Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Vrablík Michal . Zobrazit všechny články
Novinky v hypolipidemické léčbě
01/2024 Prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Rozvoj možností ovlivnění koncentrací iipoproteinů krevní plazmy jde velmi rychle kupředu. Kromě zcela nových léčiv se rozšiřuje spektrum kombinací déie užívaných moiekui, stejně jako praktické možnosti preskripce a dostupnost léčiv, která v našich podmínkách nebyla k dispozici (iomitapid). Dostáváme k dispozici nová léčiva ovlivňující koncentrace LDL (iipoproteiny s nízkou hustotou, iow-density lipoproteins) cholesterolu (např. bempedoová kyselina, RNA terapeutika či monokionáiní protilátky - evinacumab), klinickým testováním procházejí maié molekuly (obicetrapib) i peroráině podávané inhibitory proprotein konvertázy subtiiisinu/kexinu typu 9 (proprotein convertase subtiiisin/kexin type 9, PCSK9). Koncentrace trigiyceridů budeme moci cíleně ovlivňovat léčivy s účinky na iipoiytické schopnosti iipoproteinové iipázy (inhibitory apoiipoproteinu CIII [apo-CIII] či angiopoetinu podobný protein 3 [angiopoietin-iike 3 protein, ANGPTL3]). Veiká pozornost je věnována novým možnostem ovlivnění koncentrací iipoproteinu (a) pomocí RNA terapeutik (antisense [protisměrné] oiigonukieotidy i maié interferující RNA fragmenty). Mimořádně zajímavý je rozvoj technik genové editace, který se v první fázi rovněž obrací k iipidovému metabolismu. Aktuálně probíhá první studie u pacientů s heterozygotní familiární hyperchoiesteroiemií, u nichž byia provedena jednorázová editace genu pro systémem editace genů segmenty nahromaděných pravidelně rozmístěných krátkých paiindromických repetic (clustered regularly interspaced palindromic repeats associated genes, CRISPR/Cas9) následovaná poklesem koncentrací LDL cholesterolu o 50 %.
CELÝ ČLÁNEK
Rozvoj možností ovlivnění koncentrací iipoproteinů krevní plazmy jde velmi rychle kupředu. Kromě zcela nových léčiv se rozšiřuje spektrum kombinací déie užívaných moiekui, stejně jako praktické možnosti preskripce a dostupnost léčiv, která v našich podmínkách nebyla k dispozici (iomitapid). Dostáváme k dispozici nová léčiva ovlivňující koncentrace LDL (iipoproteiny s nízkou hustotou, iow-density lipoproteins) cholesterolu (např. bempedoová kyselina, RNA terapeutika či monokionáiní protilátky - evinacumab), klinickým testováním procházejí maié molekuly (obicetrapib) i peroráině podávané inhibitory proprotein konvertázy subtiiisinu/kexinu typu 9 (proprotein convertase subtiiisin/kexin type 9, PCSK9). Koncentrace trigiyceridů budeme moci cíleně ovlivňovat léčivy s účinky na iipoiytické schopnosti iipoproteinové iipázy (inhibitory apoiipoproteinu CIII [apo-CIII] či angiopoetinu podobný protein 3 [angiopoietin-iike 3 protein, ANGPTL3]). Veiká pozornost je věnována novým možnostem ovlivnění koncentrací iipoproteinu (a) pomocí RNA terapeutik (antisense [protisměrné] oiigonukieotidy i maié interferující RNA fragmenty). Mimořádně zajímavý je rozvoj technik genové editace, který se v první fázi rovněž obrací k iipidovému metabolismu. Aktuálně probíhá první studie u pacientů s heterozygotní familiární hyperchoiesteroiemií, u nichž byia provedena jednorázová editace genu pro systémem editace genů segmenty nahromaděných pravidelně rozmístěných krátkých paiindromických repetic (clustered regularly interspaced palindromic repeats associated genes, CRISPR/Cas9) následovaná poklesem koncentrací LDL cholesterolu o 50 %.
