Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Procházková Leona . Zobrazit všechny články
Účinná terapie upadacitinibem u pacientky s revmatoidní artritidou komplikovanou lichen planus - kazuistika
03/2024 MUDr. Leona Procházková, Ph.D.
V předkládané kazuistice je prezentován průběh a terapie revmatoidní artritidy komplikované rozvojem lichen planus. Pacientka byla po selhání terapie konvenčními syntetickými chorobu modifikujícími léky léčena inhibitorem tumor nekrotizujícího faktoru a (TNF-α) v monoterapii z důvodu intolerance terapie methotrexátem. V průběhu biologické terapie došlo k rozvoji rozsáhlého lichen planus, který byl refrakterní k topické i systémové kortikoterapii, včetně terapie ultrafialovým zářením typu B. Bylo vysloveno podezření na indukci lichen planus probíhající biologickou terapií, po ukončení terapie inhibitorem TNF-α byly zvažovány další možnosti léčby aktivní revmatoidní artritidy, které byly limitovány nemožností komedikace methotrexátem. V této situaci lze zvážit switch na jiný inhibitor TNF-α, vhodnější volbou je terapie blokátory interleukinu 6 nebo inhibitory Janusových kináz, pro které jsou dostupné důkazy o velmi dobré účinnosti i v monoterapii. Vzhledem k narůstajícímu pochopení patofyziologického podkladu lichen planus, který je charakterizován dominantní přítomností signálů interferonu γ a interleukinu 21, je v současné době terapie inhibitory Janusových kináz zvažovanou možností při léčbě refrakterní formy onemocnění. Pacientka byla úspěšně léčena inhibitorem Janusových kináz upadacitinibem, který vedl k velmi rychlému poklesu aktivity revmatoidní artritidy a taktéž k vymizení kožních projevů lichen planus, včetně významného pruritu.
CELÝ ČLÁNEK
V předkládané kazuistice je prezentován průběh a terapie revmatoidní artritidy komplikované rozvojem lichen planus. Pacientka byla po selhání terapie konvenčními syntetickými chorobu modifikujícími léky léčena inhibitorem tumor nekrotizujícího faktoru a (TNF-α) v monoterapii z důvodu intolerance terapie methotrexátem. V průběhu biologické terapie došlo k rozvoji rozsáhlého lichen planus, který byl refrakterní k topické i systémové kortikoterapii, včetně terapie ultrafialovým zářením typu B. Bylo vysloveno podezření na indukci lichen planus probíhající biologickou terapií, po ukončení terapie inhibitorem TNF-α byly zvažovány další možnosti léčby aktivní revmatoidní artritidy, které byly limitovány nemožností komedikace methotrexátem. V této situaci lze zvážit switch na jiný inhibitor TNF-α, vhodnější volbou je terapie blokátory interleukinu 6 nebo inhibitory Janusových kináz, pro které jsou dostupné důkazy o velmi dobré účinnosti i v monoterapii. Vzhledem k narůstajícímu pochopení patofyziologického podkladu lichen planus, který je charakterizován dominantní přítomností signálů interferonu γ a interleukinu 21, je v současné době terapie inhibitory Janusových kináz zvažovanou možností při léčbě refrakterní formy onemocnění. Pacientka byla úspěšně léčena inhibitorem Janusových kináz upadacitinibem, který vedl k velmi rychlému poklesu aktivity revmatoidní artritidy a taktéž k vymizení kožních projevů lichen planus, včetně významného pruritu.
Problematika fertility a rodičovství u revmatických onemocnění
05/2018 MUDr. Leona Procházková, Ph.D.
Většina zánětlivých revmatických onemocnění častěji postihuje ženy. Významná část těchto pacientek onemocní v mladém věku, a jsou tedy konfrontovány s problematikou vlivu nemoci a její léčby na fertilitu a průběh gravidity. Vzhledem k evidenci nepříznivého vlivu aktivity nemoci na plodnost, průběh těhotenství a vývoj plodu je cílem terapie dosažení co nejnižší možné aktivity revmatického onemocnění v prekoncepčním období i v průběhu gravidity. Podmínkou je samozřejmě bezpečná terapie neohrožující zdárný vývoj plodu. Management této problematiky se tak neobejde bez úzké spolupráce revmatologa, gynekologa, porodníka a samotné pacientky. S rozrůstajícími se terapeutickými možnostmi se dnes významně zvýšila šance pacientek s revmatickým onemocněním na účinnou léčbu jak v období před početím, tak i v průběhu gravidity, a v důsledku toho i šance na úspěšné mateřství. Vzhledem k chybějící evidenci medicíny založené na důkazech vycházíme při terapeutickém rozhodování v graviditě a laktaci z kazuistických souborů, dat z registrů a informací o nepřítomnosti nežádoucích účinků dané medikace. V následující kasuistice je prezentován průběh aktivní axiální spondyloartritidy v graviditě a možnost terapeutického využití inhibitorů tumor nekrotizujícího faktoru u gravidní pacientky.
