Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Karetová Debora . Zobrazit všechny články
Polyvaskulární pacient aneb jak bránit aterotrombóze pro zlepšení prognózy
04/2024 MUDr. Debora Karetová, CSc.
Polyvaskulární aterosklerotické postižení postihuje cca 20 % nemocných s ischemickými symptomy v jednom z dominantně postižených řečišť. Polyvaskulární nemoc je silným prediktorem akutních ischemických příhod. Poznatky o těchto nemocných a přínosu zejména intenzifikované antitrombotické a hypolipidemické léčby se odvíjejí ze studií, do kterých byli zařazeni nemocní s ischemickou chorobou srdeční a také s ischemickou chorobou periferních tepen. Z řady studií vyplynulo, že intenzívní antitrombotická a hypolipidemická léčba u těchto polyvaskulárních nemocných s vyšším rizikem vzniku akutních příhod je přínosná ve smyslu absolutního snížení počtu ischemických událostí. Současně lze konstatovat, že antitrombotická prevence je u nemocných s pokročilým aterosklerotickým postižením základem medikamentózní terapie.
CELÝ ČLÁNEK
Polyvaskulární aterosklerotické postižení postihuje cca 20 % nemocných s ischemickými symptomy v jednom z dominantně postižených řečišť. Polyvaskulární nemoc je silným prediktorem akutních ischemických příhod. Poznatky o těchto nemocných a přínosu zejména intenzifikované antitrombotické a hypolipidemické léčby se odvíjejí ze studií, do kterých byli zařazeni nemocní s ischemickou chorobou srdeční a také s ischemickou chorobou periferních tepen. Z řady studií vyplynulo, že intenzívní antitrombotická a hypolipidemická léčba u těchto polyvaskulárních nemocných s vyšším rizikem vzniku akutních příhod je přínosná ve smyslu absolutního snížení počtu ischemických událostí. Současně lze konstatovat, že antitrombotická prevence je u nemocných s pokročilým aterosklerotickým postižením základem medikamentózní terapie.
Co nového možno v nejbližší době očekávat v antikoagulační léčbě?
01/2023 Prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.; doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.
Společným nedostatkem dosud užívaných antikoagulancií inhibitorů trombinu, inhibitorů faktoru Xa či antivitaminů K je zvýšené riziko klinicky významného krvácení. To se napříč lékovými skupinami, napříč indikacemi pohybuje mezi 1 a 3 % ročně. Nepřekvapuje tedy snaha o snížení rizika krvácení při zachování antitrombotického účinku. V posledních letech se objevuje výrazný pokrok v oblasti inhibitorů vnitřní cesty koagulační kaskády. Tato strategie je slibná, neboť k nejčastějším indikacím antikoagulancií patří aktivace hemostázy kontaktem (navozená např. polyfosfáty na povrchu aktivovaných trombocytů či kontaktem s umělým povrchem) či reparačně zánětlivými pochody (zejm. vlákny extracelulárně uvolněné deoxyribonukleové kyseliny [DNA] z neutrofilních leukocytů [neutrofilní extracelulární pasti, neutrophil extracellular trap, NET] či řadou cytokinů). Podmínkou aktivace této vnitřní cesty koagulace je stagnace krve umožňující dosažení účinné lokální koncentrace enzymů koagulační kaskády. Těmto podmínkám odpovídají dvě nejčastější indikace antikoagulační léčby fibrilace síní či tromboembolická nemoc. Zachování aktivní vnější cesty koagulace pak umožní účinnou hemostázu při poškození cévní stěny. V inhibici této vnitřní cesty koagulace je v pokročilé fázi klinického hodnocení řada inhibitorů faktoru XI/XIa na bázi klasických malomolekulárních léčiv (např. asundexian, milvexian), monoklonálních protilátek (např. abelacimab, osocimab) či oligonukleotidů inhibujících syntézu faktoru XI (např. fesomersen). Klinické hodnocení probíhá v rámci profylaxe tromboembolické nemoci, v rámci prevence tromboembolických příhod při fibrilaci síní či v indikaci sekundární prevence po infarktu myokardu či cévní mozkové příhodě.
