Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Bahníková Barbora . Zobrazit všechny články
Aktuální možnosti farmakoterapie idiopatických střevních zánětů
01/2018 MUDr. Barbora Bahníková, MUDr. Karel Dvořák, Ph.D.
Idiopatické střevní záněty jsou chronická onemocnění gastrointestinálního traktu, jejichž incidence ve vyspělých zemích neustále stoupá. Terapeutické možnosti idiopatických střevních zánětů se v posledních letech neustále rozšiřují, některé zažité postupy se díky novým informacím opouštějí. Léčba se řídí především podle typu idiopatického střevního zánětu, anatomického rozsahu a aktivity zánětu. Cílem současné léčby je dosažení remise, tzn. navození a následně udržení dlouhodobého období bez příznaků. Farmakoterapii můžeme rozdělit na terapii konvenční (protizánětlivou a imunosupresivní terapii) a terapii biologiky.
CELÝ ČLÁNEK
Idiopatické střevní záněty jsou chronická onemocnění gastrointestinálního traktu, jejichž incidence ve vyspělých zemích neustále stoupá. Terapeutické možnosti idiopatických střevních zánětů se v posledních letech neustále rozšiřují, některé zažité postupy se díky novým informacím opouštějí. Léčba se řídí především podle typu idiopatického střevního zánětu, anatomického rozsahu a aktivity zánětu. Cílem současné léčby je dosažení remise, tzn. navození a následně udržení dlouhodobého období bez příznaků. Farmakoterapii můžeme rozdělit na terapii konvenční (protizánětlivou a imunosupresivní terapii) a terapii biologiky.
Role endoskopie v diagnostice a sledování pacientů s IBD
01/2017 Barbora Bahníková
Endoskopická vyšetření u pacientů s idiopatickými střevními onemocněními (idiopathic bowel diseases, IBD) mají klíčovou roli. Jsou důležitá pro diagnostiku, sledování účinku léčby či dispenzarizaci u pacientů se zvýšeným rizikem kolorektálního karcinomu. Pacienti s idiopatickými střevními záněty podstupují endoskopická vyšetření mnohem častěji než běžná populace, proto je důležitá snaha o zajištění maximálního komfortu před vyšetřením, během i po vyšetření. Zásadní je také dokonalá příprava střeva, v současnosti preferujeme dělenou přípravu bez fosfátových solí. Pro Crohnovu nemoc jsou typické vředy různého rozsahu a charakteru, nejčastěji lokalizované v ileokolické oblasti. Pro ulcerózní kolitidu je charakteristické kontinuální postižení celé cirkumference sliznice tlustého střeva sahající od anorektálního přechodu šířící se proximálně. Pacienti s idiopatickým střevním zánětem by měli být rovněž dispenzarizováni s ohledem na riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Nejvyšší riziko mají nemocní s primární sklerózující cholangoitidou, s již diagnostikovanou dysplazií v posledních pěti letech, s extenzivní kolitidou, těžkými strukturálními změnami a s pozitivní rodinnou anamnézou kolorektálního karcinomu. Tito nemocní by měli absolvovat koloskopii 1* ročně, pacienti z méně rizikových skupin 1* za 2-5 let.
CELÝ ČLÁNEK
Endoskopická vyšetření u pacientů s idiopatickými střevními onemocněními (idiopathic bowel diseases, IBD) mají klíčovou roli. Jsou důležitá pro diagnostiku, sledování účinku léčby či dispenzarizaci u pacientů se zvýšeným rizikem kolorektálního karcinomu. Pacienti s idiopatickými střevními záněty podstupují endoskopická vyšetření mnohem častěji než běžná populace, proto je důležitá snaha o zajištění maximálního komfortu před vyšetřením, během i po vyšetření. Zásadní je také dokonalá příprava střeva, v současnosti preferujeme dělenou přípravu bez fosfátových solí. Pro Crohnovu nemoc jsou typické vředy různého rozsahu a charakteru, nejčastěji lokalizované v ileokolické oblasti. Pro ulcerózní kolitidu je charakteristické kontinuální postižení celé cirkumference sliznice tlustého střeva sahající od anorektálního přechodu šířící se proximálně. Pacienti s idiopatickým střevním zánětem by měli být rovněž dispenzarizováni s ohledem na riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Nejvyšší riziko mají nemocní s primární sklerózující cholangoitidou, s již diagnostikovanou dysplazií v posledních pěti letech, s extenzivní kolitidou, těžkými strukturálními změnami a s pozitivní rodinnou anamnézou kolorektálního karcinomu. Tito nemocní by měli absolvovat koloskopii 1* ročně, pacienti z méně rizikových skupin 1* za 2-5 let.