Úvodník 02/2020

Vážení přátele, čtenáři,

současnost přinesla velké změny do pracovních i soukromých životů nás všech. Předvídat vývoj a plánovat si dnes dovolí jen málokdo. Nečekaně se musíme vyrovnat i se změnou termínu jednoho z tradičních pilířů našeho „kongresového“ programu, jakým je výroční sjezd České kardiologické společnosti (ČKS). Na ten se letos budeme těšit až do září. Ale možná najdeme na aktuální situaci i něco pozitivního; třeba to bude více času na přečtení zajímavého článku.

Proto jsme se rozhodli přinést vám speciální číslo Farmakoterapeutické revue, plánované k vydání u příležitosti XXVIII. sjezdu ČKS, v původním termínu. Časopisem tedy nelistujete mezi sekcemi „našeho“ kongresu, ale třeba v klidu domova. A co na stránkách časopisu najdete?

Požádali jsme přední české odborníky o shrnutí „jejich“ témat a výsledkem je kolekce osmi fundovaných přehledů, v nichž najdete odpovědi na časté otázky klinické praxe. Na prolínání metabolické medicíny a kardiologie jsme zvyklí už delší dobu - asi nejvíce se o to zasloužila hypolipidemika. Významu hypolipidemické léčby a novinkám jejich použití v kontextu akutního koronárního syndromu se věnuje doc. Ošťádal. Volně navazují profesorka Rosolová a profesor Špinar se spoluautory, kteří komentují význam a výsledky nejdůležitějších studií pro nové třídy antidiabetik - GLP-1 agonisty a SGLT2 inhibitory - z hlediska kardiologa. Docentka Hirmerová se věnuje antifosfolipidovému syndromu a připomíná, že tato významně protrombogenní patologie dokládá, že déle používané antikoagulační přípravky (warfarin a nízkomolekulární hepariny) mají stále důležitou pozici v terapii vybraných stavů. Docent Havránek shrnul aktuální postavení antiarytmik ve vyváženém přehledu, v němž je staví do kontextu dnes upřednostňované invazivní léčby arytmií. A kardiologické číslo časopisu se samozřejmě nemůže vyhnout tématu arteriální hypertenze. Proto v něm najdete stať profesora Filipovského věnovanou hypertenzi bílého pláště a maskované hypertenzi, tedy dvěma diagnózám stojícím na opačném pólu spektra zvláštních situací managementu arteriální hypertenze. Docent Petrák nás nakonec seznámí s novinkami v oblasti antihypertenzní terapie, kde (jak sám autor připomíná) máme k dispozici řadu lékových tříd a mnoho zástupců, ale stále potřebujeme další s lepší účinností a vylepšeným profilem nežádoucích účinků.

Autorům patří velký dík za čtivé zpracování témat a vám zbývá popřát hezké čtení, při kterém naleznete odpovědi alespoň na některé otázky, s nimiž se ve svých klinických praxích setkáváte.

S přáním klidu nejen pro čtení,

Michal Vrablík