Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek hepatologie . Zobrazit všechny články
Nealkoholová tuková choroba jater
06/2019 Prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc.; MUDr. Irma Dresslerová; MUDr. Tomáš Fejfar; Ph.D.; MUDr. Štěpán Šembera
V dnešní době je nealkoholová tuková choroba jater (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD) nejčastějším chronickým jaterním onemocněním. To souvisí s nárůstem obezity a diabetů mellitu 2. typu. Prostá steatóza je spojena v rozvinutých zemích s kardiovaskulárními komplikacemi, zatímco zánět (steatohepatitida) vede k rozvoji jaterní cirhózy. Přes intenzivní výzkum zatím nevíme přesně, co vznik a rozvoj zánětu podmiňuje. V diagnostice se stále více opíráme o tranzientní elastografii, i když jaterní biopsie zůstává zlatým standardem. Přestože jsou v léčbě testovány desítky molekul, stále nemáme lepší terapii, než je snížení energetického příjmu a zvýšení pohybové aktivity. Přestože NAFLD je definována jako postižení jater bez účasti alkoholu, jeho role je v řadě případů zřejmě skrývaná, a proto nezanedbatelná.
CELÝ ČLÁNEK
V dnešní době je nealkoholová tuková choroba jater (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD) nejčastějším chronickým jaterním onemocněním. To souvisí s nárůstem obezity a diabetů mellitu 2. typu. Prostá steatóza je spojena v rozvinutých zemích s kardiovaskulárními komplikacemi, zatímco zánět (steatohepatitida) vede k rozvoji jaterní cirhózy. Přes intenzivní výzkum zatím nevíme přesně, co vznik a rozvoj zánětu podmiňuje. V diagnostice se stále více opíráme o tranzientní elastografii, i když jaterní biopsie zůstává zlatým standardem. Přestože jsou v léčbě testovány desítky molekul, stále nemáme lepší terapii, než je snížení energetického příjmu a zvýšení pohybové aktivity. Přestože NAFLD je definována jako postižení jater bez účasti alkoholu, jeho role je v řadě případů zřejmě skrývaná, a proto nezanedbatelná.
Pangenotypové režimy léčby u pacientů s hepatitidou C
04/2019 Prof. MUDr. Petr Husa, CSc.
Léčba chronické hepatitidy C kombinací přímo působících perorálních virostatik má vysokou účinnost (až 100 %), minimum kontraindikací a mimořádně příznivý bezpečnostní profil. Podle platných evropských i českých doporučení jsou pro léčbu chronické infekce virem hepatitidy C (HCV) preferovány terapeutické režimy účinné proti všem genotypům HCV (pangenotypové režimy). Celosvětově i v České republice jsou dostupné tři pangenotypové režimy pro léčbu chronické infekce HCV. Ve všech případech jde o fixní kombinace, tedy dva nebo tři účinné léky jsou obsaženy v jedné tabletě: 1. kombinace sofosbuviru s velpatasvirem, 2. kombinace sofosbuviru, velpatasviru a voxilapreviru a 3. kombinace glekapreviru s pibrentasvirem.
CELÝ ČLÁNEK
Léčba chronické hepatitidy C kombinací přímo působících perorálních virostatik má vysokou účinnost (až 100 %), minimum kontraindikací a mimořádně příznivý bezpečnostní profil. Podle platných evropských i českých doporučení jsou pro léčbu chronické infekce virem hepatitidy C (HCV) preferovány terapeutické režimy účinné proti všem genotypům HCV (pangenotypové režimy). Celosvětově i v České republice jsou dostupné tři pangenotypové režimy pro léčbu chronické infekce HCV. Ve všech případech jde o fixní kombinace, tedy dva nebo tři účinné léky jsou obsaženy v jedné tabletě: 1. kombinace sofosbuviru s velpatasvirem, 2. kombinace sofosbuviru, velpatasviru a voxilapreviru a 3. kombinace glekapreviru s pibrentasvirem.
Protivirová léčba a její postavení v terapii HCV asociované kryoglobulinemie
02/2019 Prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc.
