Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Vránová Vilma . Zobrazit všechny články
Léčba chronické bolesti – analýza rizik léčby bolesti nesteroidními antirevmatiky a tramadolem ve fixní kombinaci s paracetamolem
05/2023 PharmDr. MVDr. Vilma Vránová, Ph.D.
Nesteroidní antirevmatika (NSA) jsou široce využívána v léčbě bolesti jak akutní, tak chronické. Dlouhodobé systémové podávání NSA může být provázeno řadou závažných nežádoucích účinků, které významně limitují možnosti dlouhodobé terapie. Tato postižení nelze omezit na alteraci trávicího traktu, NSA poškozují kardiovaskulární systém (hypertenze, progrese ischemické choroby srdeční) a ledviny (otoky, renální insuficience aj.). Potenciální toxicita NSA se jeví jako klinicky závažná především u starší populace, jež představuje většinu uživatelů NSA. Opioidy, včetně tramadolu, patří mezi nejbezpečnější analgetika. Nejsou toxické pro parenchymatózní orgány, hematopoézu a nezasahují do funkce koagulačního systému; jsou to analgetika vhodná pro polymorbidní pacienty. K nežádoucím účinkům opioidů patří obstipace, dechová deprese, narušení spánkové architektury a vznik fyzické závislosti. Opatrnosti je třeba u vyššího dávkování a rychlého navyšování dávek pacientem, velké opatrnosti je třeba u geriatrických pacientů, kde je třeba individualizovat terapii. Riziko je možné snížit užitím co nejnižších dávek tramadolu potencovaných paracetamolem. Vždy je třeba zvažovat individuální prospěch a rizika léčby u konkrétního pacienta a usilovat o aktivní management rizik léčby.
CELÝ ČLÁNEK
Nesteroidní antirevmatika (NSA) jsou široce využívána v léčbě bolesti jak akutní, tak chronické. Dlouhodobé systémové podávání NSA může být provázeno řadou závažných nežádoucích účinků, které významně limitují možnosti dlouhodobé terapie. Tato postižení nelze omezit na alteraci trávicího traktu, NSA poškozují kardiovaskulární systém (hypertenze, progrese ischemické choroby srdeční) a ledviny (otoky, renální insuficience aj.). Potenciální toxicita NSA se jeví jako klinicky závažná především u starší populace, jež představuje většinu uživatelů NSA. Opioidy, včetně tramadolu, patří mezi nejbezpečnější analgetika. Nejsou toxické pro parenchymatózní orgány, hematopoézu a nezasahují do funkce koagulačního systému; jsou to analgetika vhodná pro polymorbidní pacienty. K nežádoucím účinkům opioidů patří obstipace, dechová deprese, narušení spánkové architektury a vznik fyzické závislosti. Opatrnosti je třeba u vyššího dávkování a rychlého navyšování dávek pacientem, velké opatrnosti je třeba u geriatrických pacientů, kde je třeba individualizovat terapii. Riziko je možné snížit užitím co nejnižších dávek tramadolu potencovaných paracetamolem. Vždy je třeba zvažovat individuální prospěch a rizika léčby u konkrétního pacienta a usilovat o aktivní management rizik léčby.
Buprenorfin - výjimečný opioid pro léčbu chronické bolesti
03/2023 PharmDr. MVDr. Vilma Vránová, Ph.D.
Buprenorfin je považován za částečného agonistu s velmi vysokou vazebnou afinitou k opioidnímu receptoru µ, antagonistu s vysokou vazebnou afinitou k opioidním receptorům κ a δ a agonistu s nízkou vazebnou afinitou k receptoru ORL, (opioid receptor-like). Částečný agonismus opioidních receptorů µ nevyvolává částečnou analgezii, ale naopak analgezii srovnatelnou s plnými agonisty. Farmakokinetické vlastnosti buprenorfinu jsou také výhodné v klinickém prostředí, kde jeho metabolické a vylučovací dráhy umožňují jeho použití u polymorbidních pacientů, u starších pacientů a u osob s renálním či hepatálním postižením. Jedinečné farmakodynamické a farmakokinetické vlastnosti buprenorfinu z něj dělají účinné analgetikum s příznivým bezpečnostním profilem pro léčbu chronické bolesti.
CELÝ ČLÁNEK
Buprenorfin je považován za částečného agonistu s velmi vysokou vazebnou afinitou k opioidnímu receptoru µ, antagonistu s vysokou vazebnou afinitou k opioidním receptorům κ a δ a agonistu s nízkou vazebnou afinitou k receptoru ORL, (opioid receptor-like). Částečný agonismus opioidních receptorů µ nevyvolává částečnou analgezii, ale naopak analgezii srovnatelnou s plnými agonisty. Farmakokinetické vlastnosti buprenorfinu jsou také výhodné v klinickém prostředí, kde jeho metabolické a vylučovací dráhy umožňují jeho použití u polymorbidních pacientů, u starších pacientů a u osob s renálním či hepatálním postižením. Jedinečné farmakodynamické a farmakokinetické vlastnosti buprenorfinu z něj dělají účinné analgetikum s příznivým bezpečnostním profilem pro léčbu chronické bolesti.