Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Lukáš Milan . Zobrazit všechny články
Inhibitory TNF-α v terapii idiopatických střevních zánětů
04/2021 Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF
Monoklonální protilátky inhibující aktivitu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α) představují první generaci biologické léčby, která je nejúčinnější léčbou idiopatických střevních zánětů - Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy. U střevních zánětů má nejširší uplatnění infliximab, zatímco jiné anti-TNF-α protilátky (certolizumab, etanercept), které se široce užívají u pacientů s revmatickým onemocněním, se v terapii střevních zánětů vůbec neuplatnily. Zkušenosti s léčbou infliximabem u 916 nemocných s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou v Klinickém a výzkumném centru pro idiopatické střevní záněty ISCARE, a.s., ukázaly, že účinnost této terapie je významně lepší u pacientů s Crohnovou nemocí v porovnání s ulcerózní kolitidou. Téměř u dvou třetin pacientů je potřeba intenzifikovat dávky v průběhu léčby, aby se udržel počáteční a příznivý účinek terapie. Nežádoucí účinky léčby byly relativně časté a byly zaznamenány u jedné třetiny léčených pacientů, ale jen výjimečně byly tak závažné, že vedly k ukončení terapie.
CELÝ ČLÁNEK
Monoklonální protilátky inhibující aktivitu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α) představují první generaci biologické léčby, která je nejúčinnější léčbou idiopatických střevních zánětů - Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy. U střevních zánětů má nejširší uplatnění infliximab, zatímco jiné anti-TNF-α protilátky (certolizumab, etanercept), které se široce užívají u pacientů s revmatickým onemocněním, se v terapii střevních zánětů vůbec neuplatnily. Zkušenosti s léčbou infliximabem u 916 nemocných s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou v Klinickém a výzkumném centru pro idiopatické střevní záněty ISCARE, a.s., ukázaly, že účinnost této terapie je významně lepší u pacientů s Crohnovou nemocí v porovnání s ulcerózní kolitidou. Téměř u dvou třetin pacientů je potřeba intenzifikovat dávky v průběhu léčby, aby se udržel počáteční a příznivý účinek terapie. Nežádoucí účinky léčby byly relativně časté a byly zaznamenány u jedné třetiny léčených pacientů, ale jen výjimečně byly tak závažné, že vedly k ukončení terapie.
Neobvyklý typ překryvného syndromu u pacientky s Crohnovou chorobou
04/2021 MUDr. Kristýna Kubíčková, Ph.D.; MUDr. Michal Koula; MUDr. Martin Lukáš; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.; prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc.
Včasná diagnostika jaterního onemocnění je důležitou součástí komplexní péče o pacienty s idiopatickými střevními záněty. Tito pacienti patří do rizikové skupiny stran rozvoje autoimunitních jaterních chorob, a to samostatně či v rámci tzv. překryvných syndromů. Nejčastějším typem onemocnění u těchto pacientů je pak primární sklerózující cholangitida a autoimunitní hepatitida. Přesto může docházet k manifestaci i jiných, vzácných typů překryvných syndromů, jak dokumentuje následující kazuistika.
CELÝ ČLÁNEK
Včasná diagnostika jaterního onemocnění je důležitou součástí komplexní péče o pacienty s idiopatickými střevními záněty. Tito pacienti patří do rizikové skupiny stran rozvoje autoimunitních jaterních chorob, a to samostatně či v rámci tzv. překryvných syndromů. Nejčastějším typem onemocnění u těchto pacientů je pak primární sklerózující cholangitida a autoimunitní hepatitida. Přesto může docházet k manifestaci i jiných, vzácných typů překryvných syndromů, jak dokumentuje následující kazuistika.
