Úvodník 03/2021

03/2021

Vážení čtenáři, milé dámy a pánové,

je mi ctí oslovit Vás jako editor 3. letošního čísla Farmakoterapeutické revue a pozdravit Vás jménem jeho autorů. Přinášíme Vám výběr článků věnovaný některým aktuálním otázkám současné revmatologie. Spolu s redakcí časopisu jsme oslovili řadu odborníků napříč Českou republikou a byli jsme moc rádi, že naše pozvání v naprosté většině přijali a připravili kvalitní příspěvky. Ačkoliv hlavním akcentem časopisu je farmakoterapie, snažili jsme se zařadit i taková témata, která pokrývají rovněž oblasti genetiky, diagnostiky a strategie léčby a která s farmakoterapií úzce souvisejí. Výběr padl logicky zejména na oblasti, ve kterých se objevují léčebné inovace.

Problematika SARS-CoV-2 stále figuruje na titulních stránkách našich novin, naše číslo nebude výjimkou. Koronavirová pandemie zasahuje do mnoha oblastí našich životů. Je tomu tak i v přístupu k našim pacientům. Stanovisko České revmatologické společnosti ČLS JEP k léčbě a vakcinaci revmatických nemocných rozebírá profesor Šenolt, který je také jeho hlavním autorem.

Léčba psoriatické artritidy, její možnosti a strategie, se liší podle typu postižení. Doporučení Evropské ligy proti revmatismu (European League Against Rheumatism, EULAR) z roku 2020 shrnují současné poznatky a poskytují tak podklad pro správnou klinickou praxi v této oblasti. Primář Suchý se ujal úlohy představit tato současná doporučení a okomentovat je.

Ukazuje se, že hlavní příčinou hyperurikemie a dny je geneticky podmíněná porucha funkce vylučování kyseliny močové zprostředkovaná reabsorpčními i sekrečními urátovými transportéry v renálních proximálních tubulech a také v gastrointestinálním traktu. Nad tím, zda tyto nové poznatky mohou ovlivnit také naše rozhodování o optimální farmakoterapii hyperurikemie, se zamýšlí příspěvek MUDr. Hasíkové a docenta Závady.

Doktorka Bouchalová shrnuje současné poznatky o systémové formě juvenilní idiopatické artritidy s důrazem na postavení inhibitorů IL-1 a IL-6 v její léčbě. Se čtenáři také sdílí vlastní pozorování a zkušenosti na tomto poli.

Na tento příspěvek navazuje článek věnovaný variantě juvenilní idiopatické artritidy v dospělosti, kterou tradičně označujeme jako Stillovu nemoc dospělých. V současných léčebných doporučeních se objevuje možnost podání biologických léků ovlivňujících významně kloubní, kožní i systémové projevy choroby již v jejich počátečních fázích, analogicky jako je tomu i v případě juvenilní idiopatické artritidy. Stillova choroba dospělých představuje rovněž vždy velmi složitou diferenciálně diagnostickou entitu, což rozebírá náš příspěvek.

Další článek MUDr. Žurka se věnuje problematice plicního postižení u systémové sklerodermie a diskutuje současné možnosti farmakoterapie, které se rozšiřují díky rozšířené registraci léčiv, jako je inhibitor tyrosinkinázy nintedanib.

Rovněž na poli ANCA asociovaných vaskulitid se v posledních letech výzkum nových léčiv nezastavil, jak ukazuje přehledový článek MUDr. Skácelové. Novinkou v léčbě granulomatózy s polyangiitidou je použití avacopanu (inhibitor receptoru C5a), u eozinofilní granulomatózy s polyangiitidou se pak objevují data o využití inhibitorů IL-5 nebo protilátek proti IgE. Ve světle nových dat se se rovněž mění postavení plazmaferézy.

Profesor Pavelka věnuje svůj přehled novým perspektivním oblastem použití inhibitorů Janusových kináz, kterou je léčba spondyloartritid. Předmětem jeho práce je přehled studií s tofacitinibem, upadacitinibem a filgotinibem u ankylozující spondylitidy. Snad neprozradím vše podstatné, když řeknu, že cesta k použití inhibitorů Janusových kináz u spondyloartritid se zdá být otevřena.

Léčba idiopatických myozitid je obtížná, jak konstatuje hned v první větě primář Mann. Upozorňuje na heterogenitu těchto chorob a pestrost autoprotilátkového profilu, který pomáhá vydělit jednotlivé typy autoimunitních svalových zánětů. Shrnuje naše současné možnosti farmakoterapie a věnuje se i výhledům do blízké budoucnosti.

Profesor Němec pak rozebírá výhled a možnosti některých nových indikací inhibitorů Janusových kináz. Je jistě fascinující sledovat, jak cílený zásah do intracelulární signalizace systému JAK-STAT vyvolává silný pleiotropní účinek, který lze terapeuticky využít hned v celé řadě klinických situací.

Úkolem editorialu není prozradit vše, co číslo přináší. Proto Vám popřeji příjemné čtení jménem všech autorů, kteří budou moc rádi, pokud si třetí číslo letošní Farmakoterapeutické revue nejen do svého dovolenkového zavazadla přibalíte, ale také ho otevřete, přečtete, a zejména pokud tam něco nového a zajímavého najdete.

S přáním krásného léta

Prof. MUDr. Pavel Horák, CSc.

III. interní klinika - nefrologická, revmatologická a endokrinologická LF UP a FN Olomouc Místopředseda České revmatologické společnosti ČLS JEP