Kryoglobulinemie je nejdůležitější extrahepatální manifestací chronické infekce virem hepatitidy C (HCV). Kryoglobuliny jsou paraproteiny produkované B lymfocyty v důsledku prokázané aktivní replikace HCV v B lymfocytech. Typickým klinickým projevem kryoglobulinemie je kožní vaskulitida, postižení ledvin a postižení periferního nervstva. Protivirová léčba perorálními virostatiky je jedinou kauzální léčebnou modalitou. Její podání je indikováno prakticky vždy, někdy současně s další variantou léčby - cytodepleční terapií rituximabem. Podání protivirové léčby se řídí stejnými pravidly jako u „ne-kryoglobulinemické“ infekce HCV, má i stejnou protivirovou účinnost. Ve většině případů dochází při vyléčení infekce i k trvalému zlepšení či dokonce vymizení symptomatologie kryoglobulinemie, nicméně existují i případy, kdy aktivita kryoglobulinemie přetrvává i při úspěšné protivirové léčbě. Jak přesně postupovat v těchto případech, není dosud jasné.
CELÝ ČLÁNEK
Kryoglobulinemie je nejdůležitější extrahepatální manifestací chronické infekce virem hepatitidy C (HCV). Kryoglobuliny jsou paraproteiny produkované B lymfocyty v důsledku prokázané aktivní replikace HCV v B lymfocytech. Typickým klinickým projevem kryoglobulinemie je kožní vaskulitida, postižení ledvin a postižení periferního nervstva. Protivirová léčba perorálními virostatiky je jedinou kauzální léčebnou modalitou. Její podání je indikováno prakticky vždy, někdy současně s další variantou léčby - cytodepleční terapií rituximabem. Podání protivirové léčby se řídí stejnými pravidly jako u „ne-kryoglobulinemické“ infekce HCV, má i stejnou protivirovou účinnost. Ve většině případů dochází při vyléčení infekce i k trvalému zlepšení či dokonce vymizení symptomatologie kryoglobulinemie, nicméně existují i případy, kdy aktivita kryoglobulinemie přetrvává i při úspěšné protivirové léčbě. Jak přesně postupovat v těchto případech, není dosud jasné.
Idiopatická necirhotická portální hypertenze - kazuistika
01/2019 MUDr. Štěpán Šembera; MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D.; MUDr. Václav Jirkovský; MUDr. Miroslav Podhola, Ph,D.; prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc.; prof. MUDr. Marcela Kopáčová, Ph.D.
Nemocná s běžným variabilním imunodeficitem a nyní s postupně se vyvíjející splenomegalií byla hospitalizována k diagnostice. Byly vyloučeny infekce, hematologická onemocnění a střádavé choroby. Na zobrazení výpočetní tomografií a dále při gastroskopii byly přítomny známky portální hypertenze, bez postižení jaterních cév. Histologické vyšetření jater vyloučilo jaterní cirhózu. Na základě přítomnosti nodulů charakteristických pro nodulární regenerativní hyperplazii byl případ uzavřen jako idiopatická necirhotická portální hypertenze. Jedná se o neobvyklé jaterní onemocnění vedoucí k nodulovanému vzhledu jater a portální hypertenzi, které lze snadno zaměnit za jaterní cirhózu. Je spjato s některými imunopatologiemi a prokoagulačními stavy. Jeho podstatou jsou trombózy malých intrahepatických větví portální žíly. Histologicky jsou pro něj diagnostické nodulární regenerativní hyperplazie a cirhóza s nekompletními septy, dále pak stenóza portálních žil, herniace portální žíly, hypervaskularizovaná portální pole a abnormální periportální cévy. Léčebně lze části nemocných pomoci antikoagulační terapií.
CELÝ ČLÁNEK
Nemocná s běžným variabilním imunodeficitem a nyní s postupně se vyvíjející splenomegalií byla hospitalizována k diagnostice. Byly vyloučeny infekce, hematologická onemocnění a střádavé choroby. Na zobrazení výpočetní tomografií a dále při gastroskopii byly přítomny známky portální hypertenze, bez postižení jaterních cév. Histologické vyšetření jater vyloučilo jaterní cirhózu. Na základě přítomnosti nodulů charakteristických pro nodulární regenerativní hyperplazii byl případ uzavřen jako idiopatická necirhotická portální hypertenze. Jedná se o neobvyklé jaterní onemocnění vedoucí k nodulovanému vzhledu jater a portální hypertenzi, které lze snadno zaměnit za jaterní cirhózu. Je spjato s některými imunopatologiemi a prokoagulačními stavy. Jeho podstatou jsou trombózy malých intrahepatických větví portální žíly. Histologicky jsou pro něj diagnostické nodulární regenerativní hyperplazie a cirhóza s nekompletními septy, dále pak stenóza portálních žil, herniace portální žíly, hypervaskularizovaná portální pole a abnormální periportální cévy. Léčebně lze části nemocných pomoci antikoagulační terapií.