První klinické zkušenosti s biosimilárním adalimumabem FKB327 u nemocných s idiopatickými střevními záněty
03/2020 MUDr. Veronika Hrubá; MUDr. Karin Matičková; MUDr. Dana Ďuricová, Ph.D.; doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D.; MUDr. Naděžda Machková; MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D.; MUDr. Martin Lukáš; MUDr. Martin Vašátko; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Naše práce se věnuje porovnání klinické účinnosti a bezpečnosti biosimilárního adalimumabu FKB327 (Hulio®) s originálním adalimumabem (Humira®). Celkem 62 nemocných (35 léčených FKB327 a 27 léčených originálním adalimumabem) bylo sledováno po dobu 14 týdnů. U nemocných v obou skupinách došlo k poklesu zánětlivých parametrů (C-reaktivní protein, fekální kalprotektin) a klinické aktivity nemoci (Harveyův-Bradshawův index) bez statisticky významného rozdílu mezi biosimilárním a originálním adalimumabem. Počet významných infekcí, které vedly k předčasnému ukončení léčby, byl nízký a srovnatelný v obou skupinách pacientů (kohorta FKB327 - 5,7 %, kontrolní skupina - 3,7 %).
CELÝ ČLÁNEK
Naše práce se věnuje porovnání klinické účinnosti a bezpečnosti biosimilárního adalimumabu FKB327 (Hulio®) s originálním adalimumabem (Humira®). Celkem 62 nemocných (35 léčených FKB327 a 27 léčených originálním adalimumabem) bylo sledováno po dobu 14 týdnů. U nemocných v obou skupinách došlo k poklesu zánětlivých parametrů (C-reaktivní protein, fekální kalprotektin) a klinické aktivity nemoci (Harveyův-Bradshawův index) bez statisticky významného rozdílu mezi biosimilárním a originálním adalimumabem. Počet významných infekcí, které vedly k předčasnému ukončení léčby, byl nízký a srovnatelný v obou skupinách pacientů (kohorta FKB327 - 5,7 %, kontrolní skupina - 3,7 %).
Biosimilární adalimumab v klinické praxi
02/2020 MUDr. Karin Malíčková; MUDr. Veronika Hrubá; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Biologické léčivé přípravky (biologika, biologická léčiva) jsou nepostradatelnými léky při terapii chronických imunopatologických chorob s těžkým průběhem, a to zejména při neúčinnosti či intoleranci konvenčních léčebných postupů. Představují však velkou ekonomickou zátěž pro zdravotnický systém. Biosimilární léčiva, jako léky strukturálně velmi podobné a zároveň cenově mnohem dostupnější než originální léčiva, přispívají k udržitelnosti nákladů na zdravotní péči a zároveň omezují nerovnost v přístupu pacientů k této vysoce účinné léčbě. Článek shrnuje význam biosimilárních léčivých přípravků s důrazem na nově dostupný biosimilární adalimumab a na jeho využití u idiopatických střevních zánětů.
CELÝ ČLÁNEK
Biologické léčivé přípravky (biologika, biologická léčiva) jsou nepostradatelnými léky při terapii chronických imunopatologických chorob s těžkým průběhem, a to zejména při neúčinnosti či intoleranci konvenčních léčebných postupů. Představují však velkou ekonomickou zátěž pro zdravotnický systém. Biosimilární léčiva, jako léky strukturálně velmi podobné a zároveň cenově mnohem dostupnější než originální léčiva, přispívají k udržitelnosti nákladů na zdravotní péči a zároveň omezují nerovnost v přístupu pacientů k této vysoce účinné léčbě. Článek shrnuje význam biosimilárních léčivých přípravků s důrazem na nově dostupný biosimilární adalimumab a na jeho využití u idiopatických střevních zánětů.
Transplantace stolice v terapii idiopatických střevních zánětů
04/2018 Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Fekální transplantace se stala preferovanou léčebnou modalitou u nemocných s recidivujícími infekcemi bakterií Clostridium difficile. Postavení této léčebné metody u jiných poruch trávicího ústrojí, jako jsou idiopatické střevní záněty nebo syndrom dráždivého tračníku, je stále předmětem klinického výzkumu. V přehledném článku je zmíněn potenciální význam fekální transplantace u pacientů s mírně až středně aktivní ulcerózní kolitidou. Na rozdíl od výsledků zjištěných u klostridiové infekce, je nutné v případě pacientů s ulcerózní kolitidou k dosažení klinického účinku transplantaci opakovat a užívat transplantát získaný od více nepříbuzenských dárců. Jednoznačné místo v terapii ulcerózní kolitidy musí určit až výsledky probíhajících kontrolovaných klinických studií.
