Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Šťovíček Jan . Zobrazit všechny články
Etrasimod v léčbě ulcerózní kolitidy
02/2025 MUDr. Jan Šťovíček, Ph.D.
Etrasimod, nový perorální modulátor sfingosin-1-fosfátových receptorů (S1P), byl schválen pro léčbu středně těžké až těžké ulcerózní kolitidy. Selektivně ovlivňuje receptory S1P1, S1P4 a S1P5, snižuje migraci lymfocytů a zánět ve střevě. Ve studiích prokázal vysokou účinnost, s klinickou remisí u 32 % pacientů v týdnu 52 a s rychlým nástupem účinku. Bezpečnostní profil je příznivý s nízkým výskytem závažných nežádoucích účinků. Etrasimod nabízí novou terapeutickou možnost pro pacienty s nedostatečnou odpovědí na konvenční nebo biologickou léčbu.
CELÝ ČLÁNEK
Etrasimod, nový perorální modulátor sfingosin-1-fosfátových receptorů (S1P), byl schválen pro léčbu středně těžké až těžké ulcerózní kolitidy. Selektivně ovlivňuje receptory S1P1, S1P4 a S1P5, snižuje migraci lymfocytů a zánět ve střevě. Ve studiích prokázal vysokou účinnost, s klinickou remisí u 32 % pacientů v týdnu 52 a s rychlým nástupem účinku. Bezpečnostní profil je příznivý s nízkým výskytem závažných nežádoucích účinků. Etrasimod nabízí novou terapeutickou možnost pro pacienty s nedostatečnou odpovědí na konvenční nebo biologickou léčbu.
Nealkoholová steatóza jater a nealkoholová steatohepatitida – včasná diagnostika a možnosti léčby
02/2018 MUDr. Jan Šťovíček
Nealkoholová steatóza jater (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD), obvykle překládané jako nealkoholové tukové onemocnění jater, je vzhledem ke své prevalenci jedno z nejčastějších onemocnění dnešní doby. V západních zemích dosahuje odhadovaná prevalence 17-46 % dospělé populace. Vzhledem k této vysoké prevalenci onemocnění představuje i relativně malé riziko progrese v absolutních číslech významné množství jedinců s pokročilou jaterní chorobou. Proto je kladen důraz na možnosti neinvazivní diagnostiky pokročilosti jaterního postižení. Vedle skórovacích systémů založených na hodnocení laboratorních a klinických biomarkerů se stále častěji uplatňují neinvazivní zobrazovací metody, především transientní elastografie a ARFI (acoustic radiation force impulse imaging). V současné době jsou základem terapie NAFLD dietní intervence a zvýšení pohybové aktivity. Z farmakologických možností lze u rizikových jedinců případně zvážit podání vitaminu E, u diabetiků pak pioglitazon.
CELÝ ČLÁNEK
Nealkoholová steatóza jater (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD), obvykle překládané jako nealkoholové tukové onemocnění jater, je vzhledem ke své prevalenci jedno z nejčastějších onemocnění dnešní doby. V západních zemích dosahuje odhadovaná prevalence 17-46 % dospělé populace. Vzhledem k této vysoké prevalenci onemocnění představuje i relativně malé riziko progrese v absolutních číslech významné množství jedinců s pokročilou jaterní chorobou. Proto je kladen důraz na možnosti neinvazivní diagnostiky pokročilosti jaterního postižení. Vedle skórovacích systémů založených na hodnocení laboratorních a klinických biomarkerů se stále častěji uplatňují neinvazivní zobrazovací metody, především transientní elastografie a ARFI (acoustic radiation force impulse imaging). V současné době jsou základem terapie NAFLD dietní intervence a zvýšení pohybové aktivity. Z farmakologických možností lze u rizikových jedinců případně zvážit podání vitaminu E, u diabetiků pak pioglitazon.