Vybrané články
Biologická léčba v onkologii
01/2016 Irena Netíková, Olga Bartošová
Biologickou léčbu v onkologii vnímáme jako součást léčby cílené. Cílená léčba je indikována na základě přítomnosti buněčného cíle a případně dalších specifických markerů typických pro buňky daného nádoru. K biologické léčbě řadíme léčbu monoklonálními protilátkami nebo cytokiny. Od jiné protinádorové farmakoterapie se liší mechanismem účinku a způsobem přípravy, při které se využívá rekombinantní DNA technologie a produkce protilátek upravenými buněčnými kulturami.
V současné době se biologická léčba podává většinou v kombinaci s chemoterapií. Pouze u některých typů nádorů mohou monoklonální protilátky stimulující imunitní systém plně nahradit léčbu cytostatiky. Konvenční chemoterapie stále hraje svoji nezastupitelnou roli. Kombinace chemoterapie a cílených biologických léčiv zvyšuje účinnost terapie, například u karcinomu prsu až o 30 % (1). Samotná biologická léčba má navíc signifikantně nižší výskyt život ohrožujících nežádoucích účinků, neboť se ze své podstaty zaměřuje především na buňky nádorové nebo na buňky imunitního systému.
CELÝ ČLÁNEK
Biologickou léčbu v onkologii vnímáme jako součást léčby cílené. Cílená léčba je indikována na základě přítomnosti buněčného cíle a případně dalších specifických markerů typických pro buňky daného nádoru. K biologické léčbě řadíme léčbu monoklonálními protilátkami nebo cytokiny. Od jiné protinádorové farmakoterapie se liší mechanismem účinku a způsobem přípravy, při které se využívá rekombinantní DNA technologie a produkce protilátek upravenými buněčnými kulturami.
V současné době se biologická léčba podává většinou v kombinaci s chemoterapií. Pouze u některých typů nádorů mohou monoklonální protilátky stimulující imunitní systém plně nahradit léčbu cytostatiky. Konvenční chemoterapie stále hraje svoji nezastupitelnou roli. Kombinace chemoterapie a cílených biologických léčiv zvyšuje účinnost terapie, například u karcinomu prsu až o 30 % (1). Samotná biologická léčba má navíc signifikantně nižší výskyt život ohrožujících nežádoucích účinků, neboť se ze své podstaty zaměřuje především na buňky nádorové nebo na buňky imunitního systému.
Biologická léčba idiopatických střevních zánětů
01/2016 Dana Ďuricová
Idiopatické střevní záněty (IBD) jsou chronická zánětlivá onemocnění zažívacího traktu, ne zcela jasné etiopatogeneze, která nejsou medikamentózně vyléčitelná. Terapie vede pouze k potlačení aktivity zánětu a udržení klidové fáze nemoci. K léčbě idiopatických střevních zánětů se používají hlavně kortikoidy, aminosalicyláty a imunosupresiva. Od konce devadesátých let minulého století je k dispozici také biologická terapie, která znamenala velký pokrok v léčbě IBD. V současné době jsou v České republice dvě skupiny biologických preparátů – anti-TNF-α protilátky a protilátky proti integrinovým receptorům.
CELÝ ČLÁNEK
Idiopatické střevní záněty (IBD) jsou chronická zánětlivá onemocnění zažívacího traktu, ne zcela jasné etiopatogeneze, která nejsou medikamentózně vyléčitelná. Terapie vede pouze k potlačení aktivity zánětu a udržení klidové fáze nemoci. K léčbě idiopatických střevních zánětů se používají hlavně kortikoidy, aminosalicyláty a imunosupresiva. Od konce devadesátých let minulého století je k dispozici také biologická terapie, která znamenala velký pokrok v léčbě IBD. V současné době jsou v České republice dvě skupiny biologických preparátů – anti-TNF-α protilátky a protilátky proti integrinovým receptorům.
Biologická léčiva a jejich současné postavení v klinické praxi
01/2016 Zoltán Paluch
Biologická léčiva, která často označujeme i jako cílená léčiva, před třiceti lety otevřela novou éru ve farmakoterapii. Jejich zavedení do klinické praxe ve významné míře zlepšilo úspěšnost léčby a prognózu nemocných s dosud neléčitelnými onemocněními. V současnosti biologická léčiva čerpají 30 % z celkových nákladů na léčiva. V našem článku představujeme problematiku biologických léčiv. Věnujeme se jejich definici, výrobnímu procesu, charakteristickým vlastnostem, rozdělení, mechanismu účinku a klinickému použití v obecné rovině.
CELÝ ČLÁNEK
Biologická léčiva, která často označujeme i jako cílená léčiva, před třiceti lety otevřela novou éru ve farmakoterapii. Jejich zavedení do klinické praxe ve významné míře zlepšilo úspěšnost léčby a prognózu nemocných s dosud neléčitelnými onemocněními. V současnosti biologická léčiva čerpají 30 % z celkových nákladů na léčiva. V našem článku představujeme problematiku biologických léčiv. Věnujeme se jejich definici, výrobnímu procesu, charakteristickým vlastnostem, rozdělení, mechanismu účinku a klinickému použití v obecné rovině.