Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek psychiatrie . Zobrazit všechny články
Deprese mimo ordinaci psychiatra
05/2023 MUDr. Tatiana Fabíniová
Depresivní porucha patří mezi nejčastější duševní poruchy, je vedoucí příčinou invalidity a pracovní neschopnosti a přispívá ke vzniku civilizačních chorob. Deprese se může objevovat jako primární psychické onemocnění, ale i sekundárně, jako důsledek jiného somatického onemocnění, jehož prognózu může zásadně ovlivňovat. Je proto důležité, aby lékaři různých odborností, zejména pak lékaři prvního kontaktu, byli schopni depresivní syndrom diagnostikovat a adekvátně léčit. Tento článek poskytuje stručný přehled o příznacích deprese a o možnostech její léčby.
CELÝ ČLÁNEK
Depresivní porucha patří mezi nejčastější duševní poruchy, je vedoucí příčinou invalidity a pracovní neschopnosti a přispívá ke vzniku civilizačních chorob. Deprese se může objevovat jako primární psychické onemocnění, ale i sekundárně, jako důsledek jiného somatického onemocnění, jehož prognózu může zásadně ovlivňovat. Je proto důležité, aby lékaři různých odborností, zejména pak lékaři prvního kontaktu, byli schopni depresivní syndrom diagnostikovat a adekvátně léčit. Tento článek poskytuje stručný přehled o příznacích deprese a o možnostech její léčby.
Lurasidon - nová možnost v léčbě schizofrenie
05/2021 Doc. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D.
Článek představuje nové antipsychotikum na českém trhu, kterým je lurasidon. Toto antipsychotikum lze řadit do skupiny antipsychotik druhé generace, konkrétně mezi antagonisty serotoninových a dopaminových receptorů. Je určeno k akutní i udržovací léčbě schizofrenie, a to u pacientů již od 13 let věku. Jeho výhodou je jeho dobrá snášenlivost s minimem nežádoucích účinků, zvláště pak metabolických. K jeho specifickým účinkům patří prokognitivní a antidepresivní působení.
CELÝ ČLÁNEK
Článek představuje nové antipsychotikum na českém trhu, kterým je lurasidon. Toto antipsychotikum lze řadit do skupiny antipsychotik druhé generace, konkrétně mezi antagonisty serotoninových a dopaminových receptorů. Je určeno k akutní i udržovací léčbě schizofrenie, a to u pacientů již od 13 let věku. Jeho výhodou je jeho dobrá snášenlivost s minimem nežádoucích účinků, zvláště pak metabolických. K jeho specifickým účinkům patří prokognitivní a antidepresivní působení.
Chronická onemocnění a jejich dopad na psychické zdraví pacientů
06/2019 Kateřina Dvořáková; MUDr. Petra Praksová, Ph.D.
Cílem tohoto článku je snaha nahlédnout na osudy chronicky nemocných, tak jak je sami vnímají, a pochopit, že na zkvalitnění jejich života může mít vliv každý z nás. Článek se zabývá výsledky dotazníkového průzkumu, který byl proveden v neurologické ambulanci s pacienty s roztroušenou sklerózou a bolestmi zad.
CELÝ ČLÁNEK
Cílem tohoto článku je snaha nahlédnout na osudy chronicky nemocných, tak jak je sami vnímají, a pochopit, že na zkvalitnění jejich života může mít vliv každý z nás. Článek se zabývá výsledky dotazníkového průzkumu, který byl proveden v neurologické ambulanci s pacienty s roztroušenou sklerózou a bolestmi zad.
Aktuální možnosti léčby pacientů se schizofrenií
04/2019 Doc. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D.
V léčbě schizofrenie jsou zásadní antipsychotika. Jsou účinná v akutní léčbě první epizody či relapsu (především v ovlivnění pozitivních příznaků) i v prevenci relapsu. Nejvýznamnějším rizikovým faktorem relapsu je nonadherence k medikaci. To mohou alespoň částečně řešit antipsychotika ve formě dlouhodobých injekcí. V terapii rezistentních pacientů je zlatým standardem clozapin. Nezřídka je však používán se značným zpožděním. K optimalizaci jeho použití může posloužit terapeutické monitorování plazmatických koncentrací, nutností je monitorování krevního obrazu. Méně účinná jsou antipsychotika v ovlivnění negativních příznaků. Aktuálně však bylo na trh uvedeno antipsychotikum cariprazin, které může být v tomto směru účinnější než jiná antipsychotika. Pozitivním zjištěním jsou data ze švédského národního registru, která ukazují, že z hlediska prevence mortality jsou všechna antipsychotika účinnější než absence léčby.
