Úvodník 02/2022

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

čtete-li tento úvodník a chystáte-li se projít souborem článků v tomto časopise, pak patříte mezi lékaře, kteří touží po vzdělání a zvyšování kompetencí. Na následujících stránkách najdete informace rozvíjející zásadní témata, jako je léčba arteriální hypertenze, léčba poruch metabolismu lipidů, farmakoterapie diabetu, chronická žilní insuficience, suplementace vitaminem D a další.

Odborné kompetence ale nejsou to jediné, co z nás dělá dobré lékaře; jsou to i naše osobnostní rysy, pečlivost, pracovitost, schopnost empatie, sociální citlivost a další vlastnosti, kterými naplňujeme základní hodnoty a charakteristiky našich odborností. Jednou ze základních charakteristik praktického lékařství je dostupnost péče, a to nejen ve smyslu geografickém, administrativním nebo ekonomickém, ale také kulturním. Té bych chtěl věnovat tento úvodník.

Kulturní dostupnost je dána takovým přístupem lékaře k pacientovi, který zajišťuje optimální poskytování péče bez ohledu na kulturní rozdílnost. Kulturou rozumíme jazyk a komunikační styl, víru, přesvědčení, hodnoty nebo tradice sdílené v rámci skupiny, komunity, národa nebo rasy. Kulturně kompetentní lékař odlišnosti vnímá a respektuje je. Často se musí vyrovnat s vlastními předsudky. Musí si především uvědomit, že pacient hledá spíše zdravotní péči než naše poučení, obracení na víru a zpochybňování jeho kulturních návyků.

Jako praktický lékař pracuji celý život v centru Prahy, v Karlíně. Ale teprve když se čtvrť začala na přelomu století naplňovat korporátními firmami a každý čtvrtý registrovaný pacient v ordinaci byl cizinec, začal jsem si uvědomovat problematiku kulturní dostupnosti. Ať už s pozadím v jazykové bariéře, způsobu komunikace, náboženství, kulturních návycích nebo v etnické odlišnosti. Tito pacienti přicházejí se zkušeností z jiných zdravotních systémů, mají různý vztah ke svému zdraví, různě interpretují své obtíže, chovají se a reagují často jinak, než předpokládáme, a mají různá očekávání. Tak jsou konzultace s Američany obvykle časově náročné a prodloužené o desítky otázek. Číňanům zase často tlumočí, a to i delikátní problémy, j ejich vlastní děti. Turecký muslim vždy pečlivě v ordinaci dohlíží na dotazování a fyzické vyšetřování své ženy. Ruská pacientka zase trvala na předepsání tonometru.

Migrační vlně do Evropy v poslední dekádě čelili spíše naši kolegové v západní Evropě. Teď ale statisíce ukrajinských uprchlíků představují zásadní výzvu pro kulturní kompetenci naši, ale také našich polských, slovenských, moldavských a dalších středovýchodních a východoevropských kolegů. Z logiky věci je to primární péče a praktičtí lékaři pro děti i pro dospělé, kteří jsou této výzvě vystaveni především.

I když se spontánně nabízejí ordinace otevřené ukrajinským uprchlíkům a vzniká řada iniciativ, připravena by měla být každá ordinace. Je to zkouška nejen naší kulturní kompetence a profesionality, ale také humanity a ochoty pomáhat. A netýká se to jen lékařů, záleží i na postojích a kompetencích našich sester, recepčních, případně dalších pracovníků ordinace.

Očekáváme podporu státu a pojišťoven. Potřebujeme informační materiály a pomůcky k překladům, horké linky. Budeme to nejspíš my, kdo bude vysvětlovat Ukrajincům, jak funguje náš zdravotní systém. Pomoci mohou i lékaři a sestry z řad uprchlíků. Nemohou pracovat ve své kvalifikaci, ale mohou pomoci s tlumočením a oboustranným zprostředkováním informací. Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně již vyčlenila prostředky na projekt pomoci ordinacím, které by takové pracovníky zaměstnaly.

Doc. MUDr. Bohumil Seifert Ph.D.

Přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK, Praha