Vybrané články

01/2023 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Řada pacientů s diabetes mellitus 2. typu stále nedosahuje požadovaných cílů kompenzace svého onemocnění, a tak se hledají další postupy a upravují se algoritmy terapie. Agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptide-1 receptor agonists, GLP-1 RA) se dostávají do přední linie antidiabetické léčby pro své komplexní účinky jak na zlepšení parametrů dlouhodobé kompenzace a lipidového spektra, tak na významné snížení hmotnosti. Agonisté receptoru pro GLP-1 také redukují riziko závažných nežádoucích kardiovaskulárních příhod (major adverse cardiovascular events, MACE) u dospělých diabetiků 2. typu s již diagnostikovaným kardiovaskulárním onemocněním nebo vícečetnými kardiovaskulárními rizikovými faktory. Nový duální receptorový agonista pro GLP-1 a na glukóze závislý inzulinotropní polypeptid (glucose-dependent insulinotropic polypeptide, GIP) tirzepatid potvrdil účinnost a bezpečnost v klinické programu studií fáze III SURPASS s velmi významným účinkem na redukci hmotnosti a kontrolu glykemie bez zvýšení rizika hypoglykemií. Nově se objevují studie s multireceptorovými inkretinovými agonisty, např. s trojitým účinkem na receptory pro GIP, GLP-1 a glukagon.

01/2022 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Agonisté receptoru pro GLP-1 (glucagon-like peptide-1 receptor agonists, GLP-1 RA) patří do antidiabetické terapie šestnáct let. Mezi hlavní společné mechanismy jejich účinku patří zvýšení hyperglykemií indukované sekrece inzulinu, suprese sekrece glukagonu při hyperglykemii nebo euglykemii, zpomalení vyprazdňování žaludku zabraňující postprandiálnímu zvýšení glykemie, redukce příjmu kalorií a redukce hmotnosti. Agonisty receptoru GLP-1 dělíme na základě struktury na odvozené od GLP-1 a na odvozené od exendinu 4, dále podle délky účinku na krátce a dlouze působící. Krátce působící mají účinek prandiální, ovlivňující hlavně vyprazdňování žaludku a postprandiální glykemii, a dlouze působící (liraglutid, exenatid s aplikací 1* týdně, dulaglutid s aplikací 1* týdně, albiglutid a semaglutid) kromě ovlivnění vyprazdňování žaludku dobře ovlivňují i glykemii nalačno. Oba typy je možné aplikovat ve fixní nebo volné kombinaci s inzulinem a také s perorálními antidiabetiky. GLP-1 RA snižují významně hmotnost pacienta. Léčba GLP-1 RA je účinná v prevenci kardiovaskulárních příhod a v prevenci renálních komplikací diabetu 2. typu, a to i u pacientů s již přítomnými aterosklerotickými cévními komplikacemi. Zkoumány jsou nové indikace pro GLP-1 RA, jako je diabetes mellitus 1. typu, neurodegenerativní onemocnění a psoriáza.

01/2021 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Terapie inzulinem stále zůstává pro část pacientů s diabetem nezbytným léčebným postupem. Vývoj nových inzulínových analog směřuje jednak k prodlužování jejich účinků, jednak naopak ke zrychlení akce k pokrytí postprandiální glykemie. A také k řešení dalších problémů, které jsou s terapií inzulinem spojeny, tj. především obtížně předvídatelné kolísání glykemie (mezidenní variabilita), nesnadná titrace k dosažení normoglykemie, obtížné úpravy dávek podle změn v inzulinové senzitivitě (fyzická aktivita, stres, onemocnění, snížení energetického příjmu, příjem alkoholu), injekční aplikace jako bariéra zahájení léčby oproti perorální nebo vnitřní sekreci apod. Mezi nové inzuliny, které se v letošním roce zařadily do běžné praxe, patří ultrarychlý inzulin lispro (URLi). Zajímavé jsou výsledky studií s jednou týdně podávanými inzuliny (inzulin icodec, BIF, AB101, HM12470).¹

01/2020 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Dlouhodobě působící bazální inzulíny mají mít prolongovaný, bezvrcholový účinek, s nízkou variabilitou účinku. Nízká variabilita je spojena s nižším rizikem hypoglykemií při titraci, lepším dosažením cílových hodnot kompenzace a snížením rizika vývoje pozdních komplikací. Nízká variabilita mezi dny znamená reprodukovatelný účinek na snížení glykemie mezi jednotlivými každodenními injekcemi, zatímco nízká variabilita během dne představuje konzistentní účinek na snížení glykemie během 24hodinového dávkovacího intervalu. Bazální inzulinová analoga druhé generace inzulin glargin U300 a inzulin degludek mají lepší farmakodynamické účinky, které se potvrdily v řadě studií. Inzuliny se liší v principu uvolňování z podkoží. Nově jsou k dispozici výsledky studií porovnávající oba inzuliny. V klinické praxi poskytují oba inzuliny pro diabetické pacienty novou kvalitu léčby.

