Vybrané články

03/2024 Prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
Revmatoidní artritida je závažné chronické zánětLivé revmatické onemocnění spojené se strukturálním a funkčním poškozením kloubů, s poklesem kvality života a s nárůstem morbidity a mortality. Včasná Léčebná intervence je spojena s lepší odpovědí na léčbu, vyšší šancí na dosažení remise, lepším funkčním stavem a s menší strukturální progresí. Onemocnění odpovídá lépe na léčbu, která je zahájena během velmi časné fáze jeho vývoje, které obvykle trvá přibližně 12 týdnů (okno příležitosti). Tento přístup zdůrazňují i aktuální doporučení k léčbě RA. K jejich uplatnění je nezbytné, aby byl pacientům s rizikem rozvoje chronické a destruktivní artritidy zajištěn optimální přístup k revmatologické péči. Cesta od vzniku prvních příznaků onemocnění až po zahájení účinné léčby představuje vícestupňový proces zahrnující rozhodnutí pacienta navštívit lékaře, zhodnocení rizika vývoje chronického zánětlivého revmatického onemocnění lékařem prvního kontaktu, odeslání pacienta k revmatologickému vyšetření, potvrzení diagnózy revmatologem a zahájení účinné léčby. K tomu, aby se minimalizovaly překážky včasné diagnózy a léčby chronického zánětlivého revmatického onemocnění, je nutné uplatňovat strategie zahrnující větší informovanost veřejnosti o revmatických chorobách, dostupnost screeningových dotazníků, programy průběžného vzdělávání praktických lékařů, doporučení pro včasné odesílání pacientů k revmatologickému vyšetření, podporu komunikace mezi praktickým lékařem a revmatologem nebo vytváření cest rychlého odeslání pacientů se zánětlivou artritidou k revmatologovi. Významným nástrojem, který může zásadním způsobem zkrátit čas od prvních symptomů onemocnění do stanovení diagnózy a zahájení účinné léčby, mohou být ambulance časné artritidy. V České republice je jejich dostupnost zatím stále omezená. Pro jejich efektivní fungování je zcela zásadní správné nastavení systému triáže pacientů, kteří mají chronické revmatické onemocnění vyžadující včasnou agresivní léčbu, a pacientů, které takové onemocnění nemají. Naopak jeho nevhodné nastavení může vést k prodlevě časné diagnostiky a léčby zánětlivého revmatického onemocnění nebo k rychlému zahlcení kapacity pracoviště.

03/2021 Prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
Imunitně zprostředkovaná zánětlivá onemocnění tvoří širokou skupinu různorodých chorob postihující téměř jakýkoli orgánový systém. Patogeneze těchto onemocnění souvisí s poruchami ve zpracování signálů řady cytokinů. Dlouhodobě byla zánětlivá autoimunitní onemocnění léčena léky, které nespecificky potlačují aktivitu imunitního systému. V posledních dvou dekádách se v léčbě řady imunitně zprostředkovaných zánětlivých onemocnění začaly uplatňovat biologické chorobu modifikující léky blokující působení patogenních cytokinů. V poslední době se objevují nové léky, které jsou schopny blokovat současně více patogenních cytokinů, a to prostřednictvím inhibice intracelulární signální dráhy zprostředkované Janusovými kinázami (JAK) a přenašečem signálu a aktivátorem genové transkripce (signal transducer and activator of transcription, STAT). Inhibitory JAK jsou perorálně podávané malé molekuly blokující reverzibilně a s jistou mírou selektivity signální dráhu JAK/STAT zprostředkovávající signál více než 50 cytokinů. Některé z nich již byly lékovými agenturami schváleny k léčbě zánětlivých autoimunitních onemocnění a myeloproliferativních onemocnění. Výsledky mnohých klinických studií však naznačují, že inhibitory JAK mohou být účinnou léčebnou modalitou v léčbě široké škály dalších imunitně zprostředkovaných zánětlivých onemocnění.

06/2018 Doc. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
Dna představuje heterogenní skupinu metabolických onemocnění, pro kterou je charakteristická tvorba a ukládání depozit krystalů natrium urátů v různých tkáních. Nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem pro rozvoj dny je hyperurikemie. Prevalence hyperurikemie a dny v posledních desetiletích narůstá. Mezi hlavní ovlivnitelné rizikové faktory vývoje hyperurikemie a dny patří obezita, hypertenze, diabetes mellitus a dyslipidemie, dále nadměrná konzumace červeného masa, fruktózy a alkoholu a léčba diuretiky. Dna i samotná hyperurikemie jsou spojeny se zvýšením celkové a kardiovaskulární mortality. Základním cílem dlouhodobé léčby dny je celoživotní snížení urikemie pod hodnotu 360 pmol/l. Některé práce naznačují, že dosažení tohoto cíle může být spojeno s redukcí celkové mortality pacientů s dnou. Nejčastější lékovou skupinou používanou k dlouhodobému snížení urikemie jsou inhibitory xanthinoxidázy alopurinol a febuxostat. Některé preklinické a klinické studie prokazují, že kromě účinku obou léků na snížení sérové koncentrace kyseliny močové, redukci počtu dnavých záchvatů a redukci velikosti a počtu dnavých tofů mohou mít tyto léky rovněž vazoprotektivní účinek. V rozporu s těmito daty jsou výsledky studie CARES, která prokázala mírný nárůst celkové a kardiovaskulární mortality u pacientů s dnou léčených febuxostatem ve srovnání s alopurinolem. Je zřejmé, že pacienti s dnou představují z pohledu rizika kardiovaskulární morbidity a mortality značně rizikovou skupinu nemocných. U každého pacienta s hyperurikemií a dnou by měla být pravidelně monitorována přítomnost komorbidit, konzumace alkoholu a používání diuretik. Léčba přidružených onemocnění a režimová opatření by měla být integrální součástí léčby dny.

03/2017 Doc. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
Dna je závažné metabolické onemocnění, pro které je charakteristická tvorba a ukládání krystalů natrium urátu v různých tkáních. Jejím nejvýznamnějším rizikovým faktorem je hyperurikémie. Dna postihuje přibližně 0,5-2,5 % dospělé populace ve vyspělých zemích a její prevalence v posledních desetiletích narůstá. I přes znalost patogeneze a klinického obrazu onemocnění nebývá dna diagnostikována správně a včas a léčba onemocnění není často správně vedena, což může vyústit v poškození struktury a funkce kloubů, k poškození funkce ledvin s následným nárůstem morbidity a mortality a zhoršením kvality života nemocných. Základní podmínkou pro úspěšnou léčbu dny je snížení a celoživotní udržení sérové koncentrace kyseliny močové pod hodnotu 360 pmol/l, což umožní rozpuštění urátových usazenin ve tkáních a zabrání jejich tvorbě. Text tohoto článku uvádí přehled aktuálních možností farmakoterapie dnavé artritidy.