Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Štolfa Jiří . Zobrazit všechny články
Risankizumab v léčbě psoriatické artritidy
03/2023 MUDr. Jiří Štolfa
Poznatky o patogenezi psoriatické artritidy se neustále rozšiřují. Současně s tím se rozšiřují i možnosti biologické léčby jak samotné psoriázy, tak psoriatické artritidy. Relativně novou patogenetickou cestu představuje interleukin (IL) 23, který hraje roli ve velmi časných stadiích patogeneze obou onemocnění. Tuto patogenetickou koncepci potvrzují i velmi povzbudivé výsledky blokace této cesty selektivní inhibicí podjednotky p19 IL-23 v léčbě zprvu psoriázy a nyní i psoriatické artritidy. Recentně byly publikovány výsledky některých klíčových studií s reprezentantem této třídy biologických farmak – s risankizumabem. V tomto článku přinášíme přehled těchto studií s úvahou o postavení tohoto biologika v rámci celé třídy inhibitorů IL-23.
CELÝ ČLÁNEK
Poznatky o patogenezi psoriatické artritidy se neustále rozšiřují. Současně s tím se rozšiřují i možnosti biologické léčby jak samotné psoriázy, tak psoriatické artritidy. Relativně novou patogenetickou cestu představuje interleukin (IL) 23, který hraje roli ve velmi časných stadiích patogeneze obou onemocnění. Tuto patogenetickou koncepci potvrzují i velmi povzbudivé výsledky blokace této cesty selektivní inhibicí podjednotky p19 IL-23 v léčbě zprvu psoriázy a nyní i psoriatické artritidy. Recentně byly publikovány výsledky některých klíčových studií s reprezentantem této třídy biologických farmak – s risankizumabem. V tomto článku přinášíme přehled těchto studií s úvahou o postavení tohoto biologika v rámci celé třídy inhibitorů IL-23.
Existuje vztah mezi intenzitou kožních projevů a psoriatickou artritidou?
03/2022 MUDr. Jiří Štolfa
Nejsnadněji detekovatelným markerem psoriatické artritidy je sama psoriáza. Vzhledem k tomu, že ne každý pacient s psoriázou onemocní i artritidou, je nasnadě otázka, jaký je vztah kožního a kloubního postižení. V tomto přehledu se zabýváme vztahem lokalizace kožního postižení k pravděpodobnosti vývoje kloubního postižení, vztahem tíže kožního postižení k pravděpodobnosti vývoje kloubního postižení a vztahem tíže kožního postižení k tíži kloubního postižení. Pokud jde o lokalizaci psoriázy, je výrazná asociace s postižením kštice, nehtů a kožních záhybů. Rovněž rozsah psoriázy, ať již hodnocený podle Body Surface Area, nebo podle Psoriasis Area and Severity Index, je spojený s vyšší pravděpodobností vývoje artritidy. Pacienti s těžkou artritidou mají obvykle rozsáhlejší psoriázu.
CELÝ ČLÁNEK
Nejsnadněji detekovatelným markerem psoriatické artritidy je sama psoriáza. Vzhledem k tomu, že ne každý pacient s psoriázou onemocní i artritidou, je nasnadě otázka, jaký je vztah kožního a kloubního postižení. V tomto přehledu se zabýváme vztahem lokalizace kožního postižení k pravděpodobnosti vývoje kloubního postižení, vztahem tíže kožního postižení k pravděpodobnosti vývoje kloubního postižení a vztahem tíže kožního postižení k tíži kloubního postižení. Pokud jde o lokalizaci psoriázy, je výrazná asociace s postižením kštice, nehtů a kožních záhybů. Rovněž rozsah psoriázy, ať již hodnocený podle Body Surface Area, nebo podle Psoriasis Area and Severity Index, je spojený s vyšší pravděpodobností vývoje artritidy. Pacienti s těžkou artritidou mají obvykle rozsáhlejší psoriázu.
Současné možnosti léčby psoriatické artritidy
03/2019 MUDr. Jiří Štolfa, MUDr. Liliana Šedová
Psoriatická artritida (PsA) je v současné době definována jako komplexní onemocnění s více muskuloskeletálními i kožními projevy a také s přidruženými chorobami. Mělo by se tedy spíše hovořit o „psoriatické nemoci“ než o psoriatické artritidě. K léčbě tohoto onemocnění se používají nesteroidní antirevmatika, glukokortikoidy a chorobu modifikující léky syntetické, cílené nebo biologické. Doporučení České revmatologické společnosti (ČRS) ČLS JEP vycházejí převážně z doporučení EULAR (Evropská liga proti revmatismu, European League Against Rheumatism) a zahrnují nejen indikace jednotlivých skupin přípravků, ale i návrhy, jak hodnotit aktivitu jednotlivých projevů choroby. Léčba je rozdělena do čtyř úrovní. Mezi nimi lze přecházet podle výskytu a závažností projevů a účinnosti používaných přípravků.
CELÝ ČLÁNEK
Psoriatická artritida (PsA) je v současné době definována jako komplexní onemocnění s více muskuloskeletálními i kožními projevy a také s přidruženými chorobami. Mělo by se tedy spíše hovořit o „psoriatické nemoci“ než o psoriatické artritidě. K léčbě tohoto onemocnění se používají nesteroidní antirevmatika, glukokortikoidy a chorobu modifikující léky syntetické, cílené nebo biologické. Doporučení České revmatologické společnosti (ČRS) ČLS JEP vycházejí převážně z doporučení EULAR (Evropská liga proti revmatismu, European League Against Rheumatism) a zahrnují nejen indikace jednotlivých skupin přípravků, ale i návrhy, jak hodnotit aktivitu jednotlivých projevů choroby. Léčba je rozdělena do čtyř úrovní. Mezi nimi lze přecházet podle výskytu a závažností projevů a účinnosti používaných přípravků.