Nová hypolipidemika
02/2021 Prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Farmakologická léčba dyslipidemií je považována za jeden z nejúčinnějších preventivních i terapeutických postupů v oblasti kardiovaskulárních onemocnění. Po objevu statinů a jejich zavedení do praxe v devadesátých Letech se zdálo, že vývoj hypolipidemik je u konce. Jediné nové molekule - ezetimibu chyběla data z velké intervenční studie a nové léky (inhibitory cholesterol-ester transportního proteinu [CETP], agonisté receptorů aktivovaných peroxisomovým proliferátorem alfa/gama [PPAR- α/γ]) přinášely spíše potíže a do klinické praxe se nedostaly. Další možnosti ovlivnění dyslipidemie potřebujeme pro pacienty netolerující statiny či ezetimib, pro ty, kterým současné možnosti léčby nedostačují nebo je u nich přítomno zmnožení na triglyceridy bohatých částic. K dispozici máme další perorálně podávané účinné látky (lomitapid, bempedová kyselina, deriváty omega-3 mastných kyselin). Výrazně se rozšiřuje spektrum parenterálně podávaných hypolipidemických terapií. K etablovaným inhibitorům proproteinové konvertázy subtilisin-kexin 9 (PCSK9) přibývají anti-sense terapie, oligonukleotidy blokující translaci proteinu, proti apolipoproteinu B, lipoproteinu (a) a angiopoetinu podobnému protein 3. Klinickým zkoušením prošel také první zástupce nového léčebného principu, používajícího sekvence malých interferujících RNA (short interfering RNA, siRNA) namířené proti PCSK9. Všechny nové terapie by měly být využitelné v kombinacích se zavedenými hypolipidemiky.
CELÝ ČLÁNEK
Farmakologická léčba dyslipidemií je považována za jeden z nejúčinnějších preventivních i terapeutických postupů v oblasti kardiovaskulárních onemocnění. Po objevu statinů a jejich zavedení do praxe v devadesátých Letech se zdálo, že vývoj hypolipidemik je u konce. Jediné nové molekule - ezetimibu chyběla data z velké intervenční studie a nové léky (inhibitory cholesterol-ester transportního proteinu [CETP], agonisté receptorů aktivovaných peroxisomovým proliferátorem alfa/gama [PPAR- α/γ]) přinášely spíše potíže a do klinické praxe se nedostaly. Další možnosti ovlivnění dyslipidemie potřebujeme pro pacienty netolerující statiny či ezetimib, pro ty, kterým současné možnosti léčby nedostačují nebo je u nich přítomno zmnožení na triglyceridy bohatých částic. K dispozici máme další perorálně podávané účinné látky (lomitapid, bempedová kyselina, deriváty omega-3 mastných kyselin). Výrazně se rozšiřuje spektrum parenterálně podávaných hypolipidemických terapií. K etablovaným inhibitorům proproteinové konvertázy subtilisin-kexin 9 (PCSK9) přibývají anti-sense terapie, oligonukleotidy blokující translaci proteinu, proti apolipoproteinu B, lipoproteinu (a) a angiopoetinu podobnému protein 3. Klinickým zkoušením prošel také první zástupce nového léčebného principu, používajícího sekvence malých interferujících RNA (short interfering RNA, siRNA) namířené proti PCSK9. Všechny nové terapie by měly být využitelné v kombinacích se zavedenými hypolipidemiky.
Léčba ke snížení koncentrace LDL cholesterolu – od atorvastatinu po ezetimib
02/2018 Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Současné podávání více než jednoho léčiva k ovlivnění kardiovaskulárního rizika zásahem do metabolismu sérových lipoproteinů není ve srovnání s postupy v léčbě arteriální hypertenze či diabetu zdaleka tak často využíváno. Základem hypolipidemické léčby je ve velké převaze případů statin, k němuž je v případě nutnosti dalšího snížení LDL cholesterolu možná kombinace s ezetimibem nebo sekvestranty žlučových kyselin - pryskyřicemi. Velmi zajímavé a slibné jsou výsledky probíhajících studií s některými novými hypolipidemiky. Především monoklonální protilátky proti PCSK9 nabízejí možnosti velmi výrazného ovlivnění lipidogramu. I jejich místo bude převážně v kombinačních farmakologických režimech. Využití fixních kombinací statinu s ezetimibem považujeme za vítanou pomůcku ke zlepšení adherence, kterou v kontextu nových a mnohdy komplikovanějších léčebných režimů budeme udržovat stále obtížněji.