CELÝ ČLÁNEK
Fekální transplantace se stala preferovanou léčebnou modalitou u nemocných s recidivujícími infekcemi bakterií Clostridium difficile. Postavení této léčebné metody u jiných poruch trávicího ústrojí, jako jsou idiopatické střevní záněty nebo syndrom dráždivého tračníku, je stále předmětem klinického výzkumu. V přehledném článku je zmíněn potenciální význam fekální transplantace u pacientů s mírně až středně aktivní ulcerózní kolitidou. Na rozdíl od výsledků zjištěných u klostridiové infekce, je nutné v případě pacientů s ulcerózní kolitidou k dosažení klinického účinku transplantaci opakovat a užívat transplantát získaný od více nepříbuzenských dárců. Jednoznačné místo v terapii ulcerózní kolitidy musí určit až výsledky probíhajících kontrolovaných klinických studií.
Postavení enterální výživy v léčbě Crohnovy nemoci
04/2018 MUDr. Marta Kostrejová; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Exkluzivní enterální výživa je efektivní metodou k navození remise u nemocných s aktivní Crohnovou nemocí. V porovnání s glukokortikoidy je celková účinnost enterální výživy u dospělých pacientů nižší a pozitivní odpovědi je dosahováno v 60-65 % případů. U dětí a mladistvých je efektivita enterální výživy srovnatelná s účinkem glukokortikoidů a indukuje remisi až v 85 % případů. Její přidanou hodnotou je pak zlepšení výživy a usnadnění růstu dětí. Enterální výživa je indikována k dlouhodobé několikatýdenní léčbě především u nemocných s malnutricí (BMI < 18,5), a to ve formě sippingu nebo v podobě plné sondové výživy.
CELÝ ČLÁNEK
Exkluzivní enterální výživa je efektivní metodou k navození remise u nemocných s aktivní Crohnovou nemocí. V porovnání s glukokortikoidy je celková účinnost enterální výživy u dospělých pacientů nižší a pozitivní odpovědi je dosahováno v 60-65 % případů. U dětí a mladistvých je efektivita enterální výživy srovnatelná s účinkem glukokortikoidů a indukuje remisi až v 85 % případů. Její přidanou hodnotou je pak zlepšení výživy a usnadnění růstu dětí. Enterální výživa je indikována k dlouhodobé několikatýdenní léčbě především u nemocných s malnutricí (BMI < 18,5), a to ve formě sippingu nebo v podobě plné sondové výživy.
Léčba idiopatických střevních zánětů v graviditě
04/2018 Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Idiopatické střevní záněty postihují mladé lidi ve fertilním věku, proto jsou otázky ohledně možného vlivu léčebných postupů na otěhotnění a průběh gravidity pravidelnou součástí klinické praxe. Z konvenčních léčiv je v graviditě kontraindikován pouze methotrexat a je doporučeno 3-6 měsíců před plánovanou koncepcí tuto léčbu ukončit. Biologická léčba přípravky anti-TNF, která představuje podávání monoklonálních protilátek, nemá žádný nepříznivý teratogenní potenciál. Tato léčba může být bez obav podávána v graviditě i v laktaci. Nová biologika (vedolizumab, ustekinumab), která byla uvedena do klinické praxe před časem, nevykazují žádné negativní signály na průběh gravidity a vývoj plodu, nicméně zkušenosti s nimi jsou zatím velmi omezené.
CELÝ ČLÁNEK
Idiopatické střevní záněty postihují mladé lidi ve fertilním věku, proto jsou otázky ohledně možného vlivu léčebných postupů na otěhotnění a průběh gravidity pravidelnou součástí klinické praxe. Z konvenčních léčiv je v graviditě kontraindikován pouze methotrexat a je doporučeno 3-6 měsíců před plánovanou koncepcí tuto léčbu ukončit. Biologická léčba přípravky anti-TNF, která představuje podávání monoklonálních protilátek, nemá žádný nepříznivý teratogenní potenciál. Tato léčba může být bez obav podávána v graviditě i v laktaci. Nová biologika (vedolizumab, ustekinumab), která byla uvedena do klinické praxe před časem, nevykazují žádné negativní signály na průběh gravidity a vývoj plodu, nicméně zkušenosti s nimi jsou zatím velmi omezené.
