Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek Pavelka Karel . Zobrazit všechny články

Účinnost secukinumabu u různých domén u psoriatické artritidy

03/2023 Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.
Psoriatická artritida (PsA) se manifestuje řadou skeletálních a mimoskeletálních projevů, přičemž mezi druhou skupinu patří postižení kůže, nehtů, dále pak akutní přední uveitida a idiopatické střevní záněty. Jde o heterogenní onemocnění s rozlišnou závažností projevů. Autor hodnotí účinnost secukinumabu u jednotlivých domén PsA, a to konkrétně u artritidy, rentgenové progrese, vlivu na entezitidy, daktylitidy, axiální postižení a na nehtovou psoriázu. U každé z těchto domén uvádí data z randomizovaných kontrolovaných studií a doplňuje je výsledky z národního registru biologické léčby ATTRA. Na našem pracovišti jsme sledovali dlouhodobou účinnost celkem u 426 pacientů s PsA. Přežívání na léčbě bylo po třech letech 64,6 %. Po dvou letech léčby došlo k signifikantnímu poklesu skóre aktivity choroby u 28 kloubů vypočteného podle hladiny C-reaktivního proteinu (Disease Activity Score in 28 joint for rheumatoid arthritis using C-reactive protein, DAS28-CRP-FW), přičemž 54 % pacientů splňovalo kritéria remise (DAS28-CRP-FW < 2,6) a 74,8 % pak kritérium stavu nízké aktivity DAS28-CRP-FW < 3,2). V registru ATTRA byly dostupné údaje o přítomnosti entezitidy paty u 417 pacientů. Entezitida paty se na začátku léčby vyskytovala u 12,2 % pacientů po 24 měsících léčby, pak u 1,5 % pacientů. Daktylitida se vyskytovala v registru ATTRA na začátku léčby u 22 % pacientů a po dvou letech léčby se snížila na 4,7 %. Střední a závažné postižení nehtů se v registru ATTRA se vyskytovalo u 33,2 % pacientů na začátku léčby a u 33,2 % pacientů a po dvou letech léčby u 3,8 % pacientů.
CELÝ ČLÁNEK

Úvodník 03/2023

03/2023 Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.
CELÝ ČLÁNEK

Prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D.

03/2022 Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.
CELÝ ČLÁNEK

Perspektivy inhibitorů JAK v léčbě axiálních spondyloartritid

03/2021 Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.
Biologická terapie přinesla obrovský pokrok do léčby spondyloartritid (SpA). Pro léčbu axiálních SpA je v současné době dostupných pět anti-TNF přípravků a dva inhibitory interleukinu (IL) 17. Stále však existují důvody pro hledání nových účinných protizánětlivých léků, protože stávající léky mají své limitace. U části pacientů není dosaženo cíle léčby, u dalších pacientů pak dochází k sekundárnímu selhání. Není ani jednoznačně prokázáno zpomalení rentgenové progrese. Problematická je i parenterální aplikace a dlouhý biologický poločas eliminace léčiva. V poslední době byl v patogenezi SpA prokázán význam osy IL-23/IL-17. Bylo také zjištěno, že kaskáda IL-23/IL-17 principiálně užívá JAK/STAT cestu k aktivaci exprese prozánětlivých cytokinů v jádře buňky. Na základě poznatků experimentální vědy a preklinických modelů byly zahájeny testy s inhibitory JAK u psoriatické artritidy a SpA. Předmětem této práce je přehled studií s tofacitinibem, upadacitinibem a filgotinibem u ankylozující spondylitidy. Všechny zmíněné inhibitory Janusových kináz byly testovány v randomizovaných kontrolovaných studiích fáze III klinického zkoušení s pozitivním výsledkem u všech primárních i ve většině sekundárních ukazatelů. V další fázi vývoje bude nutné inhibitory JAK u SpA testovat u širšího spektra SpA, například při selhání léčby inhibitory TNF-a nebo u pacientů s extraskeletálními manifestacemi. Sledování bezpečnosti inhibitorů JAK u SpA nepřineslo žádné nové signály, které by nebyly známy ze studií s těmito léky u revmatoidní artritidy. Inhibitory Janusových kináz mohou mít významné místo v léčbě SpA. Výhodou může být především perorální podání a krátký biologický poločas eliminace.
 
CELÝ ČLÁNEK

Biologická léčba non-radiografických axiálních spondyloartritid

03/2020 Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.
Axiální spondyloartritidy (axSpA) se dělí podle přítomnosti radiologické sakroiliitidy na radiografické ankylozující spondylitidy a non-radiografické axiální spondyloartritidy. Obě skupiny jsou si podobné, ale mají odlišnosti. Non-radiografická axSpA postihuje více ženy než muže, má stejnou klinickou závažnost jako radiografická, ale většinou nižší hodnotu CRP. Pro diagnostiku non-radiografické axSpA byla navržena kritéria ASAS (Assessment of SpondyloArthritis International Society), která jsou klasifikační, ale v rukou zkušeného revmatologa je lze použít i jako diagnostická. Základním problémem je správné vyhodnocení sakroiliakálních kloubů na vyšetření magnetickou rezonancí (MR). Rentgenová progrese non-radiografické SpA do radiografické se odhaduje na 12 % během dvou let. Pro léčbu non-radiografické axSpA byly na základě úspěšných randomizovaných kontrolovaných studií schváleny přípravky etanercept, adalimumab, certolizumab a golimumab. Nedávno byla dokončena studie se secukinumabem a v letošním roce se očekává, že i tento biologický lék získá tuto indikaci.
CELÝ ČLÁNEK

Revmatologie v době pandemie COVID-19

03/2020 Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.
CELÝ ČLÁNEK

Úvodník 03/2019

03/2019 Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.
 
CELÝ ČLÁNEK

Diagnostika a léčba dnavé artritidy a hyperurikemie

03/2018 Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.
Epidemiologické studie ukazují stálý nárůst výskytu hyperurikemie a dny v populaci. V klinické praxi je dna často špatně diagnostikována. Proto jsou v první části publikace nejprve uvedena diagnostická kritéria American College of Rheumatology (ACR) i European League Against Rheumatism (EULAR) pro diagnostiku dny. Důraz je kladen zvláště na krystalografickou analýzu a průkaz krystalů natrium urátu. Terapie dny je rozdělena na část, která se věnuje léčbě akutního dnavého záchvatu, a část, která se zabývá snížením urikemie. Každý akutní dnavý záchvat by měl být léčen farmakologicky a léčba by měla být zahájena okamžitě. Jako alternativu je možno použít kolchicin, nesteroidní antirevmatika a glukokortikoidy. U pacientů s těžkými refrakterními a častými záchvaty lze aplikovat inhibitor interleukinu 1 canakinumab. K hypourikemické léčbě jsou indikováni pacienti s častou frekvencí záchvatů, tofy a destrukcemi kloubů. Léčba hyperurikemie by měla být komplexní a skládat se z nefarmakologické a farmakologické části. Z medikamentů jsou k dispozici jednak urikostatika (allopurinol, febuxostat), jednak urikosurika (benzbromaron). Nově je do praxe zaváděn lesinurad, což je inhibitor transportéru URAT-1 v ledvinách.
CELÝ ČLÁNEK

Úvodník 03/2018

03/2018 Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.
CELÝ ČLÁNEK