v této oblasti není v poslední době nic nového a neznáte názvy jako aprocitentan, firibastat nebo agonista NPR-1, pak rozhodně pokračujte ve čtení. Dozvíte se mnoho nového a zajímavého.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, věřím, že vás obsah našeho diabetologického speciálu zaujme a že to, co si přečtete, i dobře využijete ve své klinické praxi.

Přeji příjemné čtení.

 

Váš

Martin Haluzík