Úvodník 03/2024

03/2024

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

revmatologové dostali v průběhu poslední doby řadu vysoce účinných přípravků pro terapii revmatoidní artritidy. Biologické léky pomohly k účinné léčbě značné části nemocných, u nichž klasické chorobu modifikující léky nebyly schopné dosáhnout zvládnutí aktivity zánětlivého procesu, a tudíž zbavit nemocného bolestí a omezit progresi strukturálního postižení s následkem snížení kvality života a rizika invalidizace. Biosimilární analoga řady z nich dokázala významně snížit ekonomické dopady léčby. I když přihlédneme ke všem nákladům, včetně sociální péče, úbytku pracovní schopnosti a společenského uplatnění u našich často mladých nemocných s časnou formou nemoci, je intenzivní a účinná léčba z dlouhodobého pohledu jistě efektivní. V tomto století přibyla skupina cílených syntetických léčiv (blokátorů Janusových kináz a další přípravky), takže spektrum možností je u nemocných revmatoidní artritidou se závažnou prognózou poměrně široké. Avšak – a je to asi dáno i povahou lidského druhu - můžeme být zcela spokojeni? Přestože moderní léčiva dokážou významně zpomalit nebo zastavit poškození artritidou, jde o zásahy do patogeneze poškozujícího mechanismu a po nuceném vynechání léčby dochází k častým relapsům aktivity onemocnění. Revmatoidní artritida se ukázala spíše nehomogenním klastrem onemocnění s individuálně nastaveným podílem jednotlivých patogenetických mechanismů. Z těch nejmarkantnějších můžeme uvést třeba rozdíly v účinnosti léků u ACPA séropozitivních a séronegativních nemocných.¹ Vzhledem k množství faktorů vstupujících do hry (od genetických po společenské) je zatím nastavení skutečně adekvátní a účinné terapie „na míru“ často otázkou pokusu a omylu. Cestou k dalším pokrokům může být ujasnění pojmu „obtížně léčitelná revmatoidní artritida“, vymezující prostor pro další poznání a praktický přístup k léčbě. Hodně úsilí se v poslední době věnuje i otázce extraartikulárních projevů, respektive komorbidit spojených s revmatoidní artritidou.

Všichni již víme, že otázka zábrany dlouhodobých poškození je otázkou časného zahájení léčby. I v tomto bodě máme řadu nesplněných – někdy nesplnitelných - „domácích úkolů“. Chronicky přetížené revmatologické ordinace by bylo třeba odlehčit, aby se mohly otázce časné diagnostiky a léčby více věnovat. A kdy je časná léčba dost časná?

Jakkoliv snad můžeme být s možnostmi léčby u většiny našich nemocných zorným úhlem nás lékařů zčásti spokojeni - nemocní mají nízké parametry zánětu, málo oteklých a bolestivých kloubů, jiný pohled se nabízí ze strany nemocných. Nejdůležitější aspekty nemoci se od hodnocení lékaře zčásti liší. K nej důležitější parametrům pak patří samozřejmě bolest, ale také únava, deprese a sociální dopady revmatoidní artritidy. Tady se nachází zatím nedostatečně prozkoumané a bohužel někdy špatně ovlivnitelné pole nenaplněných cílů léčby. V práci Lundquista a spol z 2022, která k těmto faktorům přihlížela, bylo takových nemocných po třech letech léčby 137 z 1 011 účastníků studie.² Každý sedmý až osmý z nemocných zůstával v některém z významných projevů své nemoci léčen nedostatečně.

Nechtěl bych vzbudit dojem nespokojence. I já jsem velmi vděčen, že jsem ve svém aktivním pracovním životě mohl využívat zásadních zlepšení perspektivy nemocných revmatoidní artritidou. V několika pracích, které mapují část „nesplněných domácích úkolů“ v oblasti léčby revmatoidní artritidy, ukazujeme a snad i naznačujeme některé cesty, jak se s nimi do budoucna vypořádat.

Přeji nám všem úspěchy na této cestě.

Doc. MUDr. Petr Bradna, CSc.

II. internígastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

LITERATURA

1. Winthrop KL, Mease P, Kirschbaumer A, et al. Unmet needs in rheumatology: report from the Advances in targeted Therapies meeting, 2023. Ann Rheum Dis 2024;83:409-416.
2. Lindquist J, Alfredsson L, Klareskog L, et al. Unmet needs in rheumatoid arthritis: a subgroup of patients with high levels of pain, fatigue and psychosocial distress 3 years after diagnosis. ACR Open Rheumatology 2022;4:492-502.