CELÝ ČLÁNEK
Většina zánětlivých revmatických onemocnění častěji postihuje ženy. Významná část těchto pacientek onemocní v mladém věku, a jsou tedy konfrontovány s problematikou vlivu nemoci a její léčby na fertilitu a průběh gravidity. Vzhledem k evidenci nepříznivého vlivu aktivity nemoci na plodnost, průběh těhotenství a vývoj plodu je cílem terapie dosažení co nejnižší možné aktivity revmatického onemocnění v prekoncepčním období i v průběhu gravidity. Podmínkou je samozřejmě bezpečná terapie neohrožující zdárný vývoj plodu. Management této problematiky se tak neobejde bez úzké spolupráce revmatologa, gynekologa, porodníka a samotné pacientky. S rozrůstajícími se terapeutickými možnostmi se dnes významně zvýšila šance pacientek s revmatickým onemocněním na účinnou léčbu jak v období před početím, tak i v průběhu gravidity, a v důsledku toho i šance na úspěšné mateřství. Vzhledem k chybějící evidenci medicíny založené na důkazech vycházíme při terapeutickém rozhodování v graviditě a laktaci z kazuistických souborů, dat z registrů a informací o nepřítomnosti nežádoucích účinků dané medikace. V následující kasuistice je prezentován průběh aktivní axiální spondyloartritidy v graviditě a možnost terapeutického využití inhibitorů tumor nekrotizujícího faktoru u gravidní pacientky.
Aktuální možnosti biologické léčby u axiálních spondyloartritid
01/2018 MUDr. Leona Procházková, Ph.D.
Terapie axiální spondyloartritidy je komplexním úkolem. Cílem léčby je potlačení zánětlivé aktivity onemocnění, ovlivnění klinických projevů i zabránění strukturální progresi. Nedílnou součástí je terapie mimokloubních projevů, vyskytujících se u nemalé části pacientů. Pohybová aktivita v kombinaci s nesteroidními antirevmatiky představuje základ terapie, v případě nedostačujícího účinku je indikována biologická terapie. Po více než desetiletí byla jedinou možností biologické léčby blokáda TNF-a, portfolio biologických léků axiální spondyloartritidy nedávno rozšířila plně humánní monoklonální protilátka blokující IL-17A, secukinumab. Pro terapii radiografické formy onemocnění lze použít všech pět TNF-a inhibitorů i secukinumab, rozdíly mezi jednotlivými TNF-a inhibitory jsou v ovlivnění některých extraskeletálních projevů onemocnění. Dosažení remise onemocnění se tak díky novým terapeutickým možnostem v podobě biologické léčby stalo reálným cílem.
CELÝ ČLÁNEK
Terapie axiální spondyloartritidy je komplexním úkolem. Cílem léčby je potlačení zánětlivé aktivity onemocnění, ovlivnění klinických projevů i zabránění strukturální progresi. Nedílnou součástí je terapie mimokloubních projevů, vyskytujících se u nemalé části pacientů. Pohybová aktivita v kombinaci s nesteroidními antirevmatiky představuje základ terapie, v případě nedostačujícího účinku je indikována biologická terapie. Po více než desetiletí byla jedinou možností biologické léčby blokáda TNF-a, portfolio biologických léků axiální spondyloartritidy nedávno rozšířila plně humánní monoklonální protilátka blokující IL-17A, secukinumab. Pro terapii radiografické formy onemocnění lze použít všech pět TNF-a inhibitorů i secukinumab, rozdíly mezi jednotlivými TNF-a inhibitory jsou v ovlivnění některých extraskeletálních projevů onemocnění. Dosažení remise onemocnění se tak díky novým terapeutickým možnostem v podobě biologické léčby stalo reálným cílem.