Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Šedivá Anna . Zobrazit všechny články
Interleukin 1 v terapii autoinflamatorních onemocnění
05/2022 Prof. MUDr. Anna Šedivá, DSc.
Rodina interleukinu 1 (IL-1) hraje zcela zásadní úlohu v procesech zánětu. Jako vůbec první popsaný cytokin je IL-1 velmi dobře prozkoumán a nyní zasazen do kontextu zánětlivých pochodů jak fyziologických, tak patologických. V přehledném článku jsou popsány základní mechanismy zánětu spojeného se zvýšením sekrece IL-1. Na straně patologické regulace zánětu jsou probrány autoinflamatorní stavy spojené s hyperaktivací IL-1, na což navazuje popis možností blokády IL-1 z hlediska diagnostiky a léčebných možností.
CELÝ ČLÁNEK
Rodina interleukinu 1 (IL-1) hraje zcela zásadní úlohu v procesech zánětu. Jako vůbec první popsaný cytokin je IL-1 velmi dobře prozkoumán a nyní zasazen do kontextu zánětlivých pochodů jak fyziologických, tak patologických. V přehledném článku jsou popsány základní mechanismy zánětu spojeného se zvýšením sekrece IL-1. Na straně patologické regulace zánětu jsou probrány autoinflamatorní stavy spojené s hyperaktivací IL-1, na což navazuje popis možností blokády IL-1 z hlediska diagnostiky a léčebných možností.
Možnosti subkutánní imunoglobulinové terapie - současnost a budoucnost
03/2017 MUDr. Tomáš Milota, prof. MUDr. Anna Šedivá, DSc.
Rozšíření intravenózní imunoglobulinové substituční terapie do klinické praxe znamenalo významný posun v terapii nejen primárních a sekundárních protilátkových imunodeficitů, významně zasáhla také v poli autoimunitních onemocnění, především v hematologii a neurologii. K dalšímu pokroku v této oblasti došlo v devadesátých letech 20. století, kdy se do klinické praxe dostaly imunoglobuliny k subkutánnímu použití, které jsou bezpečností a účinností srovnatelné s intravenózními přípravky. Umožňují ale navíc maximálně individualizovat terapii a přizpůsobit ji potřebám pacienta. V současnosti je použití subkutánních imunoglobulinů (SCIG) vyhrazeno výhradně k substituční terapii, ale celá řada studií naznačuje jejich možné využití i v imunomodulační léčbě autoimunitních onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK
Rozšíření intravenózní imunoglobulinové substituční terapie do klinické praxe znamenalo významný posun v terapii nejen primárních a sekundárních protilátkových imunodeficitů, významně zasáhla také v poli autoimunitních onemocnění, především v hematologii a neurologii. K dalšímu pokroku v této oblasti došlo v devadesátých letech 20. století, kdy se do klinické praxe dostaly imunoglobuliny k subkutánnímu použití, které jsou bezpečností a účinností srovnatelné s intravenózními přípravky. Umožňují ale navíc maximálně individualizovat terapii a přizpůsobit ji potřebám pacienta. V současnosti je použití subkutánních imunoglobulinů (SCIG) vyhrazeno výhradně k substituční terapii, ale celá řada studií naznačuje jejich možné využití i v imunomodulační léčbě autoimunitních onemocnění.