Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Sova Milan . Zobrazit všechny články
Antivirotický a antibakteriální účinek erdosteinu
05/2023 MUDr. Ondřej Zela; doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D.
Erdostein je standardně používané mukolytikum, u kterého je také často diskutována jeho antibakteriální aktivita. Objevují se také první zmínky o jeho potencionálním antivirovém působení. Cílem tohoto přehledného sdělení je shrnout aktuální poznatky o antimikrobiální aktivitě erdosteinu.
CELÝ ČLÁNEK
Erdostein je standardně používané mukolytikum, u kterého je také často diskutována jeho antibakteriální aktivita. Objevují se také první zmínky o jeho potencionálním antivirovém působení. Cílem tohoto přehledného sdělení je shrnout aktuální poznatky o antimikrobiální aktivitě erdosteinu.
Glukokortikoidy v terapii pacientů s postcovidovým syndromem
05/2021 MUDr. Samuel Genzor, Ph.D; doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D.; MUDr. Jan Mizera; doc. Ing. Radim Burget, Ph.D.
U části pacientů po těžkém průběhu onemocnění covidem-19 nedochází ke spontánní resorpci (po) zánětlivých změn a je zde riziko rozvoje organizující se pneumonie a fibrotizace plicního parenchymu. Přes nedostatek důkazů o jejich efektivitě v této indikaci je použití glukokortikoidů v léčbě plicního postižení v rámci post-covidového syndromu běžnou praxí. Studií zabývajících se jejich použitím v pozdní fázi onemocnění je bohužel málo. Na základě dostupných prací se zdá, že v případě neregredujících infiltrátů s větším rozsahem než 15 % plicního parenchymu a za současné nepřítomnosti kontraindikace kortikoterapie je jejich použití opodstatněné. Článek shrnuje význam kortikoterapie v léčbě a prevenci plicního post-covidového postižení.
CELÝ ČLÁNEK
U části pacientů po těžkém průběhu onemocnění covidem-19 nedochází ke spontánní resorpci (po) zánětlivých změn a je zde riziko rozvoje organizující se pneumonie a fibrotizace plicního parenchymu. Přes nedostatek důkazů o jejich efektivitě v této indikaci je použití glukokortikoidů v léčbě plicního postižení v rámci post-covidového syndromu běžnou praxí. Studií zabývajících se jejich použitím v pozdní fázi onemocnění je bohužel málo. Na základě dostupných prací se zdá, že v případě neregredujících infiltrátů s větším rozsahem než 15 % plicního parenchymu a za současné nepřítomnosti kontraindikace kortikoterapie je jejich použití opodstatněné. Článek shrnuje význam kortikoterapie v léčbě a prevenci plicního post-covidového postižení.
Chronická obstrukční plicní nemoc u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním - beta-blokátory ano, či ne?
06/2017 MUDr. Milan Sova, Ph.D.
Použití beta-blokátorů u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a kardiovaskulárními onemocněními se v minulosti setkávalo s obavami ve smyslu potenciálního zhoršení plicních funkcí a výskytu exacerbací CHOPN. Kvůli tomu řada pacientů nebyla těmito přípravky léčena, a to ani přes jasný klinický kardiovaskulární přínos, který byl prokázán v celé řadě studií. V této práci jsou uvedeny aktuální poznatky týkající se této problematiky a vyvracející nejčastější mýty a dohady.
CELÝ ČLÁNEK
Použití beta-blokátorů u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a kardiovaskulárními onemocněními se v minulosti setkávalo s obavami ve smyslu potenciálního zhoršení plicních funkcí a výskytu exacerbací CHOPN. Kvůli tomu řada pacientů nebyla těmito přípravky léčena, a to ani přes jasný klinický kardiovaskulární přínos, který byl prokázán v celé řadě studií. V této práci jsou uvedeny aktuální poznatky týkající se této problematiky a vyvracející nejčastější mýty a dohady.