CELÝ ČLÁNEK
Společným nedostatkem dosud užívaných antikoagulancií inhibitorů trombinu, inhibitorů faktoru Xa či antivitaminů K je zvýšené riziko klinicky významného krvácení. To se napříč lékovými skupinami, napříč indikacemi pohybuje mezi 1 a 3 % ročně. Nepřekvapuje tedy snaha o snížení rizika krvácení při zachování antitrombotického účinku. V posledních letech se objevuje výrazný pokrok v oblasti inhibitorů vnitřní cesty koagulační kaskády. Tato strategie je slibná, neboť k nejčastějším indikacím antikoagulancií patří aktivace hemostázy kontaktem (navozená např. polyfosfáty na povrchu aktivovaných trombocytů či kontaktem s umělým povrchem) či reparačně zánětlivými pochody (zejm. vlákny extracelulárně uvolněné deoxyribonukleové kyseliny [DNA] z neutrofilních leukocytů [neutrofilní extracelulární pasti, neutrophil extracellular trap, NET] či řadou cytokinů). Podmínkou aktivace této vnitřní cesty koagulace je stagnace krve umožňující dosažení účinné lokální koncentrace enzymů koagulační kaskády. Těmto podmínkám odpovídají dvě nejčastější indikace antikoagulační léčby fibrilace síní či tromboembolická nemoc. Zachování aktivní vnější cesty koagulace pak umožní účinnou hemostázu při poškození cévní stěny. V inhibici této vnitřní cesty koagulace je v pokročilé fázi klinického hodnocení řada inhibitorů faktoru XI/XIa na bázi klasických malomolekulárních léčiv (např. asundexian, milvexian), monoklonálních protilátek (např. abelacimab, osocimab) či oligonukleotidů inhibujících syntézu faktoru XI (např. fesomersen). Klinické hodnocení probíhá v rámci profylaxe tromboembolické nemoci, v rámci prevence tromboembolických příhod při fibrilaci síní či v indikaci sekundární prevence po infarktu myokardu či cévní mozkové příhodě.
Postavení fondaparinuxu v současné klinické praxi
04/2022 Prof. MUDr. Debora Karetová, CSc.; prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.
V indikaci antikoaguLační Léčby má zásadní význam vysoká účinnost (profylaxe a Léčba tromboemboLických příhod) i bezpečnost (nízké riziko krvácení). Oba tyto aspekty závisejí na optimálním setrvání koncentrace antitrombotika v terapeutickém rozmezí, tedy na stabiLním a vyrovnaném účinku během dávkového intervaLu. Těmto podmínkám veLmi dobře vyhovuje právě pentasacharid fondaparinux s dLouhým bioLogickým poLočasem pLazmatické eLiminace (17-21 h) a s maLou variabiLitou účinku. Účinnost a bezpečnost fondaparinuxu byLa úspěšně prověřována v indikaci profyLaxe tromboemboLické nemoci (v chirurgických i interních indikacích) i v Léčbě tromboemboLické nemoci (pLicní emboLie i flebotrombózy), také v Léčbě trombózy povrchových kmenových žiL doLních končetin i v Léčbě akutních koronárních příhod. V těchto indikacích se fondaparinux osvědčil, byL bud' srovnateLně účinný při vyšší bezpečnosti (nižším výskytu veLkých krvácení), stejně bezpečný při vyšší účinnosti (nižším výskytu trombotických kompLikací) či současně účinnější i bezpečnější (vyšší ceLkový kLinický benefit).
CELÝ ČLÁNEK
V indikaci antikoaguLační Léčby má zásadní význam vysoká účinnost (profylaxe a Léčba tromboemboLických příhod) i bezpečnost (nízké riziko krvácení). Oba tyto aspekty závisejí na optimálním setrvání koncentrace antitrombotika v terapeutickém rozmezí, tedy na stabiLním a vyrovnaném účinku během dávkového intervaLu. Těmto podmínkám veLmi dobře vyhovuje právě pentasacharid fondaparinux s dLouhým bioLogickým poLočasem pLazmatické eLiminace (17-21 h) a s maLou variabiLitou účinku. Účinnost a bezpečnost fondaparinuxu byLa úspěšně prověřována v indikaci profyLaxe tromboemboLické nemoci (v chirurgických i interních indikacích) i v Léčbě tromboemboLické nemoci (pLicní emboLie i flebotrombózy), také v Léčbě trombózy povrchových kmenových žiL doLních končetin i v Léčbě akutních koronárních příhod. V těchto indikacích se fondaparinux osvědčil, byL bud' srovnateLně účinný při vyšší bezpečnosti (nižším výskytu veLkých krvácení), stejně bezpečný při vyšší účinnosti (nižším výskytu trombotických kompLikací) či současně účinnější i bezpečnější (vyšší ceLkový kLinický benefit).
