Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek Žurek Michal . Zobrazit všechny články

Nové a nově vznikající léčebné koncepty s použitím denosumabu

01/2023 MUDr. Martin Žurek, Ph.D.
Denosumab je plně humanizovaná monoklonální protilátka proti ligandu pro receptor aktivující jaderný faktor κβ (receptor activator of nuclear factor-κβ ligand, RANKL), který je klíčovým mediátorem tvorby, funkce a přežití osteoklastů. Denosumab tímto mechanismem potlačuje kostní resorpci a brání tak úbytku kostní hmoty. Studie FREEDOM (Fracture Reduction Evaluation of Denosumab in Osteoporosis Every 6 Months) prokázala, že denosumab snižuje riziko vzniku vertebrálních a nevertebrálních zlomenin a její extenze doložila, že dlouhodobá léčba po dobu až deseti let je účinná a bezpečná. Účinek denosumabu je reverzibilní, proto přerušení jeho podávání vede ke zvýšení kostní remodelace, ztrátě denzity kostního minerálu (bone mineral density, BMD) a zvýšenému riziku vzniku mnohočetných vertebrálních zlomenin. Sekvenční podávání bisfosfonátů navazující na léčbu denosumabem je způsobem, který do značné míry dokáže výše uvedenému zabránit.
CELÝ ČLÁNEK

Plicní postižení u systémové sklerodermie a jeho léčba

03/2021 MUDr. Martin Žurek, Ph.D.; prof. MUDr. Pavel Horák, CSc.
Systémová sklerodermie je chronické autoimunitní onemocnění pojivové tkáně postihující kůži, cévy a vnitřní orgány - plíce, srdce, ledviny a gastrointestinální trakt. Systémová sklerodermie je charakterizována fibroproduktivními změnami v pojivových tkáních, fibrotickou sklerotizací periferních a viscerálních cév, změnami mikrovaskularizace a poruchami humorální a celulární imunity. Intersticiální plicní onemocnění je jednou z hlavních orgánových manifestací u systémové sklerodermie a výrazným způsobem zhoršuje prognózu nemocných. Optimální léčba systémové intersticiální plicní nemoci spojené se sklerózou není známa, jako zásadní se jeví časné zahájení imunosupresivní terapie u pacientů se symptomatickou systémovou sklerodermií s intersticiálními plicními procesy s vysokou pravděpodobností progrese. Podle doporučení odborné společnosti European League Against Rheumatism (EULAR) je lékem první volby cyklofosfamid, jako výhodnější alternativa se jeví mykofenolát mofetil s nižším rizikem závažných nežádoucích účinků. V případě refrakterního onemocnění se jako nadějný jeví nintedanib s antifibrotickým účinkem. Přes pokroky v terapii intersticiálního plicního onemocnění se léčbou daří pouze zpomalit nebo zastavit progresi plicního postižení a existují jen omezené důkazy podporující snížení rizika úmrtí. V současné době se jako zásadní jeví včasná identifikace a zahájení léčby nemocných s intersticiálním plicním onemocněním.
CELÝ ČLÁNEK