Vybrané články

01/2024 MUDr. Eva Račická
Inzulinovou rezistenci (IR) definujeme jako stav, kdy normální koncentrace volného plazmatického inzulinu vyvolává sníženou biologickou odpověď v organismu. Hlavním klinickým projevem je porucha v oblasti metabolismu glukózy. Inzulinová rezistence se projevuje i v dalších oblastech účinku inzulinu, jako je ovlivnění metabolismu bílkovin, tuků, jeho proliferační a mitogenní účinek nebo vliv na sekreci vazoaktivních a trofických faktorů. Inzulinová rezistence je asociována s celou řadou patologických stavů, nejčastěji je podkladem metabolického syndromu, který se proto také označuje jako syndrom IR. Metabolický syndrom výrazně zhoršuje prognózu nemocných, protože zvyšuje riziko akcelerace aterosklerózy. Mezi typické součásti metabolického syndromu patří kromě IR hyperinzulinemie, centrální obezita, některé typy dyslipoproteinemie, hypertenze, hyperurikemie, porucha glukózového metabolismu, diabetes mellitus 2. typu, porucha hemokoagulace, endoteliální dysfunkce a zvýšení ukazatelů zánětlivé aktivity, nejnověji se hodně diskutuje o nealkoholické steatohepatitidě jako projevu IR v játrech. Léčba IR spočívá jednak v ovlivnění režimových opatření – dietě a fyzické aktivitě, jednak v použití léků – v současné době máme k dispozici jako pravý inzulinový senzitizér pouze pioglitazon jako zástupce thiazolidindionů. Potřebnou součástí léčby metabolického syndromu je i ovlivnění dalších komponent, jako je hypertenze, obezita, dyslipidemie.

01/2023 MUDr. Eva Račická
Od doby uvedení prvního agonisty receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptide-1 receptor agonists, GLP-1 RA), který byl schválen v roce 2005 (exenatid 2* denně) pro léčbu diabetes mellitus 2. typu, byly v této lékové skupině vyvinuty nové léky, které mají významný účinek na úpravu glykemie a tělesné hmotnosti. Vývoj podání těchto léků pak vedl k subkutánní aplikaci injekcí 1* denně a 1* týdně. V roce 2021 byl v České republice uveden na trh první perorálně podávaný GLP-1 RA, a to semaglutid. Tento článek poskytuje výsledky z klinického programu PIONEER, které svědčí o účinnosti a dobré toleranci perorálního semaglutidu v léčbě diabetu 2. typu. Článek se také zabývá postavením perorálního semaglutidu v kontextu algoritmu léčby diabetes mellitus 2. typu.

01/2023 MUDr. Eva Račická
Léčba bazálním inzulínem je velmi důležitá pro léčbu diabetes mellitus 1. typu a často se stane nezbytnou během průběhu diabetes mellitus 2. typu při jeho progresi, která je spojená s postupným poklesem funkce a počtu β-buněk pankreatu, které produkují inzulin. Nicméně zahájení léčby a optimalizace léčby bazálním inzulinem u diabetes mellitus 2. typu může být náročná z důvodu mnoha faktorů, jako je například riziko hypoglykemie a potřeba každodenních injekcí. V tomto článku shrnujeme dosavadní poznatky o účinnosti a bezpečnosti nových dlouhodobě působících inzulinových analog podávaných 1* týdně. V současné době jsou testovány bazální inzulin Fc (BIF, LY3209590) a inzulin icodec (LAI 287), které prošly a procházejí klinickými studiemi fáze II a III. Dosavadní výsledky jsou nadějné pro jejich časné uvedení do klinické praxe a další rozšíření možností účinné a bezpečné léčby, která zvýší kvalitu života pacientů s diabetes mellitus.

01/2022 MUDr. Eva Račická
Od doby uvedení prvního agonisty receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptide-1 receptor agonists, GLP-1 RA), který byl schválen v roce 2005 (exenatid 2* denně) pro léčbu diabetes mellitus 2. typu, byly v této lékové skupině vyvinuty nové léky, které mají významný účinek na úpravu glykemie a tělesné hmotnosti. Vývoj podání těchto léků pak vedl k subkutánní aplikaci injekcí 1* denně a 1* týdně. V roce 2021 byl v České republice uveden na trh první perorálně podávaný GLP-1 RA, a to semaglutid. Tento článek poskytuje výsledky z klinického programu PIONEER, které svědčí o účinnosti a dobré toleranci perorálního semaglutidu v léčbě diabetu 2. typu. Článek se také zabývá postavením perorálního semaglutidu v kontextu algoritmu léčby diabetes mellitus 2. typu.

01/2021 MUDr. Eva Račická
Fixní kombinace dlouhodobě působících bazálních inzuLinových analog a agonistů receptoru pro gLukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptide-1 receptor, GLP-1R) přináší nové možnosti do léčby diabetes mellitus 2. typu. Jsou určené pacientům, kteří jsou neuspokojivě kompenzováni nefarmakologickou léčbou a perorálními antidiabetiky či bazálním inzulínem. Randomizované studie potvrdily jejich účinnost a bezpečnost. V klinické praxi je možnost využívat fixní kombinaci inzulin glargin / lixisenatid a fixní kombinaci inzulin degludek / liraglutid. V článku je uvedený přehled výsledků studií s těmito přípravky, výsledky studie s fixní kombinací inzulin degludek / liraglutid popsaly srovnatelnost účinku s léčbou v režimu bazál-bolus a také možnost využití této kombinace v procesu deintenzifikace inzulinové léčby diabetiků 2.typu.