CELÝ ČLÁNEK
Současné podávání více než jednoho léčiva k ovlivnění kardiovaskulárního rizika zásahem do metabolismu sérových lipoproteinů není ve srovnání s postupy v léčbě arteriální hypertenze či diabetu zdaleka tak často využíváno. Základem hypolipidemické léčby je ve velké převaze případů statin, k němuž je v případě nutnosti dalšího snížení LDL cholesterolu možná kombinace s ezetimibem nebo sekvestranty žlučových kyselin - pryskyřicemi. Velmi zajímavé a slibné jsou výsledky probíhajících studií s některými novými hypolipidemiky. Především monoklonální protilátky proti PCSK9 nabízejí možnosti velmi výrazného ovlivnění lipidogramu. I jejich místo bude převážně v kombinačních farmakologických režimech. Využití fixních kombinací statinu s ezetimibem považujeme za vítanou pomůcku ke zlepšení adherence, kterou v kontextu nových a mnohdy komplikovanějších léčebných režimů budeme udržovat stále obtížněji.
Léčba dyslipidemií - současnost, otazníky i budoucnost
02/2016 Richard Češka, Lucie Votavová, Michal Vrablík
Kardiovaskulární onemocnění stále představují celosvětově nejčastější příčinu úmrtí, především v průmyslově vyspělých zemích, včetně naší země. V České republice připadá kardiovaskulární onemocnění jako příčina úmrtí téměř na polovinu počtu zemřelých (více než 50 % žen a mužů lehce pod 50 %). Nejvýznamnějším krokem ke snížení kardiovaskulární morbidity a mortality je prevence, ovlivnění rizikových faktorů. Je to obecně akceptovaný směr v prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Farmakoterapie hyperlipoproteinemií a dyslipidemií je považována za jeden z nejúčinnějších preventivních i terapeutických postupů. Po objevu statinů a jejich zavedení do praxe v 90. letech minulého století se zdálo, že vývoj hypolipidemik je u konce. Jediné nové molekule, ezetimibu, chyběla data z velké intervenční studie (což se změnilo publikací studie IMPROVE-IT) a nové léky do klinické praxe nepostoupily. Teprve v posledních letech se možnosti ovlivnit plazmatické koncentrace lipidů a lipoproteinů velmi významně rozšiřují.
Novými léky, které jsou cílené především na homozygoty s familiární hypercholesterolemií, jsou lomitapid a mipomersen. Za nejvýznamnější progresi a příslib v hypolipidemické léčbě považujeme dnes monoklonální protilátky nebo inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9). Tyto parenterálně podávané léky snižují koncentraci LDL-choles- terolu o 50-60 %, i více, navíc snižují koncentraci apolipoprotinu B a dokonce i koncentraci lipoproteinu(a). Pro tuto nejnovější skupinu nemáme ještě data z kontrolovaných morbiditně-mortalitních studií. Přesto předběžná ale významná data z metaanalýz a sledování bezpečnosti svědčí pro pozitivní trendy ve snižování kardiovaskulárních onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK
Kardiovaskulární onemocnění stále představují celosvětově nejčastější příčinu úmrtí, především v průmyslově vyspělých zemích, včetně naší země. V České republice připadá kardiovaskulární onemocnění jako příčina úmrtí téměř na polovinu počtu zemřelých (více než 50 % žen a mužů lehce pod 50 %). Nejvýznamnějším krokem ke snížení kardiovaskulární morbidity a mortality je prevence, ovlivnění rizikových faktorů. Je to obecně akceptovaný směr v prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Farmakoterapie hyperlipoproteinemií a dyslipidemií je považována za jeden z nejúčinnějších preventivních i terapeutických postupů. Po objevu statinů a jejich zavedení do praxe v 90. letech minulého století se zdálo, že vývoj hypolipidemik je u konce. Jediné nové molekule, ezetimibu, chyběla data z velké intervenční studie (což se změnilo publikací studie IMPROVE-IT) a nové léky do klinické praxe nepostoupily. Teprve v posledních letech se možnosti ovlivnit plazmatické koncentrace lipidů a lipoproteinů velmi významně rozšiřují.
Novými léky, které jsou cílené především na homozygoty s familiární hypercholesterolemií, jsou lomitapid a mipomersen. Za nejvýznamnější progresi a příslib v hypolipidemické léčbě považujeme dnes monoklonální protilátky nebo inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9). Tyto parenterálně podávané léky snižují koncentraci LDL-choles- terolu o 50-60 %, i více, navíc snižují koncentraci apolipoprotinu B a dokonce i koncentraci lipoproteinu(a). Pro tuto nejnovější skupinu nemáme ještě data z kontrolovaných morbiditně-mortalitních studií. Přesto předběžná ale významná data z metaanalýz a sledování bezpečnosti svědčí pro pozitivní trendy ve snižování kardiovaskulárních onemocnění.