Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Sedlák Vratislav . Zobrazit všechny články
Mepolizumab v léčbě těžkého bronchiálního astmatu
02/2023 MUDr. Martina Kulířová; MUDr. Vratislav Sedlák, Ph.D.
Těžkým asthma bronchiale trpí až 10 % dospělých a 2,5 % dětských astmatiků. V posledních letech můžeme pacientům s těžkým eosinofilním astmatem (tzv. type 2 high astma) nabídnout biologickou terapii cílenou proti cytokinům uplatňujícím se v patogenezi zánětu typu 2, která má potenciál snížit počet exacerbací astmatu, zlepšit kvalitu života a kontrolu astmatu. Od roku 2015 je v Evropské unii registrována v této indikaci monoklonální protilátka zaměřená proti interleukinu 5 - mepolizumab. V kazuistice popisujeme případ pacienta s těžkým eosinofilním astmatem, u kterého terapie mepolizumabem vedla k výraznému klinickému zlepšení s absencí exacerbací astmatu a možnosti redukce úlevové medikace a dávky chronické systémové kortikoterapie.
CELÝ ČLÁNEK
Těžkým asthma bronchiale trpí až 10 % dospělých a 2,5 % dětských astmatiků. V posledních letech můžeme pacientům s těžkým eosinofilním astmatem (tzv. type 2 high astma) nabídnout biologickou terapii cílenou proti cytokinům uplatňujícím se v patogenezi zánětu typu 2, která má potenciál snížit počet exacerbací astmatu, zlepšit kvalitu života a kontrolu astmatu. Od roku 2015 je v Evropské unii registrována v této indikaci monoklonální protilátka zaměřená proti interleukinu 5 - mepolizumab. V kazuistice popisujeme případ pacienta s těžkým eosinofilním astmatem, u kterého terapie mepolizumabem vedla k výraznému klinickému zlepšení s absencí exacerbací astmatu a možnosti redukce úlevové medikace a dávky chronické systémové kortikoterapie.
Biologická léčba těžkého bronchiálního astmatu cílená na dráhu interleukinu 5
04/2021 MUDr. Irena Krčmová, CSc.; MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.; MUDr. Vratislav Sedlák, Ph.D.
Biologická léčba cílí na imunitní pochody v organismu a mění jejich průběh s omezením patologického procesu. Nejširšího využití dosáhla biologická léčba monoklonálními protilátkami v terapii alergického eosinofilního a nealergického eosinofilního bronchiálního astmatu (tzv. charakter zánětu „type-2 high“). Schválené v rámci Evropské unie jsou nyní tři molekuly, které směřují k interleukinu 5 (mepolizumab, reslizumab, benralizumab). Interleukin 5 je klíčovým cytokinem pro růst, diferenciaci a vycestování eosinofilů z kostní dřeně a taktéž pro nábor a aktivaci eosinofilů ve tkáních. Eosinofily infiltrují plicní tkáň a podílejí se na jejím poškození jak prostřednictvím svých cytokinů, tak tvorbou lipidových mediátorů a cytotoxických proteinů. Souběžně uvedené „antieosinofilní" molekuly řeší i komorbiditu „type-2 high“ astmatu - chronickou hyperplastickou rinosinusitidu s nosní polypózou a neklonální hypereosinofilní syndrom. U těžkých astmatiků s častými exacerbacemi je užití biologické léčby často léčbou život zachraňující v dlouhodobém horizontu.
CELÝ ČLÁNEK
Biologická léčba cílí na imunitní pochody v organismu a mění jejich průběh s omezením patologického procesu. Nejširšího využití dosáhla biologická léčba monoklonálními protilátkami v terapii alergického eosinofilního a nealergického eosinofilního bronchiálního astmatu (tzv. charakter zánětu „type-2 high“). Schválené v rámci Evropské unie jsou nyní tři molekuly, které směřují k interleukinu 5 (mepolizumab, reslizumab, benralizumab). Interleukin 5 je klíčovým cytokinem pro růst, diferenciaci a vycestování eosinofilů z kostní dřeně a taktéž pro nábor a aktivaci eosinofilů ve tkáních. Eosinofily infiltrují plicní tkáň a podílejí se na jejím poškození jak prostřednictvím svých cytokinů, tak tvorbou lipidových mediátorů a cytotoxických proteinů. Souběžně uvedené „antieosinofilní" molekuly řeší i komorbiditu „type-2 high“ astmatu - chronickou hyperplastickou rinosinusitidu s nosní polypózou a neklonální hypereosinofilní syndrom. U těžkých astmatiků s častými exacerbacemi je užití biologické léčby často léčbou život zachraňující v dlouhodobém horizontu.