01/2019 MUDr. Václava Adámková
Staphylococcus aureus je jedním z nejčastějších původců bakteriálních infekcí, včetně kmenů rezistentních k meticilinu (meticilin rezistentní Staphylococcus aureus, MRSA). Léčba infekcí vyvolaných MRSA je limitována spektrem dostupných antibiotik. Novým antibiotikem s účinkem na MRSA je cefalosporin páté generace - ceftarolin. Mezi jeho indikace patří komplikované infekce kůže a měkkých tkání a komunitní pneumonie. Klinická účinnost ceftarolinu byla prokázána i v observačních studiích u pacientů s infekcemi krevního řečiště.

01/2019 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Terapie inzulínem v současnosti zaznamenává rychlý rozvoj. Do praxe se dostávají nová krátkodobě i dlouhodobě účinkující inzulínová analoga a také fixní kombinace inzulínu a agonistů receptorů pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1 RA). Inzulinoterapie dokáže rychle snížit glykemii, avšak je limitována rizikem vzniku hypoglykemie a také zvýšením hmotnosti. Nové inzuliny jsou vyvíjeny tak, aby se riziko vzniku hypoglykemických příhod snižovalo a rovněž nedocházelo ke zbytečnému zvyšování hmotnosti pacienta s diabetem. Fixní injekční přípravky kombinující dlouhodobě působící inzulinová analoga s GLP-1 RA ovlivňují jak glykemii nalačno, tak postprandiálně, a to bez zvýšení hmotnosti a rizika hypoglykemií. Efektivita terapie inzulinem závisí na dobré spolupráci s pacientem, opakované edukaci, správné titraci a úpravě dávek podle selfmonitoringu. K složitějšímu, ale velmi sofistikovanému typu inzulinoterapie se řadí léčba inzulinovou pumpou doplněnou o kontinuální monitorování glykemie. Inzulinoterapie patří k náročným způsobům antidiabetické léčby, ale při dodržení správných postupů též k nejúčinnějším.

01/2018 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Kanagliflozin, C-glukosidový derivát thiofenu, patří k inhibitorům transportéru SGLT2, který zajišťuje reabsorpci většiny glukózy v ledvinách. Inhibice snižuje reabsorpci glukózy a renální práh pro glukózu, a tak u diabetiků 2. typu se mechanismem nezávislým na inzulínu sníží zvýšená koncentrace glukózy v krvi. Kanagliflozin inhibuje i SGLT1 transportéry, ale selektivita pro SGLT2 je přibližně stopadesátkrát větší. Zvýšené vylučování glukózy močí, osmotická diuréza, vede také ke snížení hmotnosti a krevního tlaku. Účinkuje na SGLT2 v proximálním tubulu ledvin, dále se prokázalo zpomalení střevní absorpce glukózy při inhibici SGLT1. Z hlediska účinnosti snižuje dobře hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA,_c) v dvojkombinaci i trojkombinaci perorálních antidiabetik a také v kombinaci s inzulinem, bez zvýšení rizika hypoglykemií. V souvislosti s léčbou inhibitory SGLT2 i kanagliflozinem bylo popsáno několik případů euglykemické diabetické ketoacidózy, doporučuje se při potížích sledovat ketolátky. Na kongresu Americké diabetologické asociace v roce 2017 byly publikovány výsledky kardiovaskulární studie CANVAS, kdy kanagliflozin signifikantně snížil riziko primárního složeného výstupu (nefatální infarkty myokardu, cévní mozkové příhody a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění) a složeného renálního výstupu (40% redukce glomerulární filtrace, náhrady ledvin nebo úmrtí z renální příčiny), avšak vyskytly se častěji některé nežádoucí účinky: výskyt nízkých amputací, fraktur, genitálních infekcí u mužů, vaginitidy a symptomů spojených s osmotickou diurézou, které budou sledovány v dalších studiích. Další inhibitor SGLT2 tak prokázal pozitivní vliv na snížení kardiovaskulárního rizika, což je jeden z hlavních požadavků na antidiabetickou terapii.

02/2017 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Léčba bazálním inzulínem v kombinaci s perorálními antidiabetiky již dlouhodobě patří k ověřeným postupům v kompenzaci diabetes mellitus 2. typu. Dalším krokem v intenzifikaci léčby podle doporučení odborných společností může být buď přidání krátkodobě působícího analoga v režimu bazál-plus či bazál-bolus, nebo nová možnost - kombinace s agonisty GLP-1 (glucagon-like peptide 1). Fixní kombinace liraglutid/degludek kombinuje dlouhodobě působícího agonistu GLP-1 liraglutid s dlouhodobě působícím inzulinovým analogem degludek. Inzulin degludek dobře ovlivní glykémii nalačno a účinek liraglutidu spočívá ve snížení glykémie nalačno i postprandiálně bez rizika hypoglykemických příhod a v redukci hmotnosti. Liraglutid ve studii LEADER snižoval kardiovaskulární riziko podle tříbodového MACE (major adverse cardiovascular events), složeného z kardiovaskulárního úmrtí, nefatálního infarktu myokardu a nefatální cévní mozkové příhody, a byl signifikantně účinný také ve snížení rizika mikrovaskulárních komplikací. Fixní přípravek inzulin degludek/liraglutid (Xultophy) s aplikací jedenkrát denně byl hodnocen po stránce účinnosti a bezpečnosti v programu studií DUAL. Byla prokázána jeho superiorita ve srovnání s inzulinem glargin U100. Nezbytnou součástí léčby je i správná titrace, která byla posuzována ve studii DUAL VI.