Duální antitrombotická léčba pro nemocné s chronickými formami aterosklerotického postižení - nová indikace na základě výsledků studie COMPASS
06/2019 Doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.
Pacienti s polyvaskulárním postižením (chronickými koronárními syndromy, stavy po iktech a s periferním aterosklerotickým postižením) mají vysoké riziko kardiovaskulárních příhod a jsou ohroženi i rizikem amputace končetiny. Základem jejich antitrombotické léčby dosud byla protidestičková léčba - v monoterapii nebo duální. Na základě pozitivních výsledků studie COMPASS má být u tohoto typu pacientů nově zvážena také kombinace acetylsalicylové kyseliny s perorálním antikoagulanciem rivaroxabanem v redukované dávce - tzv. duální antitrombotická léčba (dual antithrombotic therapy, DAT).
CELÝ ČLÁNEK
Pacienti s polyvaskulárním postižením (chronickými koronárními syndromy, stavy po iktech a s periferním aterosklerotickým postižením) mají vysoké riziko kardiovaskulárních příhod a jsou ohroženi i rizikem amputace končetiny. Základem jejich antitrombotické léčby dosud byla protidestičková léčba - v monoterapii nebo duální. Na základě pozitivních výsledků studie COMPASS má být u tohoto typu pacientů nově zvážena také kombinace acetylsalicylové kyseliny s perorálním antikoagulanciem rivaroxabanem v redukované dávce - tzv. duální antitrombotická léčba (dual antithrombotic therapy, DAT).
Principy bezpečné antikoagulační léčby, nejen u seniorů
04/2019 Doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.; prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.
Starší nebo fragiLní nemocní mají obykLe vyšší riziko vzniku fibriLace síní, jsou tedy ohroženi častěji systémovou emboLizací, mají i zvýšené riziko žiLní tromboemboLie. Jsou proto často kandidáty dLouhodobé antikoaguLační medikace a tvoří většinu a nti koagu La n ci i Léčených nemocných. Pro tyto pacienty je typická snížená těLesná hmotnost, omezené renáLní funkce a mnohočetné komorbidity (spojené s podáváním řady daLších Léků). Přímá peroráLní antikoaguLancia (direct oraL anticoaguLants, DOAC) registrovaná v České repubLice - dabigatran, rivaroxaban, apixaban a edoxaban - jsou v řadě těchto indikací příznivou aLternativou dříve dominujícímu warfarinu. Jejich výhodou je, že nemusí být pravideLně Laboratorně monitorována a jsou považována za bezpečnější, zejména pro výrazné snížení rizika vzniku intrakraniáLní hemoragie. Každý Lék ze skupiny těchto přímých peroráLních antikoaguLancií má určitá specifika pLynoucí z farmakoLogických vLastností, případně výsLedků registračních studií, takže se Lze individuáLně rozhodnout pro optimáLní antikoaguLační strategii.
Posuzování benefitu a rizika antikoaguLační Léčby je u starších nemocných sLožité, aLe je nutno je provádět pravideLně a častěji než u mLadších pacientů.
CELÝ ČLÁNEK
Starší nebo fragiLní nemocní mají obykLe vyšší riziko vzniku fibriLace síní, jsou tedy ohroženi častěji systémovou emboLizací, mají i zvýšené riziko žiLní tromboemboLie. Jsou proto často kandidáty dLouhodobé antikoaguLační medikace a tvoří většinu a nti koagu La n ci i Léčených nemocných. Pro tyto pacienty je typická snížená těLesná hmotnost, omezené renáLní funkce a mnohočetné komorbidity (spojené s podáváním řady daLších Léků). Přímá peroráLní antikoaguLancia (direct oraL anticoaguLants, DOAC) registrovaná v České repubLice - dabigatran, rivaroxaban, apixaban a edoxaban - jsou v řadě těchto indikací příznivou aLternativou dříve dominujícímu warfarinu. Jejich výhodou je, že nemusí být pravideLně Laboratorně monitorována a jsou považována za bezpečnější, zejména pro výrazné snížení rizika vzniku intrakraniáLní hemoragie. Každý Lék ze skupiny těchto přímých peroráLních antikoaguLancií má určitá specifika pLynoucí z farmakoLogických vLastností, případně výsLedků registračních studií, takže se Lze individuáLně rozhodnout pro optimáLní antikoaguLační strategii.
Posuzování benefitu a rizika antikoaguLační Léčby je u starších nemocných sLožité, aLe je nutno je provádět pravideLně a častěji než u mLadších pacientů.