01/2020 MUDr. Eva Račická
Diabetes mellitus 2. typu (DM2T) je nemocí, která je závažnou příčinou morbidity a mortality obyvatel v mnoha vyspělých zemích. V současné době je preferována léčba DM2T, která má dobrou účinnost, nezpůsobuje nárůst tělesné hmotnosti a snižuje riziko hypoglykemie. Agonisté receptoru pro peptid 1 podobný glukagonu (glucagon-like peptide-1, GLP-1) jsou důležitou skupinou pro léčbu DM2T, neboť splňují výše uvedená kritéria. Článek pojednává o semaglutidu, což je agonista receptoru GLP-1, podávaný jednou týdně subkutánně, který byl v roce 2019 schválen pro léčbu DM2T v České republice, a o výsledcích kardiovaskulárních studií, jež ovlivnily v roce 2019 aktualizaci společných doporučení pro léčbu hyperglykemie u DM2T, vydanou Americkou diabetologickou asociací a Evropskou asociací pro studium diabetu v roce 2018.

01/2019 MUDr. Eva Račická
Inkretinový systém se stal důležitým cílem v léčbě diabetes mellitus 2. typu v nedávných letech a glukagonu podobný peptid-1 (GLP-1) je předmětem zájmu pro jeho účinek na snížení glykemie. Inkretinový efekt je u některých pacientů s diabetem 2. typu snížený, ale může být zvýšen podáním agonistů receptorů GLP-1. Agonisté receptoru GLP-1 jsou důležitou skupinou léků s prokázaným účinkem a bezpečnostním profilem, jsou odvozeny buď od exendinu 4, nebo jsou modifikací lidského GLP-1. Do této skupiny patří krátkodobě působící prandiální agonisté exenatid, podávaný dvakrát denně, lixisenatid, podávaný jedenkrát denně, a dlouhodobě působící liraglutid, podávaný rovněž jedenkrát denně, a jedenkrát týdně podávané léky albiglutid, dulaglutid, exenatid LAR a semaglutid. Článek popisuje jejich účinnost, kombinace s ostatními antidiabetickými léky a zařazení do posledních léčebných doporučení.

01/2018 MUDr. Eva Račická
Dosáhnout optimální úpravy glykemie u pacientů s diabetes mellitus je dosti obtížné, jednou z překážek je i dnes stále ještě nedostatečná léčba postprandiální glykemie. Optimální pokrytí požadavků na vlastnosti prandiálního inzulínu zůstává stále ne zcela dokonale postižitelným cílem. Vývoj rychle působících analog inzulinu byl velkým krokem vpřed ve vývoji léčby, která snižovala postprandiální glykemii u pacientů s diabetem ve srovnání s použitím humánního inzulinu regular, ale přesto jejich profil s rychlejším nástupem účinku při akcelerované absorpci a kratší době působení dokonale nenapodobuje endogenní sekreci inzulinu. Proto vývoj nových analog inzulinu vede k výrobě přípravků s ještě rychlejším nástupem účinku, někdy nazývaných jako „ultrarychle působící inzulinová analoga“. Nový rychleji působící inzulin aspart má upravené složení injekčního roztoku, a to přidáním nikotinamidu, díky němuž dojde k rychlejší počáteční absorpci, a L-argininu, kterým je dosaženo větší stabilizace roztoku. Důsledkem je rychlejší nástup účinku a výraznější snížení postprandiální glykemie u pacientů s diabetes mellitus 1. i 2. typu. Článek shrnuje recentní poznatky o farmakokinetice a farmakodynamice inzulinu Fiasp a jeho klinické účinnosti a bezpečnosti v dosud publikovaných studiích u diabetiků 1. a 2. typu. Popsané výsledky ukazují, že nový inzulin má potenciál účinně rozšířit možnost léčby diabetiků jak při podávání formou intenzifikované inzulinové léčby, tak v inzulinových pumpách.

02/2017 MUDr. Eva Račická
Diabetes mellitus 2. typu je chronické progresivní onemocnění, která způsobuje závažnou morbiditu a vede k předčasné kardiovaskulární mortalitě. Diabetické onemocnění ledvin je významnou a častou komplikací u pacientů s diabetes mellitus 2. typu - vyvíjí se asi u 35 % populace s touto diagnózou. Pokrok ve vývoji nových léků přinesl novou skupinu léků - selektivní inhibitory specifického glukózového přenašeče (sodium-glucose linked contrasporter 2, SGLT-2). Nedávno uveřejněná studie EMPA-REG OUTCOME s empagliflozinem dokumentovala významné benefity této léčby, kterými jsou signifikantně snížené kardiovaskulární riziko - snížení kardiovaskulární mortality i celkové mortality a snížení incidence srdečního selhání. Tyto výsledky ještě dále doplnila analýza sekundárních renálních účinků empagliflozinu, která potvrdila zpomalení progrese diabetického onemocnění ledvin při podávání empagliflozinu oproti placebu u skupiny pacientů s diabetes mellitus 2. typu s vysokým kardiovaskulárním rizikem a snížení výskytu klinicky relevantních renálních příhod.