Co můžeme udělat pro pacienta s psoriatickou artritidou, když selžou inhibitory TNF
02/2019 MUDr. Jiří Štolfa
Psoriatická artritida je multidoménové onemocnění, které zahrnuje postižení i jiných struktur pohybového aparátu (entezitida, daktylitida, sakroiliitida, spondylitida) a samozřejmě kůže (psoriáza) a její adnexa, včetně kštice a nehtů. Je proto lépe hovořit o psoriatické nemoci. Léčba by optimálně měla příznivě ovlivnit všechny tyto manifestace, což se vždy nedaří. Biologická léčba inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α), která je indikována po selhání konvenčních syntetických chorobu modifikujících antirevmatických léků (csDMARD) je schopna ve většině případů pokrýt většinu klinických manifestací onemocnění. Nicméně asi 40-60 % pacientů léčených prvním přípravkem ze skupiny inhibitorů TNF ukončí léčbu pro nežádoucí účinky, resp. pro druhotnou neúčinnost, po třech letech léčby. Další postup po selhání inhibitorů TNF závisí na okolnostech ztráty účinnosti, na převažující klinické manifestaci a na preferencích pacienta. V úvahu připadá kombinace s csDMARD, změna na jiný inhibitor TNF nebo přechod na biologický lék s alternativním mechanismem účinku. Aktuálně je v České republice dostupný blokátor interleukinu IL-17A secukinumab, který je registrovaný a má také stanovenu úhradu ze zdravotního postižení. Z dalších potom ustekinumab je již v ČR schválen pro použití u psoriázy i psoriatické artritidy, u které ale dosud není stanovena úhrada. Podobně je tomu i u ixekizumabu, tofacitinibu a apremilastu.
CELÝ ČLÁNEK
Psoriatická artritida je multidoménové onemocnění, které zahrnuje postižení i jiných struktur pohybového aparátu (entezitida, daktylitida, sakroiliitida, spondylitida) a samozřejmě kůže (psoriáza) a její adnexa, včetně kštice a nehtů. Je proto lépe hovořit o psoriatické nemoci. Léčba by optimálně měla příznivě ovlivnit všechny tyto manifestace, což se vždy nedaří. Biologická léčba inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α), která je indikována po selhání konvenčních syntetických chorobu modifikujících antirevmatických léků (csDMARD) je schopna ve většině případů pokrýt většinu klinických manifestací onemocnění. Nicméně asi 40-60 % pacientů léčených prvním přípravkem ze skupiny inhibitorů TNF ukončí léčbu pro nežádoucí účinky, resp. pro druhotnou neúčinnost, po třech letech léčby. Další postup po selhání inhibitorů TNF závisí na okolnostech ztráty účinnosti, na převažující klinické manifestaci a na preferencích pacienta. V úvahu připadá kombinace s csDMARD, změna na jiný inhibitor TNF nebo přechod na biologický lék s alternativním mechanismem účinku. Aktuálně je v České republice dostupný blokátor interleukinu IL-17A secukinumab, který je registrovaný a má také stanovenu úhradu ze zdravotního postižení. Z dalších potom ustekinumab je již v ČR schválen pro použití u psoriázy i psoriatické artritidy, u které ale dosud není stanovena úhrada. Podobně je tomu i u ixekizumabu, tofacitinibu a apremilastu.
Optimální možnosti diagnostiky a léčby psoriatické artritidy
02/2018 MUDr. Jiří Štolfa
Psoriatická artritida je kloubní onemocnění asociované s psoriázou, které se řadí do skupiny spondyloartritid spolu s ankylozující spondylitidou a reaktivními a enteropatickými spondyloartritidami. Artritidou onemocní zhruba 30 % pacientů s psoriázou. Klinické i rentgenové projevy psoriatické artritidy mají některé rysy, které ji odlišují od ostatních artritid. Psoriatická artritida byla považována za relativně benigní onemocnění (ve srovnání s revmatoidní artritidou), ale v současné době se ukazuje, že onemocnění vede u značné části pacientů k těžkému funkčnímu omezení a snížení kvality života. V posledních letech došlo ke značnému pokroku ve znalosti etiopatogeneze onemocnění, který umožnil vývoj nových cílených léků. Současně se upřesnila strategie léčby s důrazem na „léčbu k cíli“. To je i obsahem nových doporučení České revmatologické společnosti ČLS JEP pro léčbu a monitoring psoriatické artritidy.
CELÝ ČLÁNEK
Psoriatická artritida je kloubní onemocnění asociované s psoriázou, které se řadí do skupiny spondyloartritid spolu s ankylozující spondylitidou a reaktivními a enteropatickými spondyloartritidami. Artritidou onemocní zhruba 30 % pacientů s psoriázou. Klinické i rentgenové projevy psoriatické artritidy mají některé rysy, které ji odlišují od ostatních artritid. Psoriatická artritida byla považována za relativně benigní onemocnění (ve srovnání s revmatoidní artritidou), ale v současné době se ukazuje, že onemocnění vede u značné části pacientů k těžkému funkčnímu omezení a snížení kvality života. V posledních letech došlo ke značnému pokroku ve znalosti etiopatogeneze onemocnění, který umožnil vývoj nových cílených léků. Současně se upřesnila strategie léčby s důrazem na „léčbu k cíli“. To je i obsahem nových doporučení České revmatologické společnosti ČLS JEP pro léčbu a monitoring psoriatické artritidy.