Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Bartošová Olga . Zobrazit všechny články
Perorální léčiva v léčbě roztroušené sklerózy
03/2016 Irena Netíková, Olga Bartošová
Roztroušená skleróza je autoimunitní zánětlivé demyelinizační a neurodegenerativní onemocnění. Postupně přibývá znalostí o procesech a mechanismech, které vedou k poškození buněk nervového systému a zároveň znalostí o vhodných terapeutických cílech pro účinnou farmakoterapii. V současné době máme k dispozici škálu léčiv modifikujících chorobu, která významně zlepšují prognózu nemoci. Perorální přípravky se liší ovlivněním imunitního systému, farmakokinetikou, interakčním potenciálem a nežádoucími účinky.
CELÝ ČLÁNEK
Roztroušená skleróza je autoimunitní zánětlivé demyelinizační a neurodegenerativní onemocnění. Postupně přibývá znalostí o procesech a mechanismech, které vedou k poškození buněk nervového systému a zároveň znalostí o vhodných terapeutických cílech pro účinnou farmakoterapii. V současné době máme k dispozici škálu léčiv modifikujících chorobu, která významně zlepšují prognózu nemoci. Perorální přípravky se liší ovlivněním imunitního systému, farmakokinetikou, interakčním potenciálem a nežádoucími účinky.
Srovnání warfarinu s novými antikoagulancii z pohledu farmakogenetiky
02/2016 Olga Bartošová, Irena Netíková
Antikoagulační farmakoterapie je nejúčinnější prevencí vzniku tromboembolických příhod a zásadně snižuje mortalitu a morbiditu nemocných. Díky této léčbě se snížila incidenci úmrtí a kardioembolizačních příhod u řady pacientů se srdečními i jinými onemocněními. Dlouhou dobu byl jediným perorálním antikoagulačním přípravkem na trhu warfarin. V současné době je z důvodu řady nepříznivých faktorů nahrazován právě novými antikoagulancii ze skupiny přímých inhibitorů trombinu a inhibitorů faktoru Xa.
CELÝ ČLÁNEK
Antikoagulační farmakoterapie je nejúčinnější prevencí vzniku tromboembolických příhod a zásadně snižuje mortalitu a morbiditu nemocných. Díky této léčbě se snížila incidenci úmrtí a kardioembolizačních příhod u řady pacientů se srdečními i jinými onemocněními. Dlouhou dobu byl jediným perorálním antikoagulačním přípravkem na trhu warfarin. V současné době je z důvodu řady nepříznivých faktorů nahrazován právě novými antikoagulancii ze skupiny přímých inhibitorů trombinu a inhibitorů faktoru Xa.
Biologická léčba v onkologii
01/2016 Irena Netíková, Olga Bartošová
Biologickou léčbu v onkologii vnímáme jako součást léčby cílené. Cílená léčba je indikována na základě přítomnosti buněčného cíle a případně dalších specifických markerů typických pro buňky daného nádoru. K biologické léčbě řadíme léčbu monoklonálními protilátkami nebo cytokiny. Od jiné protinádorové farmakoterapie se liší mechanismem účinku a způsobem přípravy, při které se využívá rekombinantní DNA technologie a produkce protilátek upravenými buněčnými kulturami.
V současné době se biologická léčba podává většinou v kombinaci s chemoterapií. Pouze u některých typů nádorů mohou monoklonální protilátky stimulující imunitní systém plně nahradit léčbu cytostatiky. Konvenční chemoterapie stále hraje svoji nezastupitelnou roli. Kombinace chemoterapie a cílených biologických léčiv zvyšuje účinnost terapie, například u karcinomu prsu až o 30 % (1). Samotná biologická léčba má navíc signifikantně nižší výskyt život ohrožujících nežádoucích účinků, neboť se ze své podstaty zaměřuje především na buňky nádorové nebo na buňky imunitního systému.
CELÝ ČLÁNEK
Biologickou léčbu v onkologii vnímáme jako součást léčby cílené. Cílená léčba je indikována na základě přítomnosti buněčného cíle a případně dalších specifických markerů typických pro buňky daného nádoru. K biologické léčbě řadíme léčbu monoklonálními protilátkami nebo cytokiny. Od jiné protinádorové farmakoterapie se liší mechanismem účinku a způsobem přípravy, při které se využívá rekombinantní DNA technologie a produkce protilátek upravenými buněčnými kulturami.
V současné době se biologická léčba podává většinou v kombinaci s chemoterapií. Pouze u některých typů nádorů mohou monoklonální protilátky stimulující imunitní systém plně nahradit léčbu cytostatiky. Konvenční chemoterapie stále hraje svoji nezastupitelnou roli. Kombinace chemoterapie a cílených biologických léčiv zvyšuje účinnost terapie, například u karcinomu prsu až o 30 % (1). Samotná biologická léčba má navíc signifikantně nižší výskyt život ohrožujících nežádoucích účinků, neboť se ze své podstaty zaměřuje především na buňky nádorové nebo na buňky imunitního systému.