Pokrok v léčbě hepatitidy C
04/2018
Hepatitida C představuje vážnýzdravotní problém u nás i ve světě. Podle dokumentu Evropské asociace pro studium jater (EASL) z dubna 2018 trpí chronickou nákazou tímto virem celosvětově na 71 milionů lidí.
CELÝ ČLÁNEK
Hepatitida C představuje vážnýzdravotní problém u nás i ve světě. Podle dokumentu Evropské asociace pro studium jater (EASL) z dubna 2018 trpí chronickou nákazou tímto virem celosvětově na 71 milionů lidí.
Role praktického lékaře v péči o pacienty s chronickou hepatitidou C
03/2018 Prof. MUDr. Petr Husa, CSc.
Léčba chronické hepatitidy C kombinací přímo působících perorálních virostatik (directly acting antivirals, DAA) má vysokou účinnost (až 100 %), minimum kontraindikací a mimořádně příznivý bezpečnostní profil. Současné možnosti bezinterferonové léčby představují kombinace sofosbuviru s jinými DAA (velpatasvir, velpatasvir + voxilaprevir, ledipasvir), kombinace paritaprevir potencovaný ritonavirem + ombitasvir ± dasabuvir a fixní kombinace elbasviru s grazoprevirem. Během roku 2018 bude v České republice dostupná i fixní kombinace glecapreviru s pibrentasvirem. Hlavním úkolem současnosti je aktivní vyhledávání a léčba nemocných s chronickou hepatitidou C, dříve než se u nich onemocnění dostane do pokročilých stadií, kdy je již kvalita a délka jejich života výrazně ovlivněna.
CELÝ ČLÁNEK
Léčba chronické hepatitidy C kombinací přímo působících perorálních virostatik (directly acting antivirals, DAA) má vysokou účinnost (až 100 %), minimum kontraindikací a mimořádně příznivý bezpečnostní profil. Současné možnosti bezinterferonové léčby představují kombinace sofosbuviru s jinými DAA (velpatasvir, velpatasvir + voxilaprevir, ledipasvir), kombinace paritaprevir potencovaný ritonavirem + ombitasvir ± dasabuvir a fixní kombinace elbasviru s grazoprevirem. Během roku 2018 bude v České republice dostupná i fixní kombinace glecapreviru s pibrentasvirem. Hlavním úkolem současnosti je aktivní vyhledávání a léčba nemocných s chronickou hepatitidou C, dříve než se u nich onemocnění dostane do pokročilých stadií, kdy je již kvalita a délka jejich života výrazně ovlivněna.
Nealkoholová steatóza jater a nealkoholová steatohepatitida – včasná diagnostika a možnosti léčby
02/2018 MUDr. Jan Šťovíček
Nealkoholová steatóza jater (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD), obvykle překládané jako nealkoholové tukové onemocnění jater, je vzhledem ke své prevalenci jedno z nejčastějších onemocnění dnešní doby. V západních zemích dosahuje odhadovaná prevalence 17-46 % dospělé populace. Vzhledem k této vysoké prevalenci onemocnění představuje i relativně malé riziko progrese v absolutních číslech významné množství jedinců s pokročilou jaterní chorobou. Proto je kladen důraz na možnosti neinvazivní diagnostiky pokročilosti jaterního postižení. Vedle skórovacích systémů založených na hodnocení laboratorních a klinických biomarkerů se stále častěji uplatňují neinvazivní zobrazovací metody, především transientní elastografie a ARFI (acoustic radiation force impulse imaging). V současné době jsou základem terapie NAFLD dietní intervence a zvýšení pohybové aktivity. Z farmakologických možností lze u rizikových jedinců případně zvážit podání vitaminu E, u diabetiků pak pioglitazon.