„Malé molekuly“ v léčbě idiopatických střevních zánětů
04/2018 MUDr. Radka Vaničková; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
S příchodem biologické léčby se během posledních dvou desetiletí péče o pacienty s idiopatickými střevními záněty radikálně změnila. Léčba současnými biologickými látkami má však některé hlavní nevýhody: nedostatečnou účinnost, komplikace související s infekcí, potenciální riziko malignity, potřebu parenterálního podávání a zvýšené náklady související s léčbou. Nové specifické látky s malou molekulou (small molecule drugs, SMD) mohou řešit problémy spojené s aktuálně dostupnými biologickými látkami. Jejich výhodou je perorální podávání, absence antigenního potenciálu (minimální imunogenicita) a jednoznačně i jednodušší a méně finančně nákladný výrobní proces. V současné době probíhají další klinické studie s několika novými SMD a dalšími perorálně podávanými látkami jako terapeutické možnosti jak pro pacienty s ulcerózní kolitidou, tak s Crohnovou nemocí.
CELÝ ČLÁNEK
S příchodem biologické léčby se během posledních dvou desetiletí péče o pacienty s idiopatickými střevními záněty radikálně změnila. Léčba současnými biologickými látkami má však některé hlavní nevýhody: nedostatečnou účinnost, komplikace související s infekcí, potenciální riziko malignity, potřebu parenterálního podávání a zvýšené náklady související s léčbou. Nové specifické látky s malou molekulou (small molecule drugs, SMD) mohou řešit problémy spojené s aktuálně dostupnými biologickými látkami. Jejich výhodou je perorální podávání, absence antigenního potenciálu (minimální imunogenicita) a jednoznačně i jednodušší a méně finančně nákladný výrobní proces. V současné době probíhají další klinické studie s několika novými SMD a dalšími perorálně podávanými látkami jako terapeutické možnosti jak pro pacienty s ulcerózní kolitidou, tak s Crohnovou nemocí.
Monitorování farmakokinetiky biologických léčiv u idiopatických střevních zánětů
04/2018 MUDr. Karin Malíčková; prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Článek přináší přehled možností monitorace biologické léčby u pacientů s idiopatickými střevními záněty. Biologická léčba monoklonálními protilátkami je formou imunoterapie, která využívá specifické vazby monoklonálních protilátek na cílové proteiny nebo jiné buněčné struktury. Cílem je potlačení probíhající zánětlivé reakce a následného poškození tkáně. Monoklonální protilátky vykazují interindividuální variabilitu protizánětlivého účinku, nežádoucích reakcí a také rozdílný metabolismus a odbourávání v těle pacienta. Monitorování sérových koncentrací léčiv a protilátek může jednak přispívat k individualizaci léčby a dávkování, a tím k její celkové optimalizaci, ale představuje také přístup, který může snižovat náklady na finančně velmi náročnou léčbu.
CELÝ ČLÁNEK
Článek přináší přehled možností monitorace biologické léčby u pacientů s idiopatickými střevními záněty. Biologická léčba monoklonálními protilátkami je formou imunoterapie, která využívá specifické vazby monoklonálních protilátek na cílové proteiny nebo jiné buněčné struktury. Cílem je potlačení probíhající zánětlivé reakce a následného poškození tkáně. Monoklonální protilátky vykazují interindividuální variabilitu protizánětlivého účinku, nežádoucích reakcí a také rozdílný metabolismus a odbourávání v těle pacienta. Monitorování sérových koncentrací léčiv a protilátek může jednak přispívat k individualizaci léčby a dávkování, a tím k její celkové optimalizaci, ale představuje také přístup, který může snižovat náklady na finančně velmi náročnou léčbu.