CELÝ ČLÁNEK
V léčbě schizofrenie jsou zásadní antipsychotika. Jsou účinná v akutní léčbě první epizody či relapsu (především v ovlivnění pozitivních příznaků) i v prevenci relapsu. Nejvýznamnějším rizikovým faktorem relapsu je nonadherence k medikaci. To mohou alespoň částečně řešit antipsychotika ve formě dlouhodobých injekcí. V terapii rezistentních pacientů je zlatým standardem clozapin. Nezřídka je však používán se značným zpožděním. K optimalizaci jeho použití může posloužit terapeutické monitorování plazmatických koncentrací, nutností je monitorování krevního obrazu. Méně účinná jsou antipsychotika v ovlivnění negativních příznaků. Aktuálně však bylo na trh uvedeno antipsychotikum cariprazin, které může být v tomto směru účinnější než jiná antipsychotika. Pozitivním zjištěním jsou data ze švédského národního registru, která ukazují, že z hlediska prevence mortality jsou všechna antipsychotika účinnější než absence léčby.
Diabetes mellitus, poruchy kognitivních funkcí a demence
04/2019 MUDr. Martina Lášticová; doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D.
Se stárnutím populace a souvisejícím nárůstem počtu pacientů s chronickým onemocněním se výrazně zvyšuje jak výskyt diabetu, tak i demence. Pacienti s diabetes mellitus 2., ale i 1. typu mají vyšší riziko kognitivních poruch včetně demence. Potenciálním mechanismem, kterým může diabetes mellitus 2. typu zvyšovat riziko kognitivních dysfunkcí, je inzulinová rezistence. Možnosti léčby demence jsou v současné době omezené, důležitá je proto prevence, úprava životosprávy a dobrá kompenzace diabetu.
CELÝ ČLÁNEK
Se stárnutím populace a souvisejícím nárůstem počtu pacientů s chronickým onemocněním se výrazně zvyšuje jak výskyt diabetu, tak i demence. Pacienti s diabetes mellitus 2., ale i 1. typu mají vyšší riziko kognitivních poruch včetně demence. Potenciálním mechanismem, kterým může diabetes mellitus 2. typu zvyšovat riziko kognitivních dysfunkcí, je inzulinová rezistence. Možnosti léčby demence jsou v současné době omezené, důležitá je proto prevence, úprava životosprávy a dobrá kompenzace diabetu.
Augmentácia klozapínu s amisulpridom - terapeutická stratégia pre pacientov s farmakorezistentnou schizofréniou
01/2019 MUDr. Matúš Virčík
Klozapín je jednou z mála účinných molekul, u ktorých sa preukázalo, že zmierňuje příznaky schizofrénie u farmakorezistentných pacientov. U jednej třetiny až dvoch tretín pacientov však pretrvávajú perzistentné príznaky, a to aj napriek adekvátnej dávke a dížke monoterapie klozapínom. Potenciálna alternatíva pre pacientov, ktorí nereagujú na klozapín v monoterapii, sa hladala prostredníctvom jeho kombinácie s inými farmakologickými látkami, najčastejšie antipsychotikami, antidepresívami, stabilizátormi nálady a glutamatergickými molekulami. Síce je polyfarmakoterapia klozapínu pomerne častou klinickou praxou, existuje však iba malé množstvo štúdií, ktoré by skúmali jeho augmentáciu amisulpridom. Antipsychotiká používané na augmentáciu sú často vybrané na základe teórie, že majú odlišné mechanizmy účinku ako klozapín. Niekolko slubných štúdií, v ktorých bol podávaný klozapín v augmentácii s amisulpridom, preukázalo v porovnaní s monoterapiou klozapínom klinické zlepšenie.
CELÝ ČLÁNEK
Klozapín je jednou z mála účinných molekul, u ktorých sa preukázalo, že zmierňuje příznaky schizofrénie u farmakorezistentných pacientov. U jednej třetiny až dvoch tretín pacientov však pretrvávajú perzistentné príznaky, a to aj napriek adekvátnej dávke a dížke monoterapie klozapínom. Potenciálna alternatíva pre pacientov, ktorí nereagujú na klozapín v monoterapii, sa hladala prostredníctvom jeho kombinácie s inými farmakologickými látkami, najčastejšie antipsychotikami, antidepresívami, stabilizátormi nálady a glutamatergickými molekulami. Síce je polyfarmakoterapia klozapínu pomerne častou klinickou praxou, existuje však iba malé množstvo štúdií, ktoré by skúmali jeho augmentáciu amisulpridom. Antipsychotiká používané na augmentáciu sú často vybrané na základe teórie, že majú odlišné mechanizmy účinku ako klozapín. Niekolko slubných štúdií, v ktorých bol podávaný klozapín v augmentácii s amisulpridom, preukázalo v porovnaní s monoterapiou klozapínom klinické zlepšenie.