CELÝ ČLÁNEK
Nealkoholová steatóza jater (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD), obvykle překládané jako nealkoholové tukové onemocnění jater, je vzhledem ke své prevalenci jedno z nejčastějších onemocnění dnešní doby. V západních zemích dosahuje odhadovaná prevalence 17-46 % dospělé populace. Vzhledem k této vysoké prevalenci onemocnění představuje i relativně malé riziko progrese v absolutních číslech významné množství jedinců s pokročilou jaterní chorobou. Proto je kladen důraz na možnosti neinvazivní diagnostiky pokročilosti jaterního postižení. Vedle skórovacích systémů založených na hodnocení laboratorních a klinických biomarkerů se stále častěji uplatňují neinvazivní zobrazovací metody, především transientní elastografie a ARFI (acoustic radiation force impulse imaging). V současné době jsou základem terapie NAFLD dietní intervence a zvýšení pohybové aktivity. Z farmakologických možností lze u rizikových jedinců případně zvážit podání vitaminu E, u diabetiků pak pioglitazon.
Fixní kombinace sofosbuviru a velpatasviru v léčbě pacientů s virovou hepatitidou typu C – bezpečnost a účinnost kombinace
02/2018 MUDr. Michal Koula, MUDr. Kristýna Kubíčková, prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc.
V přehledovém článku je proveden rozbor základních farmakologických vlastností, léčebných výsledků i indikací fixní kombinace sofosbuviru a velpatasviru (Epclusa®). Jde o kombinaci inhibitoru kofaktoru polymerázy (produktu NS5A oblasti virového genomu) - velpatasviru a inhibitoru RNA dependentní RNA-polymerázy (produktu NS5B oblasti virového genomu) - sofosbuviru. Protože se jedná o první kombinaci virostatik účinnou proti všem základním genotypům viru hepatitidy C, je její indikační pole velmi široké. Primární výhodou preparátu je jeho vysoká bezpečnost, minimální nežádoucí účinky, téměř 100% účinnost a především jednoduchost jeho podání z pohledu pacienta.
CELÝ ČLÁNEK
V přehledovém článku je proveden rozbor základních farmakologických vlastností, léčebných výsledků i indikací fixní kombinace sofosbuviru a velpatasviru (Epclusa®). Jde o kombinaci inhibitoru kofaktoru polymerázy (produktu NS5A oblasti virového genomu) - velpatasviru a inhibitoru RNA dependentní RNA-polymerázy (produktu NS5B oblasti virového genomu) - sofosbuviru. Protože se jedná o první kombinaci virostatik účinnou proti všem základním genotypům viru hepatitidy C, je její indikační pole velmi široké. Primární výhodou preparátu je jeho vysoká bezpečnost, minimální nežádoucí účinky, téměř 100% účinnost a především jednoduchost jeho podání z pohledu pacienta.
Moderní léčba chronické virové hepatitidy C
02/2018 MUDr. Barbora Yassin, MUDr. Karel Dvořák, Ph.D.
Léčba chronické virové hepatitidy C prodělala v posledních desetiletích zásadní vývoj. Od objevení vlastního viru v roce 1989, přes první terapeutické režimy s interferonem a kombinaci interferonu s ribavirinem, které byly zatíženy množstvím nežádoucích účinků, až k dnešním léčebným schématům s užitím přímo působících antivirotik. Přímo působící antivirotika a jejich zavedení do klinické praxe způsobilo doslova revoluci v léčbě hepatitidy C. Léčba je nyní vysoce účinná u naprosté většiny pacientů, a navíc není provázena významnějšími nežádoucími účinky. Článek uvádí přehled léčebných možností chronické infekce HCV přímo působícími antivirotiky.
CELÝ ČLÁNEK
Léčba chronické virové hepatitidy C prodělala v posledních desetiletích zásadní vývoj. Od objevení vlastního viru v roce 1989, přes první terapeutické režimy s interferonem a kombinaci interferonu s ribavirinem, které byly zatíženy množstvím nežádoucích účinků, až k dnešním léčebným schématům s užitím přímo působících antivirotik. Přímo působící antivirotika a jejich zavedení do klinické praxe způsobilo doslova revoluci v léčbě hepatitidy C. Léčba je nyní vysoce účinná u naprosté většiny pacientů, a navíc není provázena významnějšími nežádoucími účinky. Článek uvádí přehled léčebných možností chronické infekce HCV přímo